Pachtové z Rájova

Pachtové z Rájova
Hraběcí podoba erbu Pachtů
Titulyvladykové (1628), pánové (1701), hrabata (1721)
ZakladatelJan Pachta
Rok založení1628
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pachtové z Rájova (též Pachta von Rayhofen) jsou původně měšťanská rodina, která v roce 1628 z rukou císaře Ferdinanda II. získala erb a šlechtický přídomek.

Historie rodu

Nádvoří paláce Pachtů z Rájova na Anenském náměstí v Praze
Zámek Liblice
Nový Pachtovský palácPraze
Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36), zvaný Nová mincovna na nároží Ovocného trhuCeletné ulice v Praze
Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31), též Seebergovský palác nebo Langerovský dům

Prvním nositelem jména uvedeným v literatuře byl Jiří Pachta († 1582), původně poddaný z Horšovského Týna, který získal vzdělání a stal se někdy po polovině 16. století rektorem školy v Kolíně. Jeho následovníkem v rektorství na kolínské škole byl Jan Pachta Budynský († 1621), který pak v letech 1580–1582 učil na pražské univerzitě, poté se stal rychtářem v Kolíně a věnoval se i literární tvorbě. Po obdržení erbovního listu se psal od roku 1593 jako Pachta z Rájova.[1] Z Horšovského Týna pravděpodobně pocházel i Vít Pachta, regens jezuitské koleje v Olomouci, zmiňovaný v souvislosti s konverzí Albrechta z Valdštejna ke katolicismu v roce 1606 a pak i s jeho prvním manželstvím v roce 1609.[2]

Doloženým zakladatelem rodu byl měšťan z Horšovského Týna a hejtman tloskovského panství Jan Pachta († po 1642), který byl 4. ledna 1628 císařem Ferdinandem II. povýšen do českého vladyckého stavu a byl mu udělen erb a predikát z Rájova. V erbu měl na červeno-modrém šikmo děleném štítu zlatého dvojocasého lva, držícího v tlapách stříbrný korunovaný sloup s dvěma zkříženými palmami.[3] Jeho synové Václav Augustin a Jan se přestěhovali na Nové Město Pražské. Syn Jana Pachty mladšího Daniel Norbert (1600–1682) se stal sekretářem dvorské komory, v roce 1652 obdržel říšské šlechtictví (psal se pak von Rayhofen) a v roce 1654 povýšil do rytířského stavu. Rozmnožil rodinné statky a hospodářství dědictvím, výhodnými nákupy i sňatky, čímž získal například Poběžovice a Valtinov. Od roku 1671 byl purkrabím hradeckého kraje, dále byl královským místodržícímzemským soudcem. Jeho první manželkou byla Ludmila Eusebie Mnišovská ze Sebuzína, podruhé se oženil s Mechtildou von Heistern.[4] Danielovi synové František Václav († 1714), Karel Daniel († 1729), Jan Antonín († 1717), Arnošt Josef († po 1695) a Jan Jáchym (1676–1742) byli v roce 1701 povýšeni do panského stavu. Kromě těchto synů měl dvě dcery, Annu Feliciánu (1648–1718) a Marii Aloisii Eusebii (1674–1726). Anna Feliciána se provdala v roce 1667 za Matyáše Gottfrieda Wunschwitze.[5] Marie Aloisie Eusebie vstoupila v roce 1701 do kláštera premonstrátek v Doksanech a přijala řeholní jméno Mechtilda, v letech 1724–1726 zastávala úřad převorky.[6]

Jan Antonín získal dědictvím v roce 1689 statky po jihlavské rodině Heidlerů z Bukova i právo psát se z Bukova. Koupil Větrný Jeníkov a další statky na Moravě např. Šlapanice, Jiříkovice, Velký Beranov či Dalešice. Jeho synové byli spolu se strýcem Janem Jáchymem v roce 1721 povýšeni do hraběcího stavu.[7]

Někteří příslušníci rodu vykonávali významné funkce ve státní správě. Syn Jana Jáchyma František Josef Pachta (1710–1799) se stal dvorským i zemským soudcem, nejvyšším mincmistrem, místodržícím a předsedou nejvyššího soudu.

Pachtové vešli ve známost také svou nákladnou, avšak vybranou stavební činností. Arnošt Josef dal přestavět sídlo v Liblici na barokní zámek, podle příkazů Jana Jáchyma vznikl z tvrzeLiběchově barokní zámek, na pokyn Františka Josefa vznikl mj. zámek v Bezně a byl přestavěn Nový Falkenburk. V Praze jsou s jejich jménem spojeny čtyři paláce, další byl zbořen roku 1868 (tzv. Pachtův palác čp. 86 na křižovatce ulic Křížovnické a Platnéřské).[8]

Veliký milovník hudby a mecenáš, hrabě Jan Josef (1756–1834), se věnoval své kapele, kterou doplňoval poddanými z Pravonína. Sám komponoval, stýkal se s Josefem Myslivečkem a ve svém pražském paláci na Anenském náměstí pořádal pravidelná hudební matiné, kde byl opakovaně hostem dokonce i Mozart s manželkou Konstancí.[9] Během jednoho ze svých pobytů u hraběte Pachty zkomponoval Mozart svých 6 německých tanců (KV 509), které věnoval hraběti. Při svých víceméně pravidelných návštěvách Prahy Mozart často pobýval ve svém oblíbeném pokoji v Pachtovském paláci[10] a byl to pravděpodobně právě hrabě Pachta, jenž během pražské premiéry Dona Giovanniho seznámil Mozarta s Giacomem Casanovou.[11]

Ve 2. polovině 19. století přesídlili někteří potomci Pachtů z Rájova mimo české země.[8]

Erb

Verze erbu podle zdrojů Augusta Sedláčka

Právo nosit erb získali v roce 1628, znak se postupem času měnil podle povyšování rodu. Nejdříve měli ve znaku zlatého českého dvouocasého korunovaného lva držícího stříbrný sloup se zkříženými palmovými ratolestmi; tyto symboly se později přesunuly do srdečního štítku. V poslední variantě měli ve zlatočerveném štítu zdobeném černo-stříbrným břevnem rozkřídlenou černou orlici se zlatou korunou, která má na prsou korunovaný červený štítek se stříbrným břevnem. V tomto štítku je doleva otočený stříbrný dvouocasý lev ve skoku, který má rovněž na hlavě zlatou korunu a drží stříbrný sloup se dvěma palmovými větvemi.[12]

Další osobnosti rodu

  • Antonín Pachta z Rájova a Bukové († 1717), syn Danielův, získal ve Vídni 7. března 1689 druhý predikát "z Buckova"/Bukové; nejvyšší zemský písař na Moravě , kde vlastnil Větrný Jeníkov a další statky. S manželkou Josefou rozenou Losyovou z Losinthalu měl syny Františka Antonína a Antonína Karla, kteří byli v roce 1721 povýšeni do hraběcího stavu; dál už větev Pachtů z Rájova a Bukové nepokračovala.
  • František Antonín Pachta z Rájova († 25. prosince 1730 Vídeň), syn Jana Antonína a Josefy Losyové z Losinthalu, 1718 panský stav Českého království starožitných rodů, 1721 říšský hraběcí stav, od roku 1722 stříbrný podkomoří u dvora Karla VI., majitel Jeníkova (koupil v roce 1720 od Trauttmansdorffů) a Nových Dvorů (koupil v roce 1722 od Věžníků z Věžník), na svém zámku v Nových Dvorech pohostil císaře Karla VI. cestou na jeho korunovaci českým králem a zpět v roce 1723.[13]
  • Jan Jáchym Pachta svobodný pán z Rájova (1676 – 26. října 1742), okresní hejtman Boleslavského okresu, roku 1716 zakoupil zámek Nový FalkenburkJablonného v Podještědí v  severních Čechách. Od roku 1721 hrabě.[14] V roce 1742 byl za francouzské okupace Prahy zajat a když ho Francouzi odváželi z Prahy, po cestě zemřel.
  • František Josef Pachta (1710–1799), právník, v letech 1755–1774 nejvyšší mincmistr Českého království a horní mistr, 1789–1790 předseda Českého zemského soudu , místodržící v Čechách za Marie Terezie, z původní tvrze nechal přestavět zámek Bezno .
  • Jan Josef Filip Pachta z Rájova (1723–1822), důstojník jezdectva, 1762 polní generál-vachmistr ad honorem, hudební skladatel a mecenáš.
  • Jan Josef Pachta z Rájova (1756–1834) synovec Jana Josefa Filipa, měl podobný postoj k pražskému hudebnímu životu. Byl jedním ze spoluzakladatelů Pražské konzervatoře .
  • František Pachta (1776–1861), vnuk Františka Josefa Pachty, majitel Bezna. Jeho dcera Johanna (1806–1878) se provdala za Johanna von Kutscheru (1804–1865), jejich synem byl Karl von Kutschera (1836–1890).
  • Johanna Salm-Reifferscheidt (1780–1857), rozená Pachtová, malířka
  • Alfons Graf von Pachta z Rájova (1845–1902), rakouský velkostatkář a konzervativně-katolický politik.
  • Georg Pachta-Reyhofen (* 1955 Mnichov), rakouský inženýr, v letech 1996–2015 manažer automobilky MAN.

Příbuzenstvo

Spojili se se Strojetickými ze Strojetic, Čabelickými ze Soutic, Haugvici, Údrckými, Štampachy či Skrbenskými ze Hříště.

Odkazy

Reference

  1. Ottův slovník naučný/Pachta – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. 
  2. 440. výročí UP: Základní data dějin univerzity v Olomouci. www.440.upol.cz [online]. [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  3. Císař Ferdinand II. povyšuje Jana staršího Pachtu, měšťana horšovotýnského, do českého vladyckého stavu, uděluje mu erb a predikát z Raijova. www.esbirky.cz [online]. [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  4. Strahovská knihovna, rukopis signatura DH II 22.
  5. KUCHAŘOVÁ, Hedvika. Knihovna Bohumíra Daniela svobodného pána Wunschwitze. Sborník archivních prací. 2003, roč. 53, čís. 1, s. 195–226. 
  6. Národní knihovna, rukopis signatura XVI G 6.
  7. P. Mašek, 2010, s. 52
  8. a b CHRÁSTECKÁ, Marie. Hrabě František Josef Pachta v roli stavebníka i stavitele. Architektonická proměna rodových statků Františka Josefa Pachty v pozdním baroku. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, 2017. 179 s. Dostupné online. Diplomová práce. 
  9. Neznámá Praha [online]. 2012-01-07 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  10. www.pachtuvpalace.com [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-02. 
  11. BAUER, Jan. Tajnosti českých hradů a zámků I.. Třebíč: Akcent, 2004. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Duchcov, s. 105. 
  12. JINDROVÁ, Lucie. Šlechtické znaky na stavebních památkách v okresu Louny. 1. vyd. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové. Filozofická fakulta. Historický ústav, 2017. 150 s. Dostupné online. S. 26. Bakalářská práce. 
  13. VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 98. 
  14. Genealogisches Handbuch des Adels, Bd. 112, Gräfliche Häuser XV, 1997, C.A. Starke Verlag

Literatura

  • Ottův slovník naučný. Díl 19. Heslo Pachta z Rájova. 1. vyd. Praha: J. Otto, 1902. Dostupné online. S. 27–29. 
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Pachtové z Rájova, s. 110–111. 
  • MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory po současnost, díl II. N-Ž. Praha : Argo 2010, s. 52.
  • CHRÁSTECKÁ, Marie. Hrabě František Josef Pachta v roli stavebníka i stavitele Architektonická proměna rodových statků Františka Josefa Pachty v pozdním baroku. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Ústav dějin křesťanského umění. Vedoucí práce Daniela Štěrbová. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Pachta z Rajova - coat of arms.png
Autor: Vojtěch Král z Dobré Vody, Licence: CC BY-SA 4.0
Pachta z Rajova - coat of arms (A. Sedláčekː Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl 9., 1893)
COA Pachta 3 - Tyroff AT.png
Coat of arms of Counts von Pachta
Nový Pachtův palác roh.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Nový Pachtův palác
Praha Pachtovský palác Celetná 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha - Pachtovský palác (Celetná)
Liblice odraz.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Zámek Liblice u Mělníka, Česko
Praha Pachtovský palác Mincovna 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 1-Pachtovský palác (Nová mincovna)
Pachtův palác dvůr 1.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Pachtovský palác