PDC Mistrovství světa v šipkách
PDC Mistrovství světa v šipkách | |
---|---|
PDC World Darts Championship | |
Mistrovství světa 2016 | |
Informace o turnaji | |
Země | Anglie |
Město | Purfleet (1994–2007) Londýn (2008–) |
Hala | Circus Tavern (1994–2007) Alexandra Palace (2008–) |
Rok založení | 1994 |
Pořadatel | PDC |
Formát turnaje | sety |
Finanční odměna | 2 500 000 £ (500 000 £ pro vítěze) |
Měsíc(e) konání | prosinec/ leden |
Aktuální vítěz | |
Luke Humphries | |
Oficiální webové stránky |
Mistrovství světa v šipkách, známé také jako PDC World Darts Championship nebo Paddy Power World Darts Championship, je nejprestižnější šipkařský turnaj pořádaný organizací Professional Darts Corporation (PDC). Soutěž se koná každoročně, zahájena je v prosinci a končí na začátku ledna. Místem turnaje je Alexandra Palace v Londýně. Vítěz získává trofej Sida Waddella, pojmenovanou na počest šipkařského komentátora, který zemřel v roce 2012. Kromě tohoto turnaje pořádala své mistrovství světa také druhá šipkařská organizace British Darts Organisation (BDO), a to až do roku 2020, kdy došlo k jejímu rozpadu. V roce 2022 by své mistrovství měla uspořádat World Darts Federation.
Mistrovství světa se hrálo poprvé v roce 1994. V tomto roce se rozdělila organizace BDO, ze které vzešla nová organizace World Darts Council (WDC). Až do roku 1997 se mistrovství světa hrálo pod názvem WDC World Darts Championship, poté ale došlo k urovnání napjatých vztahů mezi BDO a WDC a WDC se přejmenovala na PDC. Hráči si také mohli vybrat, které ze dvou mistrovství světa chtějí hrát, v jednom roce ale nesměli nastoupit do obou a museli splňovat určitá výkonnostní kritéria.
Současným mistrem světa organizace PDC je Luke Humphries. Nejúspěšnějším hráčem je Phil Taylor, který turnaj hrál 25krát a 14krát jej ovládl, naposledy v roce 2013. Kromě něj mistrovství světa vyhrálo dalších deset šipkařů, vícekrát se to podařilo pěti. Třikrát zvítězil Michael van Gerwen (2014, 2017 a 2019), dvakrát John Part (2003 a 2008), Adrian Lewis (2011 a 2012), Gary Anderson (2015 a 2016) a Peter Wright (2020 a 2022). Po jednom vítězství mají Dennis Priestley (1994), Raymond van Barneveld (2007), Rob Cross (2018), Gerwyn Price (2021), Michael Smith (2023) a Luke Humphries (2024).
Historie
V roce 1992 se několik vysoce postavených hráčů včetně všech stále hrajících vítězů BDO Mistrovství světa v šipkách rozhodlo založit WDC (nyní PDC) a v roce 1994 uspořádali první mistrovství světa zastřešené touto organizací. Prvním vítězem nového turnaje se stal Dennis Priestley.
Začátky nebyly pro hráče jednoduché – turnaj byl dostupný hlavně přes satelitní vysílání a do roku 2001 byly finanční odměny nižší než u BDO (kromě roku 1997, kdy vítěz získal 45 000 liber oproti vítězi u BDO, který vyhrál 38 000 liber). Zlom přišel v roce 2002, kdy poprvé celková dotace turnaje přeskočila BDO a od té doby je PDC Mistrovství světa ve světě šipek turnajem s největšími finančními odměnami. V roce 2010 byl mezi hráče poprvé rozdělen 1 milion liber, pětinu získal vítěz. Od roku 2019 jsou celkové finanční odměny ve výši 2,5 milionu liber, vítěz si odnáší půl milionu liber.
Místo konání
PDC Mistrovství světa v šipkách se hraje od roku 2008 v Alexandra Palace v Londýně. Do té doby se hrálo pravidelně v Circus Tavern v Purfleetu v Essexu.[1]
Seznam finálových zápasů
Rok | Vítěz (průměr ve finále) | T. | Skóre[2] | Finalista (průměr ve finále) | Finanční odměna[2] | Sponzor | Místo konání | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Celkem | Vítěz | Finalista | |||||||
1994 | Dennis Priestley (94.38) | 1. | 6–1 | Phil Taylor (85.62) | £64 000 | £16 000 | £8 000 | Skol | Circus Tavern, Purfleet |
1995 | Phil Taylor (94.11) | 1. | 6–2 | Rod Harrington (87.15) | £55 000 | £12 000 | £6 000 | Proton Cars | |
1996 | Phil Taylor (98.52) | 2. | 6–4 | Dennis Priestley (101.48) | £62 500 | £14 000 | £7 000 | Vernon's Pools | |
1997 | Phil Taylor (100.92) | 3. | 6–3 | Dennis Priestley (96.78) | £99 500 | £45 000 | £10 000 | Red Band | |
1998 | Phil Taylor (103.98) | 4. | 6–0 | Dennis Priestley (90.75) | £72 500 | £20 000 | Skol | ||
1999 | Phil Taylor (97.11) | 5. | 6–2 | Peter Manley (93.63) | £104 000 | £30 000 | £16 000 | ||
2000 | Phil Taylor (94.42) | 6. | 7–3 | Dennis Priestley (91.80) | £111 000 | £31 000 | £16 400 | ||
2001 | Phil Taylor (107.46) | 7. | 7–0 | John Part (92.58) | £125 000 | £33 000 | £18 000 | ||
2002 | Phil Taylor (98.47) | 8. | 7–0 | Peter Manley (91.35) | £205 000 | £50 000 | £25 000 | ||
2003 | John Part (96.87) | 1. | 7–6 | Phil Taylor (99.98) | £237 000 | Ladbrokes | |||
2004 | Phil Taylor (96.03) | 9. | 7–6 | Kevin Painter (90.48) | £257 000 | ||||
2005 | Phil Taylor (96.14) | 10. | 7–4 | Mark Dudbridge (90.66) | £300 000 | £60 000 | £30 000 | ||
2006 | Phil Taylor (106.74) | 11. | 7–0 | Peter Manley (91.72) | £500 000 | £100 000 | £50 000 | ||
2007 | Raymond van Barneveld (100.93) | 1. | 7–6 | Phil Taylor (100.86) | |||||
2008 | John Part (92.86) | 2. | 7–2 | Kirk Shepherd (85.10) | £589 000 | Alexandra Palace, Londýn | |||
2009 | Phil Taylor (110.94) | 12. | 7–1 | Raymond van Barneveld (101.18) | £724 000 | £125 000 | £60 000 | ||
2010 | Phil Taylor (104.38) | 13. | 7–3 | Simon Whitlock (100.51) | £1 000 000 | £200 000 | £100 000 | ||
2011 | Adrian Lewis (99.40) | 1. | 7–5 | Gary Anderson (99.41) | |||||
2012 | Adrian Lewis (93.06) | 2. | 7–3 | Andy Hamilton (90.83) | |||||
2013 | Phil Taylor (103.04) | 14. | 7–4 | Michael van Gerwen (100.66) | |||||
2014 | Michael van Gerwen (100.10) | 1. | 7–4 | Peter Wright (95.71) | £1 050 000 | £250 000 | |||
2015 | Gary Anderson (97.68) | 1. | 7–6 | Phil Taylor (100.69) | £1 250 000 | £120 000 | William Hill | ||
2016 | Gary Anderson (99.26) | 2. | 7–5 | Adrian Lewis (100.23) | £1 500 000 | £300 000 | £150 000 | ||
2017 | Michael van Gerwen (107.79) | 2. | 7–3 | Gary Anderson (104.93) | £1 650 000 | £350 000 | £160 000 | ||
2018 | Rob Cross (107.67) | 1. | 7–2 | Phil Taylor (102.26) | £1 800 000 | £400 000 | £170 000 | ||
2019 | Michael van Gerwen (102.21) | 3. | 7–3 | Michael Smith (95.29) | £2 500 000 | £500 000 | £200 000 | ||
2020 | Peter Wright (102.79) | 1. | 7–3 | Michael van Gerwen (102.88) | |||||
2021 | Gerwyn Price (100.08) | 1. | 7–3 | Gary Anderson (94.25) | |||||
2022 | Peter Wright (98.34) | 2. | 7–5 | Michael Smith (99.22) | |||||
2023 | Michael Smith (99.58) | 1. | 7–4 | Michael van Gerwen (102.21) | Cazoo | ||||
2024 | Luke Humphries (103.67) | 1. | 7–4 | Luke Littler (101.13) | Paddy Power |
Rekordy a statistiky
Aktuální k 3. lednu 2024
Počet účastí ve finále
Pořadí | Hráč | Země | Vítězství | Finalista | Finále celkem | Celkem na turnaji |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Phil Taylor | Anglie | 14 | 5 | 19 | 25 |
2 | Michael van Gerwen | Nizozemsko | 3 | 3 | 6 | 17 |
3 | Gary Anderson | Skotsko | 2 | 3 | 5 | 15 |
4 | Adrian Lewis | Anglie | 2 | 1 | 3 | 19 |
John Part | Kanada | 2 | 1 | 3 | 18 | |
Peter Wright | Skotsko | 2 | 1 | 3 | 15 | |
7 | Dennis Priestley | Anglie | 1 | 4 | 5 | 19 |
8 | Michael Smith | Anglie | 1 | 2 | 3 | 13 |
9 | Raymond van Barneveld | Nizozemsko | 1 | 1 | 2 | 17 |
10 | Rob Cross | Anglie | 1 | 0 | 1 | 7 |
Luke Humphries | Anglie | 1 | 0 | 1 | 7 | |
Gerwyn Price | Wales | 1 | 0 | 1 | 10 | |
13 | Peter Manley | Anglie | 0 | 3 | 3 | 13 |
14 | Mark Dudbridge | Anglie | 0 | 1 | 1 | 10 |
Andy Hamilton | Anglie | 0 | 1 | 1 | 13 | |
Rod Harrington | Anglie | 0 | 1 | 1 | 10 | |
Luke Littler | Anglie | 0 | 1 | 1 | 1 | |
Kevin Painter | Anglie | 0 | 1 | 1 | 17 | |
Kirk Shepherd | Anglie | 0 | 1 | 1 | 4 | |
Simon Whitlock | Austrálie | 0 | 1 | 1 | 16 |
- Aktivní hráči jsou vyznačeni tučně
- V tabulce jsou pouze hráči, kteří se účastnili finále
- V případě stejného výsledku jsou hráči řazeni abecedně
Vítězové podle zemí
Země | Hráči | Celkem | První titul | Poslední titul |
---|---|---|---|---|
Anglie | 6 | 20 | 1994 | 2024 |
Nizozemsko | 2 | 4 | 2007 | 2019 |
Skotsko | 2 | 4 | 2015 | 2022 |
Kanada | 1 | 2 | 2003 | 2008 |
Wales | 1 | 1 | 2021 | 2021 |
Zakončení devíti šipkami
Na turnaji se povedlo celkem 14krát zakončit leg devítkou, tedy nejnižším možným množstvím šipek. Úspěšných bylo 12 hráčů, Raymond van Barneveld a Adrian Lewis dokázali jednou devítku zopakovat.
Hráč | Rok (+ kolo) | Způsob | Soupeř | Výsledek |
---|---|---|---|---|
Raymond van Barneveld | 2009, čtvrtfinále | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Jelle Klaasen | Výhra |
Raymond van Barneveld | 2010, 2. kolo | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Brendan Dolan | Výhra |
Adrian Lewis | 2011, finále | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Gary Anderson | Výhra |
Dean Winstanley | 2013, 2. kolo | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Vincent van der Voort | Prohra |
Michael van Gerwen | 2013, semifinále | 3 x T20; 2 x T20, T19; 2 x T20, D12 | James Wade | Výhra |
Terry Jenkins | 2014, 1. kolo | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Per Laursen | Prohra |
Kyle Anderson | 2014, 1. kolo | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Ian White | Prohra |
Adrian Lewis | 2015, 3. kolo | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Raymond van Barneveld | Prohra |
Gary Anderson | 2016, semifinále | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Jelle Klaasen | Výhra |
James Wade | 2021, 3. kolo | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Stephen Bunting | Prohra |
William Borland | 2022, 1. kolo | 3 x T20; 2 x T20, T19; 2 x T20, D12 | Bradley Brooks | Výhra |
Darius Labanauskas | 2022, 1. kolo | T20, 2 x T19; 3 x T20; T20, T17, D18 | Mike De Decker | Prohra |
Gerwyn Price | 2022, čtvrtfinále | 3 x T20; 3 x T20; T19, T20, D12 | Michael Smith | Prohra |
Michael Smith | 2023, finále | 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12 | Michael van Gerwen | Výhra |
Nejvyšší průměry
Deset nejvyšších průměrů v jednom zápasu[3] | ||||
---|---|---|---|---|
Průměr | Hráč | Rok (+ kolo) | Soupeř | Výsledek |
114.05 | Michael van Gerwen | 2017, semifinále | Raymond van Barneveld | 6–2 |
111.21 | Phil Taylor | 2002, 2. kolo | Shayne Burgess | 6–1 |
110.94 | Phil Taylor | 2009, finále | Raymond van Barneveld | 7–1 |
109.34 | Raymond van Barneveld | 2017, semifinále | Michael van Gerwen | 2–6 |
109.23 | Michael van Gerwen | 2019, 2. kolo | Darren Webster | 4–0 |
109.00 | Phil Taylor | 2007, 2. kolo | Mick McGowan | 4–1 |
108.98 | Michael van Gerwen | 2021, 2. kolo | Ryan Murray | 3–1 |
108.80 | Phil Taylor | 2009, čtvrtfinále | Co Stompé | 5–0 |
108.74 | Luke Humphries | 2024, semifinále | Scott Williams | 6–0 |
108.65 | Michael van Gerwen | 2018, 2. kolo | James Wilson | 4–0 |
Pět nejvyšších průměrů, které nestačily na vítězství | ||||
---|---|---|---|---|
Průměr | Hráč | Rok (+ kolo) | Soupeř | Výsledek |
109.34 | Raymond van Barneveld | 2017, semifinále | Michael van Gerwen | 2–6 |
106.09 | Jeffrey de Zwaan | 2019, 2. kolo | Rob Cross | 1–3 |
106.07 | Cristo Reyes | 2017, 2. kolo | Michael van Gerwen | 2–4 |
105.78 | Michael van Gerwen | 2016, 3. kolo | Raymond van Barneveld | 3–4 |
104.93 | Gary Anderson | 2017, finále | Michael van Gerwen | 3–7 |
Deset nejvyšších průměrů na celém turnaji (min. 3 zápasy) | |||
---|---|---|---|
Průměr | Hráč | Rok | Výsledek |
106.32 | Michael van Gerwen | 2017 | Vítěz |
104.68 | Michael van Gerwen | 2016 | 3. kolo |
104.63 | Phil Taylor | 2010 | Vítěz |
104.19 | Adrian Lewis | 2010 | Čtvrtfinále |
104.08 | Phil Taylor | 2009 | Vítěz |
104.05 | Michael van Gerwen | 2018 | Semifinále |
103.64 | Michael van Gerwen | 2021 | Čtvrtfinále |
103.45 | Gary Anderson | 2017 | Finalista |
103.38 | Michael van Gerwen | 2019 | Vítěz |
103.06 | Gary Anderson | 2011 | Finalista |
Rekordy
- Nejvíce titulů: 14, Phil Taylor. Další dva tituly získal ještě v organizaci BDO, celkem je tak držitelem 16 vítězství, což je rekord napříč oběma organizacemi.[4]
- Nejvíce finálových účastí: 19, Phil Taylor, 1994–2007, 2009–2010, 2013, 2015 a 2018.
- Nejvíce vyhraných zápasů: 110, Phil Taylor, 1994–2018. Taylor prohrál pouze 11 zápasů, finále si zahrál bez přestávky od roku 1994 až do roku 2008, kdy ve čtvrtfinále podlehl Waynu Mardlovi.[5]
- Nejdelší doba bez porážky: 44 zápasů, Phil Taylor, 1995–2003, od porážky ve finále v roce 1994 do finálového zápasu v roce 2003.
- Nejvíce zahraných 180 během turnaje (celkem): 914, v roce 2024.
- Nejvíce zahraných 180 během turnaje (individuálně): 83, Michael Smith v roce 2022.[6]
- Nejvíce zahraných 180 během zápasu: 24, Peter Wright v semifinále a Michael Smith ve finále 2022.[6]
- Nejvíce zahraných 180 během zápasu (oba hráči): 42, Gary Anderson (22) a Michael van Gerwen (20) ve finále v roce 2017.
- Průměr 100+ (bez přerušení): 19 zápasů, Michael van Gerwen, 2016–2019.[7]
- Nejvíce účastí na turnaji: 25, Phil Taylor.
- Nejmladší hráč: Mitchell Clegg, 16 let a 37 dní. Clegg se kvalifikoval v 15 letech v roce 2007.
- Nejmladší finalista: Luke Littler, 16 let a 347 dní v roce 2024. Littler byl o 4 roky a 106 dní mladší než Kirk Shepherd, který si zahrál finále v roce 2008.
- Nejmladší mistr světa: Michael van Gerwen, 24 let a 9 měsíců v roce 2014.
- Nejstarší mistr světa: Phil Taylor, 52 let a 5 měsíců při zisku posledního titulu v roce 2013.
- Vítězové obou mistrovství světa: 4 hráči. Dennis Priestley byl prvním hráčem, kterému se to podařilo poté, co vyhrál mistrovství světa pořádané organizací BDO v roce 1991 a o tři roky později i to pořádané organizací PDC. Svůj double získali i Phil Taylor, John Part a Raymond van Barneveld.[2][8]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku PDC World Darts Championship na anglické Wikipedii.
- ↑ PDC championship moves to London [online]. BBC Sport, 2007-04-08 [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c PDC World Championship Winners [online]. Darts Database [cit. 2020-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-16. (anglicky)
- ↑ The best winning averages recorded in this tournament [online]. Darts Database [cit. 2021-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-18. (anglicky)
- ↑ PDC World Championship Records [online]. Darts Database [cit. 2020-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-26. (anglicky)
- ↑ Phil Taylor [online]. Darts Database [cit. 2020-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-09. (anglicky)
- ↑ a b PHILLIPS, Josh. Wright defeats Smith to become two-time World Champion [online]. PDC, 2022-01-03 [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PHILLIPS, Josh. Van Gerwen: 'I Handled The Pressure' [online]. PDC, 2019-01-02 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BDO World Championship Winners [online]. Darts Database [cit. 2020-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-03. (anglicky)
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Ulster Banner is a heraldic banner taken from the former coat of arms of Northern Ireland. It was used by the Northern Ireland government in 1953-1973 with Edwardian crown since coronation of Queen Elizabeth II, based earlier design with Tudor Crown from 1924. Otherwise known as the Ulster Flag, Red Hand of Ulster Flag, Red Hand Flag.
Ulster Banner is a heraldic banner taken from the former coat of arms of Northern Ireland. It was used by the Northern Ireland government in 1953-1973 with Edwardian crown since coronation of Queen Elizabeth II, based earlier design with Tudor Crown from 1924. Otherwise known as the Ulster Flag, Red Hand of Ulster Flag, Red Hand Flag.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Autor: TWsk, Licence: CC BY-SA 4.0
PDC World Darts Championship 2016 Abendsession vom 26. Dezember 2015