Pachelbelův dům

Pachelbelův dům
Poloha
AdresaCheb, ČeskoČesko Česko
UliceNáměstí Krále Jiřího z Poděbrad
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky31071/4-3597 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pachelbelův dům (též Městský nebo Junckherův dům) je původně gotický dům ze 14. století, později renesančně a barokně přestavěn, a je jedním z nejlépe zachovaných měšťanských domů na náměstí v Chebu. Stojí na adrese Krále Jiřího z Poděbrad 492/3 (dům na adrese nám. Krále Jiřího z Poděbrad 3/18 je také nazýván Pachelbelův, ale jedná se o jiný dům).[1][2]

V letech 1620-1621 dům vlastnil Wolf Adam Pachelbel a po něm jeho bratr Alexandr Pachelbel z Hájí, jejichž jméno dům nese. V roce 1634 zde byl zavražděn císařský generalissimus Albrecht z Valdštejna. Od roku 1873/74 v domě sídlí Muzeum Cheb.

Historie

Stylizovaný výjev zavraždění Albrechta z Valdštejna v Pachelbelově domě (19. století)

Pachelbelův dům je poprvé v písemných pramenech zmiňován roku 1390.[2] Dům v průběhu let mnohokrát změnil majitele:[3]

  • 1390–1395 Hans Heckel ml.
  • 1396–1405 jeho děti
  • 1406–1447 Erhard Junckher
  • 1448–1469 Thomas Junckher
  • 1470–1484 Antoni Voytersreuter
  • 1485–1486 Erhard Goldschmid
  • 1487–1490 Dytel von Kötschwitz
  • 1491–1492 jeho vdova
  • 1493–1504 Dytelovy děti
  • 1505–1517 Jorg Graff (též Gräff, Greff) (erb Graffů je nad vraty domu)
  • 1518–1520 děti Jorga Graffa
  • 1521–1550 Endres Graff
  • 1551–1581 jeho žena Graffin
  • 1582–1584 Georg Graff
  • 1585–1597 Katharina Graffin
  • 1598–1602 Hans Flentz (též Flenz či Flänz)
  • 1602–1603 jeho žena Flentzová
  • 1603–1611 Reichard Holdorff (erb Holdorffů je též nad vraty domu, proběhla renesanční přestavba a nad vchod byly umístěny oba erby - bývalých majitelů Graffů i současných Holdorffů)[2]
  • 1612–1616 Christoph Hammer
  • 1617–1618 Barbara Flentzová
  • 1619–1620 Wolf Adam Pachelbel
  • 1621–1640 Alexander Pachelbel (roku 1629 emigroval protestant Alexander Pachelbel do německého Wunsiedelu, dům mu byl zabaven a dán do pronájmu Christofu Heinrichovi Heergesellovi - u něho byl roku 1634 ubytován Valdštejn)
  • 1641–1642 dědici Alexandra Pachelbela
  • 1642–1705 patres Societatis Jesu
  • 1706–1732 Johann Adam Junckher (dům je někdy nazýván také Junckherův, proběhla renovace, ale bez stavebních úprav)
  • 1733–1735 jeho vdova
  • 1735 město Cheb (v letech 1735–1790 probíhala barokní přestavba, dům byl přebudován na obytný dům městských velitelů: "Nejprve zde generál von Güldenhoff nechal ze zdi pod oknem seškrábat a zabílit dlouho uchované krvavé stopy a jeho následovník, velitel generál Stöffling, nechal celý pokoj vymalovat a obýval jej až do své smrti roku 1777.")[2][3]
  • 1808–1848 Abraham Totzauer, tehdejší starosta Chebu (obýval první patro)
  • 1848–1849 zlatník Reitzner (obýval první patro, a když musel byt opustit, vyryl diamantem do horní tabule pravého vnitřního okna malé místnosti směřující do náměstí: "Sbohem Valdštejne, nemůžeme být stále spolu, 18. listopadu 1849".)[3]
  • 1850 nastěhování městských úřadů[2]
  • 1873 zřízení muzea[2]
  • 2019–2020 rekonstrukce domu: odstranění přímotopů, výměna elektrických rozvodů z 80. let, přepracování expozic[4]

Architektura

Dům byl koncipován jako čtyřkřídlá stavba se dvěma průčelími.[2] Má vysokou sedlovou střechu s několika řadami vikýřů.[3] Nápadným prvkem průčelí do náměstí Krále Jiřího z Poděbrad je gotický portál (vede do vnitřního dvora s dřevěným balkonem s balustrádou) s městským znakem, nad nímž je vodorovná římsa obloukovitě vyklenuta. Nad obloukem jsou umístěny erby rodu Graffů a Holldorfů z roku 1603. Okna mají profilované rámy s uchy a postranními střapci. V domě jsou zachovány některé gotické prvky: kromě vstupního portálu také zdivo téměř celého přízemí a některá okna nebo gotické sedlové portály v západním traktu. Na stěnách v interiéru jsou fragmenty renesančního pomalování.[2] Dřevěné stropy v prvním patře pocházejí z roku 1603, schodiště s dřevěnou balustrádou z roku 1735.[3]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Pachelbelův dům - Krajské muzeum | Hrad Cheb. www.hrad-cheb.cz [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h Památkový katalog: Pachelbelův dům [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  3. a b c d e INFO@2MSTUDIO.CZ, 2M STUDIO s r o [www 2mstudio cz]; e-mail:; INFO@2MSTUDIO.CZ, Design: Petr Lněnička [www 2mstudio cz]; e-mail:; PODHORSKY@2MSTUDIO.CZ, Code: Lukáš Podhorský [www 2mstudio cz]; e-mail:. Městský dům | Interaktivní encyklopedie města Cheb. Encyklopedie Cheb [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  4. kudyznudy.cz: Pachelbelův dům - krajské muzeum Cheb [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Eger-Cheb-Pachelbelhaus.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Pachelbelhaus am Marktplatz in Eger – Cheb, nám. Krále Jiřího z Poděbrad 492/3
Eger-Cheb-Pachelbelhaus-T.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Gedenktafeln an die Ermordung Wallensteins am Pachelbelhaus am Marktplatz in Eger – Cheb, nám. Krále Jiřího z Poděbrad 492/3
Chebské muzeum (3).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Chebské muzeum v Chebu
Cheb náměstí Pachelbelův dům 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Cheb, náměstí Krále Jiřího z Poděbrad