PZL.43 Karaś

PZL.43
Bulharský PZL.43 Čajka
Bulharský PZL.43 Čajka
Určenílehký bombardér a průzkumný letoun
PůvodPolskoPolsko Polsko
VýrobcePZL
První let1936
Vyřazeno1946 (Bulharsko)
UživatelBulharské letectvo
Lotnictwo Wojskowe
Výroba1937–1939
Cena za kus135 000 zlotých[1][p 1]
Vyvinuto z typuPZL.23 Karaś
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PZL.43 byl polský lehký bombardovací a průzkumný letoun vzniklý roku 1936 v Państwowych Zakładach Lotniczych jako exportní varianta typu PZL.23 Karaś určená pro Bulharské letectvo, které jej užívalo pod jménem Čajka (bulharsky Чайка).[p 2]

Historie

V roce 1936 vyvinul Ing. Henryk Malinowski upravenou verzi PZL.23 Karaś, vzhledem k přání Bulharska zakoupit tento typ, ale poháněný výkonnějším hvězdicovým motorem Gnôme-Rhône 14 Kfs, dodávaným z Francie. Upravený letoun dostal označení PZL.43.

Větší hmotnost motoru použitého v letounu přiměla konstruktéra ke zvětšení délky trupu ve střední části s kokpitem. Nové letadlo také dostalo upravenou kabinu posádky, více prosklenou, s průřezem oválného namísto lichoběžníkového tvaru. Letoun dostal novou třílistou kovovou na zemi stavitelnou vrtuli typu GR. Výzbroj byla zesílena instalací druhého kulometu pro pilota.

Letoun 9. dubna 1936 zakoupilo Bulharsko v počtu 12 kusů. Byly dodány do Bulharska v dubnu a květnu 1937 a mezi bulharskými piloty si získaly dobrou pověst. Posléze, 31. března 1938, bulharská vláda zakoupila dalších 42 letounů, ale mělo se jednat o provedení se silnějším motorem Gnome-Rhône 14N01. Tato varianta dostala označení PZL.43B. Stroje měly být do Bulharska dodány do začátku srpna 1939. Došlo však ke zpoždění dodávky a do konce srpna 1939 bylo do Bulharska odesláno pouze 36 letadel, přičemž posledních 6 bylo téměř připraveno k odeslání, ale vypuknutí války zabránilo jejich odeslání.

V roce 1940 Bulharsko obdrželo z nacistického Německa další exemplář tohoto letadla. Jednalo se o letoun, který Němci ukořistili ve Varšavě a poté v říjnu 1939 odvezli do Technického institutu Luftwaffe v Rechlinu a po vyzkoušení a renovaci v továrně PZL v Mielci předali Bulharsku.

Tyto letouny používaly bulharské vzdušné síly po celou druhou světovou válku, včetně nasazení do protipartyzánských operací.

V bulharském letectvu letouny PZL.43 zůstaly až do začátku roku 1945. Poslední exempláře byly vyřazeny a sešrotovány v létě 1946.[2]

Použití letadla v polském letectví

1. září 1939 bylo na letišti Okęcie[3] vybaleno a sestaveno 6 letounů PZL.43, již připravených k odeslání do Bulharska. Po montáži byly některé letouny odeslány na polní letiště v Bielanech, kde je 4. září 1939 převzali piloti polské 41. průzkumné letky náležející do svazku armády „Modlin“. Tyto letouny prováděly průzkumné i bojové lety, během nichž útočily na kolony německých jednotek v oblasti působení této armády. V průběhu bojů byly všechny zničeny. Poslední, poškozený předchozím ostřelováním Messerschmittem Bf 109E, havaroval 12. září 1939 při přistávání na letišti v Brestu nad Bugem.

Dva letouny PZL.43, ještě ne zcela smontované, byly zničeny 4. září 1939 v závodě PZL.

Specifikace (PZL.43B)

Údaje dle[4]

Technické údaje

  • Osádka: 3
  • Rozpětí: 13,95 m
  • Délka: 9,95 m
  • Výška: 3,3 m
  • Nosná plocha: 26,80 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 2 200 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 3 525 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený čtrnáctiválcový dvouhvězdicový motor Gnome-Rhône 14N-01
  • Výkon pohonné jednotky: 970 hp (720 kW)[5]

Výkony

  • Maximální rychlost na úrovni mořské hladiny: 300 km/h
  • Maximální rychlost ve výšce 4 000 m: 365 km/h
  • Výstup do výše 4 000 m: 12 min
  • Praktický dostup: 8 500 m
  • Dolet: 1 400 km

Výzbroj

  • 2 × synchronizovaný kulomet kulomet PWU wz. 36 ráže 7,92 × 57 mm se zásobou 600 nábojů[6]
  • 1 × pohyblivý kulomet Vickers F ráže 7,92 × 57 mm[6] se zásobou 600 nábojů v hřbetním střelišti
  • 1 × pohyblivý kulomet Vickers F ráže 7,92 × 57 mm[6] se zásobou 600 nábojů v dolním střelišti
  • max. 700 kg pum

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Bez pohonné jednotky a vybavení.
  2. ↑ Racek.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku PZL.43 na polské Wikipedii.

  1. ↑ Cynk 1971, s. 193.
  2. ↑ GLASS, Andrzej; MAZUR, Wojciech. PZL.43 Czajka. Eksportowa wersja Karasia. Militaria. Roč. 1999, čís. 1, s. 43. ISSN 1231-692X. (polsky) 
  3. ↑ Cynk 1971, s. 195.
  4. ↑ Cynk 1971, s. 197–200.
  5. ↑ Cynk 1971, s. 199.
  6. ↑ a b c Schmid 2003, s. 110.

Literatura

  • CYNK, Jerzy B., 1971. Polish Aircraft 1893–1939. London: Putnam & Company. Dostupné online. ISBN 0-370-00085-4. Kapitola P.Z.L. P.23, P.42 and P.43 Karaś (Crucian carp), s. 186–200. (anglicky) 
  • SCHMID, Jaroslav, 2003. Stíhací a bombardovací letadla Francie a Polska. Plzeň: Fraus. 127 s. ISBN 80-7238-284-5. Kapitola PZL.23 Karaś, 42, 43, s. 110–114. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Poland (1927–1980).svg
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
PZL.43.jpg
Polish light bomber PZL.43.