PIŽMO

Pilíř sestavený z dílů PIŽMO, stavba Trojského mostu, 2012

PIŽMO (zkratka z PIlíř Železničních MOstů) je systém ocelové ženijní příhradové rozebíratelné konstrukce, pomocí které lze tvořit různé svislé podpěrné konstrukce.[1] Konstrukce byla původně navržená jako pilíř železničních mostů (zejména v kombinaci s vodorovnou nosnou konstrukcí systému ŽM 16), uplatnění však našla i na jiných místech, již původní předpis z roku 1964 uvádí možnost stavby podpěr silničních mostů, lešení, skruží, jeřábů a dalších pomocných konstrukcí.[1]

Konstrukci lze přizpůsobit různým návrhovým parametrům, jako jsou výška konstrukce, zatížení či únosnost základové půdy.[1][2] Jednotlivé součásti lze vzájemně zaměňovat a prakticky libovolně kombinovat, most může být založen na roštech, případně na zvláštních nánožkách, ty mohou být uloženy na terénu či přímo na dně vodoteče.[1]

Konstrukční díly

Na fotografii jsou vidět nahoře roštové nosníky podpírané čtveřicí sloupků o délce 1,6 m. Ty jsou vzájemně propojeny (i se sloupky nižší úrovně) prostorovými a rovinnými šikmými ztužidly

Pilíř PIŽMO se skládá z těchto dílů:[1]

  • hlavice – dvouvrstvý či vícevrstvý rošt z roštových nosníků; slouží k roznášení tlaků na jednotlivé sloupy dříku
    • roštové nosníky mají délky 2,0 m, 2,7 m, 4,0 m, 6,5 m
  • dřík – konstrukce ze sloupků a ztužidel – nosným prvkem jsou sloupky s osovou vzdáleností 2,0 m, tyto dříky jsou ztuženy vodorovným a příčným zavětrováním
    • sloupky mají různé délky – 0,4 m, 0,6 m, 1,0 m, 1,6 m a 3,2 m
    • ztužidla jsou následujících typů – čtvercové, lichoběžníkové, trojúhelníkové, přímé, příčné a vzpěra
  • pata – roznáší tlaky sloupů dříku do základu
    • nánožka

Jednotlivé části jsou vzájemně propojeny šrouby M20 s maticemi (o délkách 61 a 88 mm), kromě nich jsou dále užívány stykové plechy a stykové příložky (na propojení roštových nosníků).[1]

Použití

Konstrukce PIŽMO byla často využívána pro rychlou výstavbu mostních provizorií, mezi dlouho sloužící patřily např. pilíře Trojského tramvajového mostuPraze.

V současnosti je nejčastěji používán právě pro potřeby výstavby – podpěra bednicích skruží, podpěra vysouvaných částí, provizorní podepření mostů se sníženou zatížitelností apod. (mnoho dílů je ve vlastnictví stavebních firem) a dále také v případě náhlé krizové situace (povodeň, zesílení mostu při vedení nadměrné přepravy).[2]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f Mostní pilíř PIŽMO. Praha: Ministerstvo dopravy: Velitelství železničního vojska, 1964. 204 s. S. 2–8; 24–25. Čj. 50 MD–VŽelV/1963. 
  2. a b Archivovaná kopie. www.rsd.cz [online]. [cit. 2019-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-18. 

Literatura

  • Mostní pilíř PIŽMO. Praha: Ministerstvo dopravy: Velitelství železničního vojska, 1964. 204 s. S. 2–8; 24–25. Čj. 50 MD–VŽelV/1963. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Most V korytech, výstavba.jpg
Autor: Draceane, Licence: CC BY-SA 4.0
Výstavba nového ocelobetonového železničního mostu přes ulici V korytech (modernizace Praha-Hostivař – Praha-hl.n.), provizorní podpěry PIŽMO
Trojský most DOD 2012 7.jpg
Autor: Slávek, Licence: CC BY-SA 3.0
Tunel Blanka 28.9.12