Pacovský mlýn u Žerotína
| Pacovský mlýn | |
|---|---|
 Pacovský mlýn | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před 1618 |
| Pojmenováno po | Pacov |
| Poloha | |
| Adresa | Pacov, Žerotín, okres Louny,  Česko |
| Souřadnice | 50°17′21,12″ s. š., 13°56′27,78″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pacovský mlýn (Patzower Mühle) je bývalý vodní mlýn, který stojí na Žerotínském potoce pod bývalou hrází zaniklého rybníka v lokalitě Pacov u Žerotína. Na místě jsou polorozbořené zdi bývalého mlýnského stavení upraveného pro včelí hospodářství.[1]
Historie
Vodní mlýn zde údajně podle pověsti stál již před rokem 1618. Je zakreslen na mapě I. vojenského (josefského) mapování z let 1764–1768 a 1780–1783. V pozemkové knize z roku 1872 je mlýn Pacov zaznamenán pod označením stavební parcely č. 62; spolu s hospodářským stavením č.p. 39 a dalšími nemovitostmi v Žerotíně jej vlastnil Joseph Grafen von Herberstein.
V zápise z roku 1921 je uvedeno, že: „nemovitosti (tedy i mlýn) jsou zabrány státem dle zákona 215 Sb. z. a n. ze dne 16. dubna 1919.“ Mlýn s částí pozemků změnil majitele roku 1924 a pak ještě 5. září 1940. Objekty byly využívány také pro včelí hospodářství.
Popis
Voda k mlýnu vedla náhonem přes stavidlo z rybníka.
Zajímavosti
Spisovatele Václava Beneše Třebízského zaujala pověst o mlynáři, jeho dceři a zdejším mlýnu natolik, že tento příběh použil roku 1875 v jedné ze svých povídek.
Odkazy
Reference
- ↑ Josef Klempera. Vodní mlýny v Čechách VIII.. Praha: Libri, 2003. Kapitola Mlýn Pacov (Pacovák). S. 117.
Literatura
- KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách VIII.. Praha: Libri, 2003. 193 s. ISBN 80-7277-168-X. Kapitola Mlýn Pacov (Pacovák). S. 116–117
- TŘEBÍZSKÝ, Václav Beneš. Pobělohorské elegie. Historické povídky. Praha: F. Topič, 1923. Kapitola Kostelík sv. Blažeje. S. 217–294. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pacovský mlýn u Žerotína na Wikimedia Commons - Žerotín na webu ČÚZK, Archivní mapy
- I. vojenské (josefské) mapování - Čechy. Mapový list č. 71, 1764–1768 a 1780–1783 (rektifikace), měřítko 1:28800
- Pacovský mlýn na Vodní mlýny
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalý Pacovský mlýn od severozápadu; v pozadí nové vedení velmi vysokého napětí 400 kV z Výškova u Loun do Čelákovic