PZL P.11
| PZL P.11 | |
|---|---|
 PZL P.11 | |
| Určení | jednomotorový jednomístný vzpěrový stíhací hornoplošník |
| Výrobce | PZL (Státní letecký průmysl) |
| Šéfkonstruktér | Zygmunt Puławski |
| První let | srpen 1931 |
| Zařazeno | 1934 |
| Vyřazeno | 1939 (v Polsku) |
| Uživatel | Polské letectvo Rumunské letectvo |
| Vyrobeno kusů | 335 ks |
| Vyvinuto z typu | PZL P.7 |
| Další vývoj | PZL P.24 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
PZL P.11 byl polský jednomotorový stíhací letoun, navržený ve Varšavě roku 1930. Ve své době byl považován za velmi vyspělý stíhací letoun. Byl užíván na počátku druhé světové války. V té době se však jednalo již o zastaralý letoun, i přesto však byl poměrně obratný v porovnání s typy Hawker Hurricane a Messerschmitt Bf 109. Byl to právě PZL P.11c s podporučíkem Wladyslawem Gnysem , který jako první letoun sestřelil ve druhé světové válce německé letadlo (Ju 87). Celkem si tyto polské stroje připsaly 126 sestřelů (Luftwaffe) na 114 sestřelených P.11c.
PZL P.11 byl pokračováním konstrukční řady P konstruktéra Pulawského a navazoval na typ PZL P.7, který měl hvězdicový motor Jupiter s velkým průměrem, který zhoršoval výhled pilota dopředu. Nápravu mělo zajistit použití hvězdicového motoru Bristol Mercury, s menším průměrem. Počátkem 30. let se jevil jako dobrý a byl exportován do Rumunska, přičemž rumunská firma IAR ho také stavěla v licenci.
Varianty
P.11/I – Vzhledem ke zpoždění dodávek těchto motorů byl prototyp P11/1 vybaven motorem Jupiter IX.ASb o výkonu 379 kW (515 k), vyráběný licencí firmou Gnome-Rhône. První let proběhl v srpnu 1931.
P.11/II – s motorem Bristol Mercury IV.A o výkonu 390 kW (530 k), uzavřeným v protáhlém prstencovém krytu typu Townend, vzlétl až v prosinci 1931. Později dostal motor Gnome-Rhône 9Kcr Mistral o výkonu 368 kW (500 k). V této podobě byl vystaven v r.1932 na Aerosalonu v Paříži. V roce 1932 také obsadil s pilotem Bajanem na curyšské soutěži stíhacích letadel druhé místo.
P.11/III – Třetí prototyp s motorem Bristol Mercury IV A zalétán v červenci 1932, sloužil jako předsériový prototyp , který byl po ověření spolehlivosti schválen do výroby pod označním P.11a.
P.11b – Do léta 1934 však bylo nejprve vyrobeno 50 letadel P.11b pro Rumunsko s originálním francouzským hvězdicovým devítiválcovým motorem G-R 9Krsd Mistral. Prvních dvacet PZL P-11b-K (továrních čísel 150-169) mělo motor krytý jednoduchým prstencem typu Townend, dalších 29 PZL P-11b-L (170-199) mělo lépe tvarovaný prstencový kryt motoru s kolektorem spalin v přední hraně. Jako padesátý byl dodán druhý prototyp P-11/II.
P.11a – Výrobu letadel P.11a zahájila dodávka 30 strojů, podobných typu P.11b, ale s motorem Mercury IV.S2 o výkonu 380 kW (517 k), stavěným v licenci varšavskou továrnou Škoda. První stroje na podzim roku 1934 přebrala stíhací Eskadra 111 ve Varšavě. V září 1939 sloužil v počtu 20 strojů, ostatní byly postupně rušeny, nebo předány výcvikovým jednotkám.
P.11c – Hlavní sériovou verzí byl P.11c zalétaný koncem roku 1933 s motorem Mistral 9Krse. Provedené změny zajišťovaly lepší výhled pilota, vzhledem k nižšímu posazení motoru a posunutí sedadla pilota dále dozadu a výše. Celkem bylo v této verzi vyrobeno 175 letadel, nejprve s motory Mercury V.S2 o výkonu 441 kW (600 k) z továrny Škoda a zbývající s motory Mercury VI.S2, vyráběny továrnou P.Z.L. 1. září 1939 evidovalo polské vojenské letectvo 152 strojů této varianty.
P.11f – Verze P.11c, jejíž pohon zajišťoval v licenci vyráběný motor 9Krse Mistral, byl stavěn u rumunské společnosti IAR pod označením P.11f. V letech 1936–38 bylo vyrobeno 80 strojů, ve výzbroji rumunského letectva zůstaly do roku 1941, v roce 1942 přešly k výcviku a v roce 1945 byly definitivně vyřazeny.
P.11g Kobuz – Kvůli komplikacím a zpoždění ve vývoji nové stíhačky P.Z.L. P.50 Jastrzab v r.1939, bylo rozhodnuto využít část již vyrobených pohonných jednotek k získání alespoň vylepšené verze P.11. Krom jiných úprav, letoun obdržel zakrytou kabinu, čtyři kulomety wz. 36 a zmíněné motory Mercury VIII o výkonu 614 kW (835 k). Maximální rychlost se tak zvýšila na 390 km/h, dostup na 10 000 m. Po zalétání prototypu 15. srpna 1939 s označením P.11g Kobuz byla zahájena sériová výroba, avšak po porážce polské armády již nebyla dokončena. 14. a 15. září 1939 na tomto stroji sestřelil poručík H. Szczesny z Grupie Deblinske dva bombardéry.
Používán
.jpg)
Maďarsko,
- Maďarské letectvo Používán jeden ex-Polský PZL P.11a evakuovaný 23. září 1939 a nejméně dva P-11c.
Bulharsko
- Bulharské letectvo Používáno několik letadel
Lotyšsko
- Lotyšské letectvo používáno několik ex-Polských PZL P.11a evakuovaných 17. září 1939.
Polsko
Rumunsko
- Královské Rumunské letectvo
Sovětský Svaz
- Sovětské letectvo po obsazení Lotyšska ukořistil Sovětský Svaz několik letadel P.11a
Specifikace (P.11c)
Technické údaje
- Osádka: 1 (pilot)
- Rozpětí: 10,72 m
- Délka: 7,55 m
- Výška: 2,85 m
- Nosná plocha: 17,9 m²
- Hmotnost prázdného stroje: 1 147 kg
- Vzletová hmotnost: 1 630 kg
- Pohonná jednotka: 1 × hvězdicový motor Bristol Mercury VI.S2
- Výkon pohonné jednotky: 463 kW (630 k)
Výkony
- Maximální rychlost: 367 km/h
- Maximální dostup: 8 000 m
- Dolet: 550 km
Výzbroj
- 2 × synchronizovaný kulomet ráže 7,92 mm v trupu, (u zhruba 1/3 strojů P.11c dva další kulomety v křídle)
- 4 × závěsník pro pumy o hmotnosti 12,5 kg pod křídlem
Odkazy
Literatura
- GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 180–181.
- GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola PZL P.11, s. 158 a 159.
- SCHMID, Jaroslav. Stíhací a bombardovací letadla Francie a Polska. Plzeň: Fraus, 2003. 127 s. ISBN 80-7238-284-5.
- VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla 1939-45 Itálie, Francie, SSSR, Československo, Polsko, Holandsko, Švédsko, Austrálie. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1999. ISBN 80-7198-396-9. S. 82–84.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu PZL P.11 na Wikimedia Commons - Kamufláže letounu PZL P.11 Archivováno 23. 9. 2018 na Wayback Machine.
- AllthingsWW2: P.11 - How Poland Became a Thorn in Germany’s Side na YouTube (anglicky)
Média použitá na této stránce
(c) Jinxs from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0
Szymon Wlazlowski, Krakow 2004. This image presents the sole surviving original Polish airplane PZL p11c, as on the display in the Polish Aviation Museum.
Autor: Alan Wilson , Licence: CC BY-SA 2.0
This is the sole surviving fighter from the Polish Air Force of 1939. The P.11c was the main production variant of the 325 built. Polish serial '8.63'. c/n 562. It is now on display taking pride of place in the new entrance building at the Muzeum Lotnictwa Polskiego. Krakow, Poland. 23-8-2013.
The following info is taken from the museum's website:-
"In the last months of 1927, the Department of Aeronautics commissioned to the Central Aviation Works (which were renamed the State Aviation Works in 1928), the design of a fighter which could be a follower of the commonly used, SPAD aircraft. The work over the new airframe was started by Zygmunt Puławski. The first from the family of Puławski aircraft drew international attention. Next, came the P.6 and the P.7. Again both arose interest in foreign constructors and were awarded at the international air shows. In 1930, the Department of Aeronautics commanded to design a predecessor for the P.6 and the P.7. The new, P.11 fighter was a single seat, all metal, upper wing aeroplane with fixed undercarriage. The aircraft featured original technical and technological solutions. The first, was the Wibault metal corrugated skin covered wing, having an unusual shape and construction, enabling to gain low weight, high durability, good aerodynamics features and an excellent front and side visibility. This unconventional solution, called abroad the "Polish wing" or "Puławski's wing" gave a gull wing shape to the wings. Another feature was a scissors type undercarriage with shock absorbers buried inside the fuselage. Worth mentioning was also the semi - monocoque fuselage construction used earlier in the P.7 fighter and (dropped in case of fire) the main fuel tank. The work of Zygmunt Puławski, (who died while test flying his new construction) was continued by Wsiewołod Jakimiuk. The prototype of the P.11 was test flown in 1931, by Bolesław Orliński. Displayed in 1934, at the Paris Air Show it aroused big interest among specialists. A technologically advanced, contemporary construction, it possessed excellent flying characteristics and a formidable performance. Fifty of the P.11a, were produced for the Polish Air Force and fifty of the P.11b (powered with the Gnome-Rhone 9K engine) for export to Romania. The PZL P.11c, powered with the Mercury IV S2 engine, flew for the first time in summer 1934. In comparison with earlier versions, it featured an improved flight stability, better cockpit visibility and increased fire power. In total, 175 P.11c fighters were built in Poland. Tests with naval, winter (with skis) and dive bombing versions were also carried out, but didn't come beyond the study phase. The engine was then changed for the Gnome-Rhone Mistral. The aircraft in this configuration served as the sample for the licence built P.11f. Seventy aircraft of that version were produced at the Romanian IAR Works. In autumn 1936, the Spanish republican government made efforts to buy 36 airframes, but because of the Polish declaration of neutrality, this transaction was not finalised. The followed type, the P.24 was the last of the family of these aircraft. Armed with two cannons and two machine guns, it was considered as the fighter with the biggest fire power then. In 1937, with the introduction into service in other countries of the more modern, low wing fighters, the P.11 became obsolete. The PZL P.11c, was a basic fighter in service with the Polish Air Force in September 1939. It gave way to the new generation of aircraft, as the German Bf-109 was. However, thanks to the skills of the Polish pilots, the "eleveners" scored 120 enemy aircraft to their credit.
The exhibit on display, flew with the 121st Flight of the 2nd Air Regiment in Krakow. Today, this aircraft is considered as the most precious exhibit at the Polish Aviation Museum, but not because of the material value. It is the only saved Polish fighter from the September 1939 campaign, the symbol of the Poland's lone struggle with the German Luftwaffe."