PLATO Ostrava
PLATO, městská galerie současného umění | |
---|---|
Údaje o muzeu | |
Stát | Česko |
Město | Ostrava |
Adresa | Porážková 3395/26, Ostrava |
Založeno | 1. 7. 2016 |
Zaměření | současné umění |
Původní účel budovy | jatka |
IČO | 71294538 (VR) |
Zeměpisné souřadnice | 49°50′11,34″ s. š., 18°16′49,95″ v. d. |
Webové stránky | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
PLATO je městská galerie současného umění v Ostravě. Je příspěvkovou organizací statutárního města Ostravy zaměřenou na současné (vizuální) umění, aniž by budovala vlastní sbírku (tzv. městská galerie typu kunsthalle). PLATO vzniklo 1. července 2016.[1] Jeho existenci předcházel dotační projekt v Dolní oblasti Vítkovic (2013–2016). PLATO působilo i v bývalém hobbymarketu Bauhaus v centru Ostravy (2018–2024).[2] Definitivním sídlem galerie se v září 2022 stala zrekonstruovaná památkově chráněná městská jatka z konce 19. století v bezprostřední blízkosti bývalého hobbymarketu.[3][4] O galerii zřizovanou městem usilovala ostravská kulturní veřejnost od devadesátých let minulého století.[5]
Výstavní prostory
Gong a Kancelář pro umění (2013–2017)
Provizorní působiště krátce po založení příspěvkové organizace PLATO 1. 7. 2016 našla galerie v bývalém obchodu s textilem v centru Ostravy v Českobratrské ulici 14 (2017–2018),[2] který, „trochu ironicky",[6] nazvala Kanceláří pro umění. V době, kdy PLATO bylo dotačním projektem (2013–2016),[2] který statutární město Ostrava schválilo sdružení právnických osob Trojhalí Karolina,[2][7] působilo v prostorách Multifunkční auly Gong (galerie, dvorana) v Dolní oblasti Vítkovic a tzv. Trojhalí Karolina.[5][2][8]
PLATO Bauhaus (2018–2024)
Od roku 2018[2] do 30. června 2024[zdroj?] mělo PLATO ke svým aktivitám k dispozici téměř 5000 m² v bývalém hobbymarketu Bauhaus.[2] Zázemí galerie (knihovna s čítárnou, bistro s navazující zastřešenou zahradou v atriu, kino, které během dne sloužilo jako relaxační zóna, stage/pódium pro koncerty nebo divadlo, prodejna, informační místo/recepce, zázemí pro vzdělávací programy a šatna), byly po dobu jednoho roku budovány společně s umělci a byly tedy jak funkčními zónami, tak uměleckými díly.[9] V interiéru PLATO byly ponechány prvky odkazující k bývalé funkci objektu jako nápisy nebo výmalba.[2]
Trvalé sídlo (2022–)
Trvalým sídlem PLATO se v září 2022 stala bývalá městská jatka v centru Ostravy.[3] Budova jatek sloužila svému původnímu účelu v letech 1881 až 1965 a od 70. let chátrala.[10] Za kulturní památku byla v roce 1987[11] vyhlášena věž někdejší chladírny jatek, v roce 1994 pak celá budova.[12][13] V roce 2016 se město Ostrava rozhodlo chátrající areál jatek odkoupit[14] a v roce 2017 vyhlásilo mezinárodní architektonickou soutěž na přestavbu jatek pro účely městské galerie, z níž vzešel návrh přestavby jatek od polského studia KWK Promes Roberta Konieczného.[3] Rekonstrukce, resp. konverze budovy začala na jaře 2020,[15] ukončena byla v dubnu 2022.[16] Proměna jatek na galerii se umístila v pětici finalistů European Union Prize for Contemporary Architecture – Mies van der Rohe Award 2024, získala cenu Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu 2023 a Cenu Patrimonium pro futuro 2023, kterou uděluje Národní památkový ústav.[17]
Historie vzniku ostravské městské galerie
O vznik městské galerie v Ostravě začala usilovat umělecká obec od začátku 90. let minulého století, nejvýrazněji výtvarník Eduard Ovčáček, kurátor Jan Šmolka a grafik Zbyněk Janáček. Dále výtvarník a performer Jiří Surůvka, který například financoval symbolický objekt Základní kámen Kunsthalle, jenž vytvořil umělec Michal Kalhous a vystavil na výstavě v klubu Fiducia v roce 2004. V roce 2010 vzniklo občanské sdružení Kunsthalle Ostrava prosazující vznik městské galerie, jehož členy byli například zakladatelka nezávislého klubu Fiducia Ilona Rozehnalová, kurátoři Martin Mikulášek a Martin Klimeš nebo umělec Jiří Surůvka.[18] V roce 2013 zastupitelstvo statutárního města Ostravy schválilo víceletý dotační projekt pro vznik městské galerie, jehož administrativním garantem se stalo zájmové sdružení právnických osob Trojhalí Karolina.[7] (2013–2016)[2] Vznik městské galerie coby dotačního projektu odborná veřejnost zastoupená především Kunsthalle Ostrava silně kritizovala, neboť požadovala zřízení standardní příspěvkové organizace a výběrové řízení na ředitele.[19][20][21][22] Výběrové řízení nakonec Trojhalí Karolina v roce 2013 vyhlásilo.[23][24] Na post uměleckého manažera byl vybrán bývalý ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný, který projekt městské galerie nazval PLATO – platforma (pro současné) umění.[2][5] Trojhalí Karolina provozovalo městskou galerii v industriálních objektech v oblasti Dolních Vítkovic – v přízemí Multifunkční haly Gong a prostoru tzv. Trojhalí Karolina. Záměr zřídit městskou galerii jako příspěvkovou organizaci schválili zastupitelé statutárního města Ostravy dne 25. listopadu 2015.[25][26] PLATO Ostrava, příspěvková organizace vznikla 1. července 2016[1] a ředitelem byl jmenován Marek Pokorný.[2] (V rámci České republiky to bylo poprvé po 22 letech, kdy vznikla samostatná instituce zřizovaná městem, krajem či státem, která má pečovat o současné umění.)[18] Organizace své funkce a aktivity začala naplňovat nejprve v podobě „kanceláře pro umění“ v prostorách pronajatých od městské části Moravská Ostrava a Přívoz na ulici Českobratrská 1888/14, poté coby experimentální a komunitní prostor zaujímající plochu půl hektaru v bývalém hobbymarketu Bauhaus[2] a od roku 2022 pak trvale v rekonstruovaném areálu památkově chráněných bývalých městských jatek, jejichž podobu v roce 2017 definovala architektonická soutěž[3].
Reference
- ↑ a b Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l DRÁBEK, Martin. Instituce s tekutou DNA. ART&ANTIQUES [online]. Květen 2018 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Aktualita webových stránek statutárního město Ostravy, Městská jatka se promění v galerii moderního umění, publikováno 18. 7. 2018, dostupné z: https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/nova-jatka-se-meni-v-kulturni-centrum
- ↑ Areál bývalých městských jatek. ostravskepamatky.cz [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Artlist - databáze současného umění: Plato Ostrava. www.artlist.cz [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Marek Pokorný, S dovolením: flashback, Zpráva o činnosti 2017, str. 10, dostupné z: https://plato-ostrava.cz/cs/O-Nas (sekce Dokumenty)
- ↑ a b Aktualita webových stránek statutárního města Ostravy, Ostrava bude mít svou městskou galerii, publikováno 6. 3. 2013, dostupné z: https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/ostrava-bude-mit-svou-mestskou-galerii
- ↑ Závěrečná zpráva PLATO – platformy (pro současné umění) Ostrava / Galerie města Ostravy 2013–2016, publikované 13. 12. 2016, dospupné z: https://plato-ostrava.cz/cs/O-Nas
- ↑ JANEČKOVÁ, Hana. Umění je otevřená situace [online]. Artalk.cz, 19. 7. 2019 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠERKA, Josef. Městské jatky v Moravské Ostravě. Krásná Ostrava. 2015-09-22, roč. 2015, čís. 03, s. 14–17. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0359822. iispp.npu.cz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0118778. iispp.npu.cz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Moravská Ostrava, městská jatka. Národní památkový ústav [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Ostrava odkoupí historicky cenný areál jatek. Za 80 milionů korun. Česká televize. 22. 6. 2016. Dostupné online.
- ↑ LESKOVÁ, Ivana. Historická jatka v Ostravě se mění v moderní galerii, začíná se demolicí. MF Dnes. 2020-04-16. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁK, Michal. Přestavba začíná. Z bývalých ostravských jatek vyroste galerie moderního umění. Deník. 2020-04-06. Dostupné online.
- ↑ https://plato-ostrava.cz/cs/Aktuality
- ↑ a b HALFAROVÁ, Hana. Vývoj městské galerie po roce 1989. Krásná Ostrava. 2017-06-21, roč. 2017, čís. 02, s. 16–17. Dostupné online.
- ↑ DAŇKOVÁ, Kateřina; ŠŤÁSTKA, Tomáš. Kritika nad ostravskou galerií neutichá, otevírá se už v září. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2013-05-21 [cit. 2020-06-21]. Dostupné online.
- ↑ ROZEHNALOVÁ, Ilona. Jak bude vypadat městská galerie v Ostravě?. Krásná Ostrava. 21. 6. 2013, roč. 2013, čís. 01, s. 8–10. Dostupné online.
- ↑ ROUS, Janek. Videodokument OMG!!!. Artyčok [online]. 2014-12-28 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online.
- ↑ LOMOVÁ, Johanka. Kunsthalle Ostrava. Art&Antiques [online]. Září 2013 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Trojhalí Karolina hledá uměleckého šéfa Městské galerie Ostrava. Česká televize [online]. 7. 8. 2013 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online.
- ↑ ROZEHNALOVÁ, Ilona. Městská galerie v jatkách — sen, který se může splnit. 2016. 21. 9. 2016, roč. 2016, čís. 03, s. 20–22. Dostupné online.
- ↑ Výsledky hlasování na zasedání č. 201509 - 11. zasedání zastupitelstva města Ostravy, dostupné na: https://www.ostrava.cz/uloziste/zastupitelstvo/vysledky_hlasovani/vo1418/z201509/index.html
- ↑ Galerie PLATO bude příspěvkovou organizací města a přestěhuje se. Ostrava. 2016-04-20. Dostupné online [cit. 2020-06-21].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu PLATO Ostrava na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- DRÁBEK, Martin, Instituce s tekutou DNA, Art & Antiques, květen 2018, online
- HALFAROVÁ, Hana, Vývoj městské galerie po roce 1989, Krásná Ostrava, roč. 2017, čís. 02, s. 16–17, online
- LOMOVÁ, Johanka, Kunsthalle Ostrava, Art & Antiques, září 2013, online
- ROUS, Janek, Videodokument OMG!!!, Artyčok, 2014, online
- ROZEHNALOVÁ, Ilona, Jak bude vypadat městská galerie v Ostravě?, Krásná Ostrava, roč. 2013, čís. 01, s. 8–10, online
- ROZEHNALOVÁ, Ilona, Městská galerie v jatkách — sen, který se může splnit, roč. 2016, čís. 03, s. 20–22, online
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“