Padiusir

Padiusir
varianty hieroglyfického zápisu


Padiusir



Anchefenchonsu

Padiusir
Narození5. století př. n. l.
starověký Egypt
Úmrtí5. století př. n. l.
Místo pohřbeníTomb of Petosiris
Povoláníastrolog a kněz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Padiusir[1] (v překladu z egyptštiny „Usirův dar“, řecký přepis jména je Πετοσιρις – Petosiris) byl hodnostář ve starověkém Egyptě ve 2. polovině 4. století př. n. l. (zemřel kolem roku 300 př. n. l.[2]), velekněz chrámu boha Thovta v Chemenu, nositel řady dalších kněžských titulů.[3] Byl představitelem tradiční egyptské aristokracie v době 2. perské nadvlády a počátku řecko-římské doby. Po své smrti byl pokládán za významného mudrce a byl tak uctíván[2] egyptskými Řeky až do 4. století.[4]

Jeho hrobka na pohřebišti v Tuna el-Gabal v okruhu starověkého Chemenu, v níž je zaznamenán historicky významný Padiusirův životopis, je pokládána za příznačnou ilustraci poměrů doby, ve které žil: zatímco z hlediska architektonického je postavena zcela v egyptském stylu, vyobrazení na jejích stěnách jsou unikátním pokusem o kombinaci egyptského uměleckého stylu s řeckým způsobem zachycování postav.

Historie

Padiusir, přáteli nazývaný také Anchefenchonsu,[5] pocházel z významné chemenské rodiny, která po několik generací zastávala úřad prvního kněze tamního Thovtova chrámu.[6] On sám se jím stal v roce 341 př. n. l.,[5] tedy krátce poté, co byl po porážce krále Nachthareheba Egypt opětovně ovládnut Perskou říší.

Odkazy

Reference

  1. ↑ přepis jména podle FORMAN, Werner; QUIRKE, Stephen. Posmrtný život na Nilu. Překlad Ladislav Bareš. London: Opus Publishing, 1996. 192 s. S. 165. 
  2. ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 366. 
  3. ↑ TRIGGER, Bruce Graham, et al. Starověký Egypt: dějiny společnosti. Překlad Renata Landgráfová, Jana Mynářová. Praha: Volvox Globator, 2005. 451 s. ISBN 80-7207-535-7. S. 286. 
  4. ↑ VERNER, Miroslav. Chrám světa : svatyně, kulty a mysteria starého Egypta. Praha: Academia, 2010. 568 s. ISBN 978-80-200-1861-8. S. 162. 
  5. ↑ a b WILKINSON, Toby H. A. Lidé starého Egypta. Překlad Hana Navrátilová a Renata Landgráfová. Praha: Mladá fronta, 2008. 336 s. ISBN 978-80-204-1819-7. S. 315n. 
  6. ↑ LLOYD, Alan B. Pozdní doba. In: SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola 13, s. 404.

Externí odkazy