Pšovka

Pšovka
Pšovka protékající Mělníkem, u aut. nádraží.
Pšovka protékající Mělníkem, u aut. nádraží.
Základní informace
Délka toku31 km
Plocha povodí158 km²
Průměrný průtoku ústí 0,78 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-12-03-004
Pramen
u Blatců
50°29′45,46″ s. š., 14°37′23,17″ v. d.
308 m n. m.
Ústí
do Labe
50°21′40,98″ s. š., 14°27′37,67″ v. d.
156 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Liberecký kraj, Středočeský kraj – Lhotka, Malý Újezd, Velký Borek, Mělník)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pšovka (v místním nářečí Šopka) je říčka v severní části středních Čech, pravostranný přítok Labe. Je dlouhá 31 km. Plocha jejího povodí měří 158 km².[1]

Průběh toku

Potok pramení v nadmořské výšce 308 m na území obce Blatce v českolipském okrese pod hradem Houska v Houseckém dole v nadmořské výšce asi 310 m a svým tokem, směřujícím od severu k jihu, vytváří v pískovcových horninách Kokořínský důl, hlavní osu jihovýchodní části CHKO Kokořínsko – Máchův kraj . Protéká zde Konrádovským a Kokořínským dolem, kde zásobuje vodou řadu rybníků a tůní, z nichž nejznámější je Harasov s koupalištěm.[1] Po jeho opuštění se u Mělnické Vrutice stáčí k západu a protéká městem Mělníkem, v jehož místní části Pšovce v nadmořské výšce 156 m ústí do Labe.

Vzhledem k příhodným geologickým podmínkám a minimálnímu znečištění sídelními a hospodářskými odpadními vodami je oblast středního povodí Pšovky, zvláště pak jejího levého přítoku Řepínského potoka, významným vodárenským zdrojem. Z podzemních vrtů se zde jímá pitná voda pro velkou část okresů Mělník a Kladno, rovněž i pro část Prahy.

Přítoky

  • zprava – Žebrák
  • zleva – Řepínský potok

Chráněná území

Části nivy jsou od roku 1996 součástí významné přírodní rezervace Mokřady Liběchovky a Pšovky, zapsané jako lokalita chráněného mokřadu v Ramsarské úmluvě. Oblast mokřadů u pramenů potoka byla v roce 1995 vyhlášena jako přírodní památka Prameny Pšovky.[2] Oblasti na dolním toku u Mělníka jsou chráněné jako národní přírodní památka Polabská černava a přírodní památka Dolní Pšovka.

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 0,78 m³/s.

Pšovku dnes lze v části dolního toku považovat za občasný tok kvůli nadměrným odběrům středočeských vodáren v Mělnické Vrutici. Proto vznikla i petice, která má za cíl stávající situaci zlepšit.[zdroj?]

Mlýny

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

Galerie

  • Průtok tunelem Skalního (Tubožského) mlýna v Tuboži

    Průtok tunelem Skalního (Tubožského) mlýna v Tuboži

  • Horní tok Pšovky v Konrádově na Českolipsku

    Horní tok Pšovky v Konrádově na Českolipsku

  • Tubožský rybník je součástí PP Prameny Pšovky

    Tubožský rybník je součástí PP Prameny Pšovky

  • Hlučovská tůň
    (c) Matěj "Dědek" Baťha, CC BY-SA 3.0

    Hlučovská tůň

  • Mokřady jihozápadně od Vojtěchova
    (c) Matěj "Dědek" Baťha, CC BY-SA 3.0

    Mokřady jihozápadně od Vojtěchova

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b NOVOTNÁ, Daniela. Kokořínsko. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Všeobecná část - Vodstvo, s. 12. 
  2. ↑ MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 16. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Potok Pšovka, Mělník.jpg
Autor: Kacir, Licence: CC BY 3.0
Potok Pšovka, u autobusového nádraží v Mělníku.
Skalní mlýn Tubož (2).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Tzv. Spálený mlýn (též Tubožský nebo Skalní mlýn) je v Tuboži doložen v roce 1539. Nachází se v sousedství čp. 32 (mlýn Palác) na katastru Housky, ale je součástí vesnické památkové zóny Tubož (Houska i Tubož jsou částmi obce Blatce v okrese Česká Lípa). Do 21. století se dochovaly místnosti, vytesané ve skále, a vodní tunel.
Prameny Pšovky, pond.jpg
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Rybník v přírodní památce Prameny Pšovky v Tuboži, části obce Blatce
Hlučovská tůň 133.jpg
(c) Matěj "Dědek" Baťha, CC BY-SA 3.0
Hlučovská tůň na říčce Pšovce (též zvaná Špačkovská, či rybník Špaček)
Pšovka v Konrádově (3).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Horní tok Pšovky v Konrádově na Českolipsku. Levostranný přítok z místního pramene.
Pšovka 200.jpg
(c) Matěj "Dědek" Baťha, CC BY-SA 3.0
Pšovka- mokřady jihozápadně od Vojtěchova