Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy
Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Havešová, Slovensko | |
Smluvní stát | Ukrajina Slovensko Německo |
Souřadnice | 49° s. š., 15° v. d. |
Typ | přírodní |
Kritérium | ix |
Odkaz | 1133 (anglicky) |
Oblast | Evropa |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2007 (31. zasedání) |
Změny | 2011, 2017, 2021 |
další státy: Albánie, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Itálie, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Bosna a Hercegovina, Švýcarsko, Polsko, Francie, Česko, Severní Makedonie |
Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy je souhrnné pojmenování pro 94 oddělených lokalit na území osmnácti evropských států. Slovenské a ukrajinské lesní porosty byly na seznam světového dědictví zapsány v roce 2007 pod názvem „Původní bukové lesy Karpat“. V roce 2011 byla tato přírodní památka rozšířena o 5 lokalit v Německu a do názvu bylo přidáno „staré bukové lesy Německa“. V roce 2017 došlo k dalšímu rozšíření společné položky ze seznamu přírodního dědictví UNESCO o lokality v dalších evropských státech a název se změnil na „Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy“. V roce 2021 proběhlo další rozšíření o 14 lokalit v dalších několika evropských státech.[1] Od července 2021 položka seznamu UNESCO sestává z 94 lokalit v 18 státech.
Přehled lokalit
- Albánie
- Lumi i gashit (1 261,52 ha)
- Rrajca (2 129,45 ha)
- Belgie
- Soigneský les – Réserve forestière “Joseph Zwaenepoel” (187,34 ha)
- Soigneský les – Grippensdelle A (24,11 ha)
- Soigneský les – Grippensdelle B (37,38 ha)
- Soigneský les – Réserve forestière du Ticton A (13,98 ha)
- Soigneský les – Réserve forestière du Ticton B (6,50 ha)
- Bosna a Hercegovina
- Prašuma Janj (295,04 ha)
- Bulharsko
- Centrální Balkán – Boatin Reserve (1 226,88 ha)
- Centrální Balkán – Tsarichina Reserve (1 485,81 ha)
- Centrální Balkán – Kozya stena Reserve (644,43 ha)
- Centrální Balkán – Stara reka Reserve (2 466,10 ha)
- Centrální Balkán – Severen Dzhendem Reserve (591,2 ha)
- Centrální Balkán – Dzhendema Reserve (1 774,12 ha)
- Centrální Balkán – Severen Dzhendem (926,37 ha)
- Centrální Balkán – Peesh skali Reserve (1 049,10 ha)
- Centrální Balkán – Sokolna Reserve (824,90 ha)
- Česko
- Jizerskohorské bučiny (444,81 ha)
- Francie
- Chapitre (371,3 ha)
- Grand Ventron (319,0 ha)
- Messane (239,5 ha)
- Chorvatsko
- Hajdučki i Rožanski kukovi (1 289,11 ha)
- Paklenica – Suva draga-Klimenta (1 241,04 ha)
- Paklenica – Oglavinovac-Javornik (790,74 ha)
- Itálie
- Abruzzo, Lazio a Molise – Valle Cervara (119,70 ha)
- Abruzzo, Lazio a Molise – Selva Moricento (192,70 ha)
- Abruzzo, Lazio a Molise – Coppo del Morto (104,71 ha)
- Abruzzo, Lazio a Molise – Coppo del Principe (194,49 ha)
- Abruzzo, Lazio a Molise – Val Fondillo (325,03 ha)
- Cozzo Ferriero (95,75 ha)
- Falascone (254,3 ha)
- Monte Cimino (57,54 ha)
- Monte Raschio (73,73 ha)
- Sasso Fratino (781,43 ha)
- Pavari-Sfilzi (667,13 ha)
- Pollinello (477,94 ha)
- Valle Infernale (320,79 ha)
- Německo
- Jasmund (492,50 ha)
- Serrahn (268,10 ha)
- Grumsin (590,10 ha)
- Hainich (1 573,40 ha)
- Kellerwald (1 467,10 ha)
- Polsko
- Polonina Wetlinska a Smerek (1 178,03 ha)
- Hraniční hřeben a údolí potoka Górna Solinka (1 506,05 ha)
- Údolí potoka Terebowiec (201,00 ha)
- Údolí říčky Wolosatka (586,66 ha)
- Rakousko
- Dürrenstein (1 867,45 ha)
- Vápencové Alpy – Hintergebirg (2 946,20 ha)
- Vápencové Alpy – Bodinggraben (890,89 ha)
- Vápencové Alpy – Urlach (264,82 ha)
- Vápencové Alpy – Wilder Graben (1 149,75 ha)
- Rumunsko
- Cheile Nerei-Beușnița (4 292,27 ha)
- Codrul secular Șinca (338,24 ha)
- Codrul secular Slătioara (609,12 ha)
- Cozia – Masivul Cozia (2 285,86 ha)
- Cozia – Lotrisor (1 103,30 ha)
- Domogled-Valea Cernei – Domogled-Coronini – Bedina (5 110,63 ha)
- Domogled-Valea Cernei – Iauna Craiovei (3 517,36 ha)
- Domogled-Valea Cernei – Ciucevele Cernei (1 104,27 ha)
- Groșii Țibleșului – Izvorul Șurii (210,55 ha)
- Groșii Țibleșului – Preluci (135,82 ha)
- Izvoarele Nerei (4 677,21 ha)
- Strimbu Băiuț (598,14 ha)
- Severní Makedonie
- Dlaboka Reka (193,27 ha)
- Slovensko
- Slovinsko
- Krokar (47,9 ha)
- Snežnik-Ždrocle (720,24 ha)
- Španělsko
- Hayedos de Ayllon – Tejera Negra (255,52 ha)
- Hayedos de Ayllon – Montejo (71,79 ha)
- Hayedos de Navarra – Lizardoia (63,97 ha)
- Hayedos de Navarra – Aztaparreta (171,06 ha)
- Hayedos de Picos de Europa – Cuesta Fria (213,65 ha)
- Hayedos de Picos de Europa – Canal de Asotin (109,58 ha)
- Švýcarsko
- Forét de la Bettlachstock (195,43 ha)
- Lesní rezervace Valli di Lodano, Busai a Soladino (jedna lokalita; 806,78 ha)
- Ukrajina
- Čornohora (2 476,8 ha)
- Kuzij – Tribušany (1 369,6 ha)
- Maramoroš (2 243,6 ha)
- Stužica – Užok (2 532 ha)
- Svidovec (3 030,5 ha)
- Uholka – Široký luh (11 860 ha)
- Horhany (753,48 ha)
- Roztochya (384,81 ha)
- Satanіvska Dacha (212,01 ha)
- Siněvir – Darvaika (1 588,46 ha)
- Siněvir – Kvasovets (561,62 ha)
- Siněvir – Strymba (260,65 ha)
- Siněvir – Vilshany (454,31 ha)
- Zacharovanyi Krai – Irshavka (93,97 ha)
- Zacharovanyi Krai – Velykyi Dil (1 164,16 ha)
Fotogalerie
- Soigneský les, BE
- Stružica, SK
- Navarra, ES
- Grumsin, DE
- Cozzo Ferriero, IT
- Havešová, SK
- Stužica, SK
- Jizerskohorské bučiny, CZ
- Havešová, SK
- Stužica, SK
- Rožok, SK
- Vihorlat, SK
- Čornohora, UA
- Uholka- Široký luh, UA
- Svidovec, UA
- Grumsin, DE
- Kellerwald, DE
- Jasmund, DE
- Serrahn, DE
- Hainich, DE
Odkazy
Reference
- ↑ Jizerskohorské bučiny jsou naší první přírodní lokalitou světového dědictví UNESCO [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny [cit. 2021-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-31.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovakia, Vihorlat mountain, Sninsky kamen peak - seen from the path to the top.
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Národná prírodná rezervácia Stužica, Národný park Poloniny
Autor: Mykyta Peregrym, Licence: CC BY-SA 3.0
This is a photo of a natural heritage site in Ukraine, id: 21-212-5018
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Svydovec, koně v úbočí vrcholu Tempa (1634 m)
Autor: unknown, Licence:
Autor: Yoseph Walker, Licence: CC BY-SA 3.0 es
This is a photography of a Special Area of Conservation in Spain with the ID:
Autor: Benjamín Jarčuška, Licence: CC BY-SA 3.0
Prales na východe Slovenska zaradený do zoznamu svetového prírodného dedičstva UNESCO.
Autor: Potito m. petrone, Licence: CC BY-SA 3.0
Beech (Fagus sylvatica) forest bosque in autumn, Pollino mountain, Calabria - southern Italy.
Forêt de Soignes.
Autor: Ökologix, Licence: CC BY-SA 3.0
Im Nationalpark Kellerwald am Urwaldsteig Kellerwald-Edersee: Am Rand des Buchenwaldes.
Autor: Michael Fiegle, Licence: CC BY-SA 3.0
Totholz im Weberstedter Holz (Nationalpark Hainich)
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Národná prírodná rezervácia Stužica, Národný park Poloniny
Autor: Uckermaerker, Licence: CC BY-SA 3.0
Grumsiner Forst, Naturschutzgebiet „Grumsiner Forst/Redernswalde“ – Der Grumsiner Forst in der südlichen Uckermark ist Teil des Weltnaturerbes. Mit seinen urwüchsigen Buchenwäldern, den Waldseen, Mooren und Söllen ist er Bestandteil des Biosphärenreservates Schorfheide-Chorin und kann auf Führungen erwandert werden. In den letzten 100 Jahren war der Grumsin ein ausgemachtes Jagdrevier und wurde vom Kaiser, dem Reichsjägermeister Göring, sowie den SED-Kadern ausgiebig bejagt. In dieser Zeit war nicht nur der Zutritt für Normalsterbliche verboten, auch die Bewirtschaftung wurde in dieser Zeit ausgesetzt. So konnte sich in der Abgeschiedenheit eine einzigartige Fauna und Flora herausbilden und erhalten werden. Aus diesem Grund wurde 1990 – noch zu DDR-Zeiten – ein Großteil des Waldgebietes unter Schutz gestellt.
Autor: Ökologix, Licence: CC BY-SA 3.0
Waldrand am Großen Daber-See im NSG Grumsiner Forst/Redernswalde
Autor: Michael Fiegle, Licence: CC BY-SA 3.0
Liegende tote Rotbuche im Rotbuchen-Urwaldreservat Rozok, Poloniny Nationalpark (Slowakei).
Autor: Ökologix, Licence: CC BY-SA 3.0
Müritz-Nationalpark, Ostteil Serrahn: Am Nordufer des Schweingartensees am Rand des Totalreservates Serrahner Urwald.