Pachmanka
| Pachmanka | |
|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 usedlost Velká Pachmanka, původní čp. 24 | |
| Poloha | |
| Adresa | původní č.p. 24 a 93, Praha 6,  Česko |
| Souřadnice | 50°6′25,6″ s. š., 14°20′40,41″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pachmanka Velká a Malá (Puchmanka, u Beránků) jsou dvě usedlosti v Praze 6-Dejvicích, které stojí západně od Jenerálky - Velká Pachmanka v údolí Šáreckého potoka (Dejvice) a Malá Pachmanka na rohu ulic Nebušická a V Pachmance (Nebušice) proti sokolovně. Původně patřila Velká Pachmanka do katastru obce Nebušice. Je po nich pojmenována ulice V Pachmance.[1]
Historie
Na původní vinici byla nejpozději v 18. století postavena velká usedlost s čp. 24, později pak menší stavení s čp. 93.[pozn. 1]
Na Velké Pachmance zřídila roku 1814 obec školu, do které kromě místních docházely děti až ze Střešovic (roku 1831 se ve třídě učilo 109 dětí). Prvním učitelem zde byl vysloužilý voják, původně zedník Filip Větrovec. Učitel dostával plat a užíval kostelní pole a pozemky vinice. Škola zde byla až do roku 1855.
Obě Pachmanky vlastnil ve 2. polovině 19. století Julius Beránek. Ten při Velké vybudoval umělou vodní nádrž, která zadržovala přívalovou vodu. Nějaký čas patřily k panskému dvoru čp. 8.[2]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Malá Puchmanka je na Císařských otiscích z roku 1840 zakreslena pod čp. 82, později nesla čp. 21. Dvůr s čp. 93 na Císařských otiscích zakreslen není.
Reference
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 4983-1 Nebuschitz (Nebussic) - mapováno 1840, mapový list č. IV. Dostupné z WWW.
- ↑ Petr Kášek: Panský dvůr čp. 8. In: Kulturní a informační zpravodaj Nebušice, 10/2016, s. 2. pdf. [cit. 2018-04-01]. Dostupné online Archivováno 2. 4. 2018 na Wayback Machine..
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 213.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká a Malá Pachmanka na Wikimedia Commons - Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.28. Městská knihovna v Praze.
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních: mapový list č. 3a. Vydáno v říjnu 1914. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Historický ústav Akademie věd České republiky.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Dejvice. U Vizerky 2301/2, pohled z vokovické strany Šáreckého potoka.