Pachyrhizus
 Pachyrhizus | |
|---|---|
 Pachyrhizus erosus | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Tribus | Phaseoleae |
| Rod | pachyrhizus (Pachyrhizus) Rich. ex DC., 1825 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pachyrhizus[1] (Pachyrhizus) je rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Zahrnuje 5 druhů převážně popínavých bylin s dužnatými kořeny a trojčetnými listy, pocházejících z tropické Ameriky. Druh Pachyrhizus erosus je pěstován pro jedlé kořenové hlízy v tropech celého světa, jedlé hlízy mají i druhy P. tuberosus a P. ahipa.
Popis
Zástupci rodu pachyrhizus jsou povětšině jednoleté popínavé byliny s kořenovými hlízami, výjimečně téměř vzpřímeně rostoucí vytrvalé byliny. Listy jsou střídavé, trojčetné, dosti velké, s čárkovitými palisty. Čepel lístků je celistvá, laločnatá až hluboce členěná. Květenství jsou úžlabní hrozny, případně laty. Květy jsou modré, fialové nebo bílé. Kalich je trubkovitě zvonkovitý, dvoupyský s 1 lalokem nahoře a 3 menšími dole. Pavéza je okrouhlá, se 2 zahnutými oušky a zelenou skvrnou na bázi. Křídla a člunek jsou přibližně stejně dlouhé. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré. Semeník je téměř přisedlý, na bázi obklopený zvlněným terčem, se zahnutou čnělkou a mnoha vajíčky. Lusky jsou protáhlé, s přehrádkami mezi semeny a zaškrcované.[2][3]
Rozšíření
Rod pachyrhizus zahrnuje 5 druhů, rozšířených v tropické Americe. Pachyrhizus erosus vlivem pěstování zdomácněl i v jiných oblastech tropů.[2]
Taxonomie
Rod Pachyrhizus je v současné taxonomii čeledi bobovitých řazen do tribu Phaseoleae. Druhy Pachyrhizus erosus a P. tuberosus jsou velmi blízce příbuzné a jejich jména jsou často zaměňována.[4]
Obsahové látky a jedovatost
Zralá semena Pachyrhizus erosus obsahují 0,1 až 1% rotenonu a jsou jedovatá podobně jako semena P. tuberosus.[4]
Význam
Druh Pachyrhizus erosus je pěstován v tropech celého světa pro jedlé kořenové hlízy. Pochází z Mexika a Střední Ameriky, kde byl kultivován již v předkolumbovských časech. Jedlé jsou i nezralé lusky, zatímco zralá semena jsou jedovatá. Podobně jsou využívány i druhy Pachyrhizus tuberosus z Amazonie a P. ahipa z Peru, Argentiny a Bolívie.[2][5][6] Ze semen jsou vyráběny lékařské přípravky používané na různá kožní onemocnění, svrab a prašivinu. Nálev ze semen P. tuberosus je drastické projímadlo.[4]
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1.
- ↑ DELIN, Wu; THULIN, Mats. Flora of China: Pachyrhizus [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7.
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- ↑ VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pachyrhizus na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Wibowo Djatmiko (Wie146), Licence: CC BY-SA 3.0
Pachyrhizus erosus, leaves and flowers. Darmaga, Bogor, West Java, Indonesia.