PZL Kania

PZL Kania
(c) Tupungato, CC BY 2.5 PZL Kania polské policie
Určení	lehký víceúčelový užitkový vrtulník
Výrobce	PZL-Świdnik
První let	3. června 1979
Zařazeno	1986
Vyřazeno	2006
Uživatel	Polsko Polsko Česko Česko (od 1992) Slovensko Slovensko (od 1994) Kypr Kypr (od 1992) Venezuela Venezuela (1989-1996) Sierra Leone Sierra Leone (1987-1990) a další
Vyrobeno kusů	14[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PZL Kania (polsky Luňák) je lehký dvoumotorový víceúčelový vrtulník s třílistým nosným a dvoulistým tlačným vyrovnávacím rotorem. Jedná se o nástupce sovětského vrtulníku Mil Mi-2. Model Kania byl vyvinut a vyráběn polskou společností PZL-Świdnik.

V roce 1964 byla podepsána dohoda mezi Polskem a Sovětským svazem o výrobě lehkého sovětského vrtulníku Mil Mi-2 v polském závodě PZL-Świdnik.^[2] I přesto, že se jednalo o vrtulník vyvinutý v Sovětském svazu, byl vyráběn výhradně v Polsku. Vývoj moderznizované verze Mi-2 započal v roce 1977. Společnost PZL-Świdnik se rozhodla vyvinout ve spolupráci s americkým výrobcem leteckých motorů, společností Allison, nový vrtulník, který bude vycházet z Mi-2, ale bude určen pro export na západní trhy.^[3] S tím souvisely úpravy Mi-2. Nejdůležitějšími změnami byly nové výkonnější turbohřídelové motory Rolls-Royce Allison 250-C20B, každý o výkonu 313 kW, úpravy trupu, nové kompozitní listy rotoru a západní avionika. První prototyp využívající modifikovaný drak Mi-2 vzlétnul 3. června 1979.^[4] Zkoušky provedené v první polovině 80. let vedly k ceritifikaci vrtulníku v roce 1986. Vrtulník byl vyroben pouze v počtu několika kusů, stejně jako modernizované verze Mi-2. Od roku 2006 se již nevyrábí.

Prototyp vrtulníku s imatrikulací SP-SSC se v roce 1986 účastnil 5. mistrovství světa vrtulníků v Castle Ashby. Výroba započala rovněž v tomto roce. Vrtulník byl úspornější a nabízel vyšší výkon, a to i ve srovnání s některými západními vrtulníky. Měl být určen pro obměnu starších Mi-2 a rovněž prodáván na západním trhu. Kvůli problémům s certifikací se vrtulník nestal populární. Řada zemí také odmítala dovážet díly z východního bloku kvůli problémům s měnou. Do roku 2006 bylo postaveno pouze 14 kusů, včetně prototypů.^[1] Hlavním uživatelem je polská pohraniční stráž, která provozovala sedm strojů. Dva využívala i polská policie. V letech 1987-1990 létaly tři vrtulníky Kania v Sierra Leone. Čtyři se objevily i v Česku, kde byly nasazovány pro potřeby letecké záchranné služby, a jeden létal na Slovensku.

V Česku se objevily od roku 1993 celkem čtyři vrtulníky Kania.^[5] Polský vrtulník PZL Kania (imatrikulace SP-SSE) byl předváděn v Československu v roce 1992.^[6] Tento stroj si pronajala Letecká služba Federálního policejního sboru. Pod záštitou československého policejního letectva létal s imatrikulací B-3211.^[7] Od 13. dubna 1992 byl prověřován na stanici letecké záchranné služby v Praze (Kryštof 01).^[5] Od 1. září 1992 do 1. srpna 1993 byl pro potřeby letecké záchranné služby nasazen trvale. Poté byl vyměněn za nový vrtulník střední váhové kategorie Bell 412 a vrátil se zpět výrobci.^[8] Odtamtud jej odkoupila slovenská společnost Bel-Air. Vrtulník se později dostal do služby společnosti ATE, kde létal pod imatrikulací OM-TFA a později byl vyřazen z provozu.^[8]

Kromě Letecké služby Federálního policejního sboru a Letecké služby Policie ČR (po roce 1993) létaly tři vrtulníky Kania ve službách soukromé společnosti Helicopter.^[5] Ta provozovala od roku 1995 do roku 2003 leteckou záchrannou službu na stanici Kryštof 13 v Hosíně u Českých Budějovic.^[9] V tomto období byly pro LZS nasazovány vrtulníky Kania (imatrikulace OK-WIM, OK-VIL, OK-MIK). Vrtulník s imatrikulací OK-WIM havaroval 30. září 1997 a do služby se již nevrátil.^[5] Stroj s imatrikulací OK-MIK byl v roce 2004 vrácen výrobci. Důvodem byla změna provozovatele letecké záchranné služby v Českých Budějovicích. Vrtulník tak již nebyl potřebný. V roce 2006 byl odprodán jinému soukromému dopravci také třetí vrtulník PZL Kania s imatrikulací OK-VIL.

• Osobní standardní verze: Možnost přepravovat až devět pasažérů.
• Osobní rozšířená verze: Vrtulník v luxusní úpravě s možností přepravovat pět pasažérů.
• Nákladní verze: Možnost přepravovat břemena jako letecký jeřáb nebo nést až 1200 kg vnitřního nákladu.
• Verze pro leteckou záchrannou službu: Zařízení a prostor až pro čtyři nosítka (bez zdravotnické osádky) nebo méně nosítek se zdravotnickým personálem.
• Zemědělská verze: Možnost nést až 1000 kg chemikálií pro chemický postřik nebo 1000 kg jiného nákladu.
• Spitfire Taurus II nebo Super Kania: Americká jednomotorová verze vrtulníku Kania s motorem Allison 250-C28, vrtulník nebyl vyráběn.

Data podle: Jane's All The World's Aircraft 1988-89^[10]

• Posádka: 1 pilot
• Užitečná zátěž: 9 pasažérů nebo 1200 kg vnitřního nebo 800 kg vnějšího nákladu
• Průměr rotoru: 14,56 m
• Délka trupu: 12,03 m
• Výška: 3,75 m
• Plocha rotoru: 167 m²
• Prázdná hmotnost: 2000 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 3550 kg
• Pohonná jednotka: 2× turbohřídelový motor Allison 250-C20B, každý o výkonu 313 kW

• Maximální rychlost: 116 KIAS (215 km/h)
• Cestovní rychlost: 102 KIAS (190 km/h)
• Stoupavost u země: 8,75 m/s
• Praktický dostup: 4000 m
• Statický dostup bez vlivu země: 1375 m
• Dolet: 493 km

V tomto článku byl použit překlad textu z článku PZL Kania na anglické Wikipedii.

• FOJTÍK, Jakub. Víceúčelový vrtulník Mi-2. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2. 2008. 191 s. ISBN 978-80-86808-61-1. S. 35–37. (česky, anglicky) 

• Mil Mi-2

• Obrázky, zvuky či videa k tématu PZL Kania na Wikimedia Commons
• PZL Kania historie vrtulníků PZL Kania v Československu a Česku na stránkách vrtulnik.cz