Pablo Cuevas
Pablo Cuevas | |
---|---|
Pablo Cuevas na French Open 2018 | |
Stát | Uruguay |
Datum narození | 1. ledna 1986 (37 let) |
Místo narození | Concordia, Entre Ríos, Argentina |
Bydliště | Salto, Uruguay |
Výška | 180 cm |
Hmotnost | 80 kg |
Profesionál od | 2004 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
Výdělek | 9 643 411 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 242–224 |
Tituly | 6 ATP, 13 challengerů, 3 Futures |
Nejvyšší umístění | 19. místo (15. srpna 2016) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2016, 2018, 2019, 2021) |
French Open | 3. kolo (2015, 2016, 2017, 2019) |
Wimbledon | 2. kolo (2009, 2019) |
US Open | 2. kolo (2009, 2010, 2015, 2016, 2019) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 2. kolo (2016) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 217–177 |
Tituly | 9 ATP, 15 challengerů, 6 Futures |
Nejvyšší umístění | 14. místo (20. dubna 2009) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2016) |
French Open | vítěz (2008) |
Wimbledon | 3. kolo (2014) |
US Open | 3. kolo (2009, 2013) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | semifinále (2008) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2015) |
US Open | čtvrtfinále (2010) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 11. listopadu 2023
Pablo Gabriel Cuevas Urroz (* 1. ledna 1986 Concordia, Entre Ríos) je uruguayský profesionální tenista narozený v Argentině. S Peruáncem Luisem Hornou zvítězil ve čtyřhře French Open 2008. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál šest singlových a devět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct titulů ve dvouhře a dvacet jedna ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2016 na 19. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2009 na 14. místě. Trénují ho Alberto Mancini a Facundo Savio.[2]
S Peruáncem Luisem Hornou si zahráli čtyřhřu na Turnaji mistrů 2008, kde postoupili z červené základní skupiny do semifinále. V něm je vyřadila kanadsko-srbská dvojice Daniel Nestor a Nenad Zimonjić.
Člena elitní světové desítky poprvé porazil na Miami Masters 2011, kde ve druhém kole přehrál osmého hráče žebříčku Američana Andyho Roddicka. Světové pětky zdolal na China Open 2015 a Rio Open 2016. V prvním případě porazil českého tenistu Tomáše Berdycha a ve druhém Španěla Rafaela Nadala. Na Monte-Carlo Rolex Masters 2017, kde vyhrál deblovou trofej, zdolal ve třetím kole dvouhry světovou trojku Stana Wawrinku ze Švýcarska.
V uruguayském daviscupovém týmu debutoval v roce 2004 utkáním 2. skupiny Americké zóny proti Haiti, v němž vyhrál obě dvouhry a se Sansonettim prohrál čtyřhru. Uruguayci zvítězili 3:2 na zápasy. Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k dvaceti mezistátním utkáním s bilancí 26–6 ve dvouhře a 12–4 ve čtyřhře.[3]
Uruguay reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské dvouhře startoval jako jedenáctý nasazený. Po výhře nad Gruzíncem Nikolozem Basilašvilim vypadl ve druhém kole s Brazilcem Thomazem Belluccim.
Finále na Grand Slamu
Čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2008 | French Open | antuka | Luis Horna | Daniel Nestor Nenad Zimonjić | 6–2, 6–3 |
Finále na okruhu ATP Tour
|
Dvouhra: 10 (6–4)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 13. července 2014 | Bastad, Švédsko | antuka | João Sousa | 6–2, 6–1 |
Vítěz | 2. | 27. července 2014 | Umag, Chorvatsko | antuka | Tommy Robredo | 6–3, 6–4 |
Vítěz | 3. | 15. února 2015 | Sao Paolo, Brazílie | antuka (h) | Luca Vanni | 6–4, 3–6, 7–6(7–4) |
Finalista | 1. | 2. května 2015 | Istanbul, Turecko | antuka | Roger Federer | 3–6, 6–7(11–13) |
Vítěz | 4. | 21. února 2016 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | Guido Pella | 6–4, 6–7(5–7), 6–4 |
Vítěz | 5. | 28. února 2016 | Sao Paolo, Brazílie (2) | antuka | Pablo Carreño Busta | 7–6(7–4), 6–3 |
Finalista | 2. | 25. června 2016 | Nottingham, Spojené království | tráva | Steve Johnson | 6–7(5–7), 5–7 |
Finalista | 3. | 17. července 2016 | Hamburk, Německo | antuka | Martin Kližan | 1–6, 4–6 |
Vítěz | 6. | 8. března 2017 | Sao Paolo, Brazílie (3) | antuka | Albert Ramos-Viñolas | 6–7(3–7), 6–4, 6–4 |
Finalista | 4. | 5. května 2019 | Estoril, Portugalsko | antuka | Stefanos Tsitsipas | 3–6, 6–7(4–7) |
Čtyřhra: 17 (9–8)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 20. dubna 2008 | Houston, Spojené státy | antuka | Marcel Granollers | Ernests Gulbis Rainer Schüttler | 5–7, 6–7(3–7) |
Vítěz | 1. | 7. června 2008 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Luis Horna | Daniel Nestor Nenad Zimonjić | 6–2, 6–3 |
Vítěz | 2. | 7. února 2009 | Viña del Mar, Chile | antuka | Brian Dabul | František Čermák Michal Mertiňák | 6–3, 6–3 |
Vítěz | 3. | 25. října 2009 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Marcel Granollers | František Čermák Michal Mertiňák | 4–6, 7–5, [10–8] |
Vítěz | 4. | 14. února 2010 | Costa do Sauípe, Brazílie | antuka | Marcel Granollers | Łukasz Kubot Oliver Marach | 7–5, 6–4 |
Finalista | 2. | 9. května 2010 | Estoril Open, Portugalsko | antuka | Marcel Granollers | Marc López David Marrero | 7–6(7–1), 4–6, [4–10] |
Finalista | 3. | 29. září 2013 | Kuala Lumpur, Malajsie | tvrdý (h) | Horacio Zeballos | Eric Butorac Raven Klaasen | 2–6, 4–6 |
Finalista | 4. | 16. února 2014 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Horacio Zeballos | Marcel Granollers Marc López | 5–7, 4–6 |
Finalista | 5. | 4. května 2014 | Estoril, Portugalsko (2) | antuka | David Marrero | Santiago González Scott Lipsky | 3–6, 6–3, [8–10] |
Vítěz | 5. | 17. května 2015 | Řím, Itálie | antuka | David Marrero | Marcel Granollers Marc López | 6–4, 7–5 |
Finalista | 6. | 27. června 2015 | Nottingham, Spojené králvoství | tráva | David Marrero | Chris Guccione André Sá | 2–6, 5–7 |
Finalista | 7. | 24. dubna 2016 | Barcelona, Španělsko | antuka | Marcel Granollers | Bob Bryan Mike Bryan | 5–7, 5–7 |
Vítěz | 6. | 25. února 2017 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | Pablo Carreño Busta | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 6–4, 5–7, [10–8] |
Vítěz | 7. | 23. dubna 2017 | Monte-Carlo, Monako | antuka | Rohan Bopanna | Feliciano López Marc López | 6–3, 3–6, [10–4] |
Finalista | 8. | 30. července 2017 | Hamburk, Německo | antuka | Marc López | Ivan Dodig Mate Pavić | 3–6, 4–6 |
Vítěz | 8. | 5. srpna 2017 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Guillermo Durán | Hans Podlipnik-Castillo Andrej Vasilevskij | 6–4, 4–6, [12–10] |
Vítěz | 9. | 29. října 2017 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Rohan Bopanna | Marcelo Demoliner Sam Querrey | 7–6(9–7), 6–7(4–7), [11–9] |
Postavení na konečném žebříčku ATP
Dvouhra
Rok | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
Pořadí | 844. | ▲ 411. | ▲ 266. | ▲ 117. | — | 50. | ▲ 63. | ▲ 142. | — | 221. | ▲ 30. | ▼ 40. | ▲ 22. | ▼ 32. | ▼ 89. |
Čtyřhra
Rok | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
Pořadí | 1119. | ▲ 352. | ▲ 193. | ▲ 59. | — | 40. | ▲ 62. | ▼ 210. | — | 63. | ▲ 54. | ▲ 34. | ▬ 34. | ▲ 21. | ▼ 44. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pablo Cuevas na anglické Wikipedii.
- ↑ Pablo Cuevas na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 6. května 2019
- ↑ Pablo Cuevas na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 6. května 2019
- ↑ Pablo Cuevas na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 6. května 2019
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pablo Cuevas na Wikimedia Commons
- Pablo Cuevas na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Pablo Cuevas na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Pablo Cuevas na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování