PLATO Ostrava

PLATO, městská galerie současného umění
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Město	Ostrava
Adresa	Porážková 3395/26, Ostrava
Založeno	1. 7. 2016
Zaměření	současné umění
Původní účel budovy	jatka
IČO	71294538 (VR)
Zeměpisné souřadnice	49°50′11,34″ s. š., 18°16′49,95″ v. d.
Webové stránky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PLATO je městská galerie současného umění v Ostravě. Je příspěvkovou organizací statutárního města Ostravy zaměřenou na současné (vizuální) umění, aniž by budovala vlastní sbírku (tzv. městská galerie typu kunsthalle). PLATO vzniklo 1. července 2016.^[1] Jeho existenci předcházel dotační projekt v Dolní oblasti Vítkovic (2013–2016). PLATO působilo i v bývalém hobbymarketu Bauhaus v centru Ostravy (2018–2024).^[2] Definitivním sídlem galerie se v září 2022 stala zrekonstruovaná památkově chráněná městská jatka z konce 19. století v bezprostřední blízkosti bývalého hobbymarketu.^[3][4] O galerii zřizovanou městem usilovala ostravská kulturní veřejnost od devadesátých let minulého století.^[5]

Provizorní působiště krátce po založení příspěvkové organizace PLATO 1. 7. 2016 našla galerie v bývalém obchodu s textilem v centru Ostravy v Českobratrské ulici 14 (2017–2018),^[2] který, „trochu ironicky",^[6] nazvala Kanceláří pro umění. V době, kdy PLATO bylo dotačním projektem (2013–2016),^[2] který statutární město Ostrava schválilo sdružení právnických osob Trojhalí Karolina,^[2][7] působilo v prostorách Multifunkční auly Gong (galerie, dvorana) v Dolní oblasti Vítkovic a tzv. Trojhalí Karolina.^[5][2][8]

Od roku 2018^[2] do 30. června 2024^[zdroj?] mělo PLATO ke svým aktivitám k dispozici téměř 5000 m² v bývalém hobbymarketu Bauhaus.^[2] Zázemí galerie (knihovna s čítárnou, bistro s navazující zastřešenou zahradou v atriu, kino, které během dne sloužilo jako relaxační zóna, stage/pódium pro koncerty nebo divadlo, prodejna, informační místo/recepce, zázemí pro vzdělávací programy a šatna), byly po dobu jednoho roku budovány společně s umělci a byly tedy jak funkčními zónami, tak uměleckými díly.^[9] V interiéru PLATO byly ponechány prvky odkazující k bývalé funkci objektu jako nápisy nebo výmalba.^[2]

Trvalým sídlem PLATO se v září 2022 stala bývalá městská jatka v centru Ostravy.^[3] Budova jatek sloužila svému původnímu účelu v letech 1881 až 1965 a od 70. let chátrala.^[10] Za kulturní památku byla v roce 1987^[11] vyhlášena věž někdejší chladírny jatek, v roce 1994 pak celá budova.^[12][13] V roce 2016 se město Ostrava rozhodlo chátrající areál jatek odkoupit^[14] a v roce 2017 vyhlásilo mezinárodní architektonickou soutěž na přestavbu jatek pro účely městské galerie, z níž vzešel návrh přestavby jatek od polského studia KWK Promes Roberta Konieczného.^[3] Rekonstrukce, resp. konverze budovy začala na jaře 2020,^[15] ukončena byla v dubnu 2022.^[16] Proměna jatek na galerii se umístila v pětici finalistů European Union Prize for Contemporary Architecture – Mies van der Rohe Award 2024, získala cenu Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu 2023 a Cenu Patrimonium pro futuro 2023, kterou uděluje Národní památkový ústav.^[17]

O vznik městské galerie v Ostravě začala usilovat umělecká obec od začátku 90. let minulého století, nejvýrazněji výtvarník Eduard Ovčáček, kurátor Jan Šmolka a grafik Zbyněk Janáček. Dále výtvarník a performer Jiří Surůvka, který například financoval symbolický objekt Základní kámen Kunsthalle, jenž vytvořil umělec Michal Kalhous a vystavil na výstavě v klubu Fiducia v roce 2004. V roce 2010 vzniklo občanské sdružení Kunsthalle Ostrava prosazující vznik městské galerie, jehož členy byli například zakladatelka nezávislého klubu Fiducia Ilona Rozehnalová, kurátoři Martin Mikulášek a Martin Klimeš nebo umělec Jiří Surůvka.^[18] V roce 2013 zastupitelstvo statutárního města Ostravy schválilo víceletý dotační projekt pro vznik městské galerie, jehož administrativním garantem se stalo zájmové sdružení právnických osob Trojhalí Karolina.^[7] (2013–2016)^[2] Vznik městské galerie coby dotačního projektu odborná veřejnost zastoupená především Kunsthalle Ostrava silně kritizovala, neboť požadovala zřízení standardní příspěvkové organizace a výběrové řízení na ředitele.^{[19][20][21][22]} Výběrové řízení nakonec Trojhalí Karolina v roce 2013 vyhlásilo.^[23][24] Na post uměleckého manažera byl vybrán bývalý ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný, který projekt městské galerie nazval PLATO – platforma (pro současné) umění.^[2][5] Trojhalí Karolina provozovalo městskou galerii v industriálních objektech v oblasti Dolních Vítkovic – v přízemí Multifunkční haly Gong a prostoru tzv. Trojhalí Karolina. Záměr zřídit městskou galerii jako příspěvkovou organizaci schválili zastupitelé statutárního města Ostravy dne 25. listopadu 2015.^[25][26] PLATO Ostrava, příspěvková organizace vznikla 1. července 2016^[1] a ředitelem byl jmenován Marek Pokorný.^[2] (V rámci České republiky to bylo poprvé po 22 letech, kdy vznikla samostatná instituce zřizovaná městem, krajem či státem, která má pečovat o současné umění.)^[18] Organizace své funkce a aktivity začala naplňovat nejprve v podobě „kanceláře pro umění“ v prostorách pronajatých od městské části Moravská Ostrava a Přívoz na ulici Českobratrská 1888/14, poté coby experimentální a komunitní prostor zaujímající plochu půl hektaru v bývalém hobbymarketu Bauhaus^[2] a od roku 2022 pak trvale v rekonstruovaném areálu památkově chráněných bývalých městských jatek, jejichž podobu v roce 2017 definovala architektonická soutěž^[3].

• Obrázky, zvuky či videa k tématu PLATO Ostrava na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• DRÁBEK, Martin, Instituce s tekutou DNA, Art & Antiques, květen 2018, online
• HALFAROVÁ, Hana, Vývoj městské galerie po roce 1989, Krásná Ostrava, roč. 2017, čís. 02, s. 16–17, online
• LOMOVÁ, Johanka, Kunsthalle Ostrava, Art & Antiques, září 2013, online
• ROUS, Janek, Videodokument OMG!!!, Artyčok, 2014, online
• ROZEHNALOVÁ, Ilona, Jak bude vypadat městská galerie v Ostravě?, Krásná Ostrava, roč. 2013, čís. 01, s. 8–10, online
• ROZEHNALOVÁ, Ilona, Městská galerie v jatkách — sen, který se může splnit, roč. 2016, čís. 03, s. 20–22, online