PSR B1913+16
| PSR B1913+16 | |
|---|---|
 Důkaz úbytku energie z oběžné dráhy | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Souhvězdí | Orel |
| Rektascenze | 288,866 666 625° |
| Deklinace | 16,107 612 056° |
| Vzdálenost | 5,25 kpc |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 22,5 |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Hmotnost | 1,441 M☉ |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
PSR B1913+16 (též označovaný jako PSR J1915+1606 nebo Hulse–Taylorův pulsar) je pulsar v souhvězdí Orla, který spolu s další neutronovou hvězdou tvoří binární systém obíhající kolem společného těžiště. Jde o první objevený binární pulsar.
Objeven byl v roce 1974 Russelem Alanem Hulsem a Josephem Taylorem za použití radioteleskopu v Arecibu. V roce 1993 byla oběma vědcům za tento objev udělena Nobelova cena za fyziku „za objev nového typu pulsaru, který otevřel nové možnosti pro studium gravitace.“[1]
Vědecký význam
PSR B1913+16 je významným objektem pro testování obecné teorie relativity. Vědci si povšimli, že oběžná doba systému se zkracuje, což odpovídá vyzařování gravitačních vln, jak předpověděl Albert Einstein.[2] Pozorování ukázala, že úbytek energie odpovídá teoretickým předpovědím s přesností na zlomky procenta.[3]
Charakteristiky systému
- Hmotnost: 2,828 M☉ (jednotlivé složky mají přibližně 1,4 M☉)
- Doba oběhu: 7,751938 hodin
- Excentricita: 0,617
- Velká poloosa: 1 950 100 km
- Periastron: 746 600 km
- Apoastron: 3 153 600 km
- Rychlost v periastronu: 450 km/s
- Rychlost v apoastronu: 110 km/s
Odkazy
Reference
- ↑ The Nobel Prize in Physics 1993 [online]. Nobel Foundation [cit. 2018-10-27]. Dostupné online.
- ↑ WEISBERG, J. M. Timing Measurements of the Relativistic Binary Pulsar PSR B1913+16. The Astrophysical Journal. 2010, roč. 722, čís. 2, s. 1030–1034. doi:10.1088/0004-637X/722/2/1030.
- ↑ TAYLOR, J. H., Weisberg, J. M. Further experimental tests of relativistic gravity using the binary pulsar PSR 1913 + 16. Astrophysical Journal. 1989, roč. 345, s. 434–450. doi:10.1086/167917.
Média použitá na této stránce
Shift in time of periastron of PSR B1913+16 relative to a hypothetical system with a constant orbital period. The slow decrease in the real system's period is due to the emission of gravitational radiation and causes the parabolic shape of the graph. Red points are experimental data, and the blue line is the shift predicted by relativity. Error bars are shown, but are generally too small to be seen as distinct for most points.