Pěvecké sdružení moravských učitelů

Pěvecké sdružení moravských učitelů (PSMU) je mužský pěvecký sbor. Bylo založeno roku 1903 v hanácké Kroměříži profesorem Ferdinandem Vachem působícím na tamním učitelském ústavu. Těleso postavené na pokrokovém pojetí práce vzniklo v době, kdy doznívala móda sborového zpěvu plnícího především společenskou funkci (na úkor umělecké kvality). Důraz byl zakladatelem sboru položen na zpěv zpaměti, na přesné intonování a pěstění hlasové kultury, podmíněné hlasovým výcvikem jednotlivců.^[1]

Podnětem k založení sboru utvořeného ze studentů a absolventů Učitelského ústavu v Kroměříži se stala očekávaná událost České výstavy, která měla být v roce 1903 zahájena v Chrudimi. Na ní měl sbor zastupovat Moravu. Při prvním vystoupení konaném 30. června 1903 v Kroměříži se sbor představil pod názvem Učitelský dorost kroměřížského pedagogia. Správní důvody vedly 31. března 1904 k jeho přejmenování na Pěvecké sdružení moravských učitelů. To již v dalším roce po řadě úspěšných domácích koncertů vystoupilo ve Vídni.^[1]

Protože se mezi členy sboru začali zařazovat i učitelé žijící v jiných moravských obcích, byly zkoušky sboru z Kroměříže přesunuty do Přerova.

V roce 1935 převzal po Ferdinandu Vachovi řízení sboru Jan Šoupal a v roce 1964 Antonín Tučapský. Po něm sbor krátce řídil Oldřich Halma^[2] a od roku 1975 Lubomír Mátl, nejdéle působící dirigent PSMU, až do roku 2015. V roce 2015 se stal novým uměleckým vedoucím jeho žák Jiří Najvar, který sbor vedl do roku 2019. Po něm se této úlohy ujal Jiří Šimáček. Jako jeden z dirigentů působil ve sdružení dlouhou dobu Lumír Pivovarský.^[3][4][5]

Tento mužský pěvecký sbor úzce spolupracoval s Leošem Janáčkem, který se jeho zkoušek zúčastňoval již od roku 1904 (čestným členem v roce 1911), a zpíval a do dnešních dnů zpívá jeho skladby. Ferdinandem Vachem byly hned na začátku jeho existence do repertoáru sboru v roce 1903 zařazeny Janáčkovy skladby na text v hanáckém nářečí Klekánica a Dež víš, na jejichž provedení Leoš Janáček již delší dobu čekal. Obě tyto skladby byly Moravskými učiteli nacvičeny a provedeny 26. listopadu 1905 v Přerově. Významným koncertem v historii sboru se stal koncert v Prostějově uskutečněný před zájezdem do Paříže 12. dubna 1908, na němž poprvé zaznělo Janáčkovo dílo Maryčka Magdónova.^[6]

Své skladby Pěveckému sdružení moravských učitelů věnovala celá řada předních skladatelů. Vedle Leoše Janáčka, který sboru věnoval sbírku Čtvero mužských sborů moravských, to byli například čeští skladatelé Josef Bohuslav Foerster a Bohuslav Martinů.

V repertoáru sboru jsou zastoupeny sbory Pavla Křížkovského, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Josefa Bohuslava Foerstera, Emila Axmana, Vítězslava Nováka, Václava Kálika, Eugena Suchoně, Petra Ebena a Antonína Tučapského. Ze zahraničních skladatelů tvořících v časovém rozpětí od renesance až po současnost jsou v něm zastoupena díla Jacoba Galla-Handla, Giovanniho Pierluigiho da Palestriny, Tomáse Luise de Victoria, Orlanda di Lasso, Johannese Brahmse, Igora Stravinského, Carla Orffa, Quida Pipola a mnoho dalších. PSMU celkově nazkoušelo přes 700 skladeb domácích a zahraničních autorů. Program koncertů je obvykle sestaven ze tří částí, skladeb českých autorů, klasické polyfonie a zahraničních skladatelů, a z úprav lidových písní.^[7]

PSMU zpívalo od svého založení do současnosti na mnoha místech v Evropě, Asii i Americe. V roce 1924, kdy Leoš janáček slavil sedmdesátiny, byly do programu koncertu uspořádaného u příležitosti tohoto výročí zařazeny vedle ukázek z jeho rané sborové tvorby a „hanáckých“ sborů všechny tři bezručovské sbory, Česká legie a Potulný šílenec.^[6]

První plakát pro sdružení vytvořil v roce 1911 Alfons Mucha (plakát je k vidění v Muzeu Alfonse Muchy v Praze s fotografií zakládajících členů),^[8] pro další plakát poskytl v roce 2001 své dílo Jiří Kolář.

• 

  Alfons Mucha: Pěvecké sdružení učitelů moravských, 1911

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Pěvecké sdružení moravských učitelů
• PSMU na facebooku
• Český hudební slovník osob a institucí: Pěvecké sdružení moravských učitelů Archivováno 4. 1. 2023 na Wayback Machine.