Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace

Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace (rusky Коренные малочисленные народы Севера, Сибири и Дальнего Востока Российской Федерации), často označované zkráceně jako malé národy Severu (rusky Малые народы Севера) nebo původní národy Severu, (rusky Коренные народы Севера) je souhrnné označení domorodých etnik Ruské federace, žijících především na Dálném severu.

Obývají velmi rozsáhlé území, od Dolganů a Nganasanů na Tajmyrském poloostrově na severu po Udegejce na jihu, od Čukčů a Aleutů na východě po Něnce a Sámy na západě.

Ruská vláda poskytuje tradičně žijícím komunitám daňové a jiné výhody. Příslušníci malých národů Severu tak například mají možnost vyhnout se povinné vojenské službě a je jim usnadněno získání vyššího vzdělání.

Přestože se početnost malých národů mění v současnosti jen zvolna, dochází ke značnému poklesu počtu mluvčích menšinových jazyků v důsledku asimilace.

Děti ze smíšených manželství přijímají z různých důvodů (společenských, politických) zpravidla národnost toho rodiče, který je příslušníkem domorodého severního národa.

Seznam národů

Následuje oficiální seznam národů Dálného severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace schválený ruskou vládou 17. dubna 2006.^[1]

Jméno	Obrázek	Početnost v roce 2002[2]	Rozšíření v Rusku[2]	Poznámka
Aleuti		540	Kamčatský kraj	Původní obyvatelé Aleutských a Komandorských ostrovů. Tradiční způsob obživy představoval lov mořských savců, rybolov a sběr bobulí. Několik stovek příslušníků etnika dodnes hovoří aleutštinou, jazykem z eskymácko-aleutské rodiny.
Aljutoři		[p 1]		Známí také jako Nymylani, dříve bývali často zahrnováni mezi Korjaky. Hovoří aljutorštinou, jazykem z čukotsko-kamčatské rodiny.
Čelkanci		855	Republika Altaj
Čukčové		15767	Čukotský autonomní okruh Kamčatský kraj
Čulymci		656	Tomská oblast Krasnojarský kraj
Čuvanci		1087	Čukotský autonomní okruh Magadanská oblast
Dolgani		7261	Krasnojarský kraj	Pravděpodobně nejmladší ze severních národů vůbec, vzniklý v 19. století smíšením několika evenckých, jakutských a samojedských rodů, jejichž společným jazykem se stal jeden z dialektů jakutštiny. Spolu s některými dalšími národy obývají oblast poloostrova Tajmyr, nejsevernějšího výběžku kontinentálního Ruska. Každé jaro putují společně s migrujícími stády sobů na sever a na podzim se vrací zpět. Bydlí v kuželovitých stanech (čumech) nebo malých boudách postavených na saních (balocích). Jejich folklór se značně podobá jakutskému, včetně ústředního eposu oloncho. Hovoří dolganštinou, jazykem z turkické větve altajské jazykové rodiny.
Enci		237	Krasnojarský kraj	Známí také jako jenisejští Samojedi. V současnosti jde o nejmenší samojedský národ vůbec. Tradičně kočovali v oblasti na pravém břehu Jeniseje, kde se živili chovem sobů, lovem a rybolovem. Považují se za původní obyvatele Tajmyrského poloostrova. Hovoří enčinou, jazykem ze samojedské skupiny uralské jazykové rodiny. V rámci národa existují dvě hlavní skupiny: tundroví Enci a lesní Enci, odlišené jak prostředím, které obývají, tak i jazykově.
Eskymáci		1750	Čukotský autonomní okruh Kamčatský kraj	Eskymáci obývající ruský Dálný východ sami sebe označují jako Yupikové (oproti Inuitům, žijícím na území Severní Ameriky a přilehlých ostrovech).
Eveni		19071	Republika Sacha Magadanská oblast Kamčatský kraj Čukotský autonomní okruh Chabarovský kraj
Evenkové		35527	Republika Sacha Krasnojarský kraj Chabarovský kraj Republika Burjatsko Amurská oblast Čitská oblast Irkutská oblast Sachalinská oblast Tomská oblast Ťumeňská oblast
Chantové		28678	Ťumeňská oblast Chantymansijský autonomní okruh – Jugra Jamalo-něnecký autonomní okruh Tomská oblast Republika Komi	Dříve známí jako Osťáci (toto jméno ovšem označovalo i řadu okolních národů, viz příslušné heslo). Chantyjština spolu s mansijštinou představují nejbližší žijící příbuzné maďarštiny, spolu s níž tvoří ugrickou skupinu uralské jazykové rodiny.
Itelmenové		3180	Kamčatský kraj Magadanská oblast
Jukagirové		1509	Republika Sacha Magadanská oblast
Kamčadalové		2293	Kamčatský kraj
Kerekové		8	Čukotský autonomní okruh
Ketové		1494	Krasnojarský kraj	Dříve známí také jako jenisejští Osťáci. Jsou posledními žijícími příslušníky kdysi velké skupiny jenisejských národů, obývajících rozsáhlé území na jihu Sibiře, odkud předkové Ketů doputovali na sever do tajgy. U jenisejské jazykové rodiny, nijak nespřízněné s jazyky okolními, do níž ketština patří, byla prokázána příbuznost se severoamerickými domorodými jazyky na-dené, což překvapivými způsobem podporuje hypotézu o osídlení Ameriky ze severovýchodní Asie.
Korjaci		8743	Kamčatský kraj Magadanská oblast Čukotský autonomní okruh	Dělí se na dvě velké skupiny: Čavčuveny a Nymylany. Kočovní Čavčuveni se tradičně věnují pastevectví sobů, usedlí Nymylani pak lovu ryb a mořských savců. Hovoří korjačtinou, jazykem z malé čukotsko-kamčatské jazykové rodiny. Nymylani, dnes známější jako Aljutoři, bývají dnes zpravidla chápáni jako samostatné etnikum.
Kumandynci		3114	Altajský kraj Republika Altaj Kemerovská oblast
Mansové		11432	Ťumeňská oblast Chantymansijský autonomní okruh – Jugra Sverdlovská oblast Republika Komi
Nanajci		12160	Chabarovský kraj Přímořský kraj Sachalinská oblast
Negidalci		567	Chabarovský kraj
Něnci		41302	Jamalo-něnecký autonomní okruh Archangelská oblast Něnecký autonomní okruh Tajmyrský autonomní okruh Chantymansijský autonomní okruh – Jugra Republika Komi
Nganasani		834	Krasnojarský kraj Tajmyrský autonomní okruh
Nivchové		5162	Chabarovský kraj Sachalinská oblast
Oročové		686	Chabarovský kraj
Orokové		346	Sachalinská oblast
Sámové		1991	Murmanská oblast
Selkupové		4249	Ťumeňská oblast Jamalo-něnecký autonomní okruh Tomská oblast Krasnojarský kraj	Známí také jako Osťáko-Samojedi. Obývají území západní Sibiře podél řeky Taz a střední tok Obu a Jeniseje. Hovoří selkupštinou, posledním žijícím zástupcem jižní samojedské skupiny uralských jazyků.
Sojoti		2769	Republika Burjatsko
Šorové		13975	Kemerovská oblast Chakaská republika Republika Altaj
Tazové		276	Přímořský kraj
Telengiti		2399	Republika Altaj
Teleuti		2650	Kemerovská oblast
Tubalaři		1565	Republika Altaj
Tofalaři		837	Irkutská oblast
Tuvinci-Todžinci		4442	Tuvinská republika
Udegejci		1657	Přímořský kraj Chabarovský kraj
Ulčové		2913	Chabarovský kraj
Vepsové		8240	Republika Karélie Leningradská oblast

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Малые народы Севера na ruské Wikipedii.