Pablo Gargallo

Pablo Gargallo
Rodné jméno	Pablo Emilio Gargallo Catalán
Narození	5. ledna 1881 Maella
Úmrtí	28. prosince 1934 (ve věku 53 let) Reus
Příčina úmrtí	zápal plic
Místo pohřbení	hřbitov v Montjuic
Alma mater	Escola de la Llotja
Povolání	malíř, sochař, designér šperků a výtvarník
Ovlivněný	Pablo Picasso Eusebi Arnau i Mascort Auguste Rodin
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pablo Emilio Gargallo Catalán (5. ledna 1881 Maella – 28. prosince 1934 Reus) byl španělský malíř a sochař.

Od sedmi let žil s rodiči v Barceloně, kde byl žákem sochaře Eusebiho Arnaua a navštěvoval výtvarnou školu La Llotja. Pak pobýval v pařížském Bateau-Lavoir, jeho přáteli byli Pablo Picasso, Juan Gris, Julio González a Max Jacob. V roce 1915 se oženil s modelkou Magali Tartansonovou. V roce 1920 se stal profesorem na barcelonské technické škole, avšak po nástupu generála Prima de Rivera k moci žil převážně v zahraničí.^[1] Zemřel ve věku 53 let na zápal plic.

Začínal klasickým stylem ovlivněným novocentismem, později se stal hlavním představitelem aragonské výtvarné avantgardy a jeho tvorba převzala prvky kubismu a expresionismu.^[2] Průkopnická byla jeho práce s kovem, který někdy také kombinoval s papírem. Podílel se na výzdobě sálu Palau de la Música Catalana a stadionu Estadi Olímpic Lluís Companys před výstavou Expo 1929. Vytvořil pomníky psychiatra Emilia Miry y Lópeze a herce Iscleho Solera, známé jsou i jeho portréty Grety Garbo v podobě stylizované masky.^[3]

V roce 1985 bylo v Zaragoze otevřeno Gargallovo muzeum, kde se nachází i jeho nejznámější socha Prorok.^[4]

• 
  Portrét Pabla Picassa, 1913, MNAC
• 
  Tanečnice
• 
  Prorok
• 
  Socha vozataje před olympijským stadionem
• 
  Kiki z Montparnassu
• 
  Úranos

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pablo Gargallo na Wikimedia Commons
• Spanish Art