Prozatímní irská republikánská armáda

Irská republikánská armáda
(Óglaigh na hÉireann)
Účast na Konflikt v Severním Irsku
Základní info
Aktivní1969 – 2005
Vznik jakoIrská republikánská armáda
Operační
území
Severní Irsko
VelitelArmádní rada IRA
OponentiBritská armáda, Královská ulsterská policie, Ulsterské obranné sdružení, Sbor ulsterských dobrovolníků

Prozatímní irská republikánská armáda (PIRA, anglicky Provisional Irish Republican Army) byla polovojenská skupina irských republikánů, která usilovala o odtržení Severního Irska od Spojeného království a ustanovení nezávislé demokraticky socialistické republiky ve sjednoceném Irsku. Šlo o největší a nejaktivnější republikánskou paravojenskou organizaci účastnící se konfliktu v Severním Irsku. Sama sebe vnímala jako pokračovatelku původní IRA a proto se sama nazývala Irskou republikánskou armádou (IRA) nebo Óglaigh na hÉireann v irštině.

Vznik a počátky IRA

Prozatímní IRA vzniklá v prosinci 1969 po rozkolu ve vedení IRA. Irská strana Sinn Féin, a také řada vůdců IRA, kteří s ní byli spojeni, se totiž v 60. letech stále otevřeněji stavěla na stranu socialismu a vedení IRA dokonce hledalo podporu u států východního bloku. To bylo pro irské katolíky, kteří tvořili páteř nacionalistických paramilitárních organizací, nepřijatelné.[1]

Konflikt v Severním Irsku se rozhořel o rok dříve poté, co se nenásilná Římskokatolická kampaň za občanská práva setkala s brutálním násilím ze strany ulsterských loajalistů a britských bezpečnostních složek. Nepokoje vyvrcholily v srpnu 1969 a britská vláda na ně reagovala vysláním armády. IRA se zpočátku soustředila na obranné operace, ale v roce 1971 zahájila ofenzivu. Hlavním cílem IRA bylo donutit Brity k dohodě o stažení ze Severního Irska. Jedním ze zásadních momentů byla Krvavá neděle v Derry, masakr účastníků nenásilného pochodu, které znamenala úpadek mírového hnutí a příliv dobrovolníků do Provizorní IRA.

Průběh sporů

Taktikou Prozatímní IRA byl partyzánský boj proti britské armádě a Královské ulsterské policii v městských a venkovských oblastech. Organizace také spáchala desítky bombových útoků v Anglii a Severním Irsku, proti tomu, co považovala za politické a ekonomické cíle, které často předcházelo telefonické varování. Mezi některé z těchto útoků patří například neúspěšný atentát na Margaret Thatcherovou v říjnu 1984, zabití Lorda Mountbattena, člena britské královské rodiny v srpnu 1979, nebo útok na Baltic Exchange v dubnu 1992. Poslední příměří vyhlásila IRA v červenci 1997 poté, co byla Sinn Féin začleněna do mírového procesu. Podporovala Velkopáteční mírovou dohodu z roku 1998 a v roce 2005 složila pod mezinárodním dohledem zbraně. S Velkopáteční dohodou však nesouhlasila část členů organizace, kteří se následně seskupili do nově vzniklé Pravé irské republikánské armády.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Provisional Irish Republican Army na anglické Wikipedii.

  1. MCCABE, Conor. The Lost Revolution: The Story of the Official IRA and the Workers Party by Brian Hanley & Scott Millar [online]. ILR. Irish Leftr Review, 31. 8. 2009 [cit. 2017-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-25. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy