Klabava (řeka)

Klabava
Údolí Klabavy pod železničním mostem na trati Chrást Radnice
Základní informace
Délka toku	51,2 km
Plocha povodí	373 km²
Průměrný průtok	u ústí 2,1 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-11-01-038
Pramen
Brdy 49°39′54,44″ s. š., 13°48′22,97″ v. d.
Ústí
do Berounky u Chrástu 49°48′40,91″ s. š., 13°29′54,79″ v. d. 289 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Plzeňský kraj - Rokycany)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klabava je řeka v Plzeňském kraji, pravostranný přítok Berounky. Její délka je 51,2 km, plocha povodí činí 373 km². V letech 1926–2015 se prameniště řeky nacházelo ve vojenském újezdu Brdy.

Název

Název řeky nebyl v minulosti ve státních mapových dílech ustálený. Přibližně do 60. let 20. století se na státní mapě řeka nazývala Klabavka.^[1] Ve stejném období se ve vojenských topografických mapách její horní tok do soutoku s Holoubkovským potokem nazýval Padrťský potok a dolní tok Klabava.^[2] Rozdělení řeky na dva názvy (Klabavka a Padrťský potok) proniklo v roce 1969 i do státní mapy,^[3] ale název Klabava pronikl do státní mapy až ve vydání z roku 1987.^[4] Jednotný název Klabava pro celý tok řeky pak byl na státní mapě poprvé použit ve vydání z roku 1994.^[5]

Popis toku

Řeka pramení v Brdech severozápadně od vrchu Praha v okrese Příbram, nedaleko samoty Na Rovinách, a teče nejprve na jihozápad. Napájí Gangloffův náhon odvádějící vodu na jih do Bukové. U Hořejšího Padrťského rybníka se stáčí na sever a v následujícím úseku protéká v blízkosti hranic Plzeňského a Středočeského kraje. Následně vtéká definitivně na území Plzeňského kraje a zleva přijímá výtok přitékající z Dolejšího Padrťského rybníka a severní směr si udržuje až k obci Strašice. Poté pokračuje jeho tok na západ k Dobřívi, Hrádku, dále k Rokycanům, která protéká městem a za ním přijímá zprava Holoubkovský potok. Protéká vesnicemi Klabava, Ejpovice, Dýšina-Nová Huť a Chrást. U Chrástu přes tok přechází železniční trať ocelovým mostem o třech polích. Pod Chrástem se vlévá do řeky Berounky; toto ústí je trojmezím okresů Rokycany, Plzeň-město a Plzeň-sever.

Významnější přítoky

• Holoubkovský potok (P)
• Rakovský potok (L)
• Ejpovický potok (L)
• Svatka (P)
• Bušovický potok (P)

Fotogalerie

• 
  Meandr Klabavy na soutoku s Berounkou, vysoký stav vody
• 
  Meandr Klabavy na soutoku s Berounkou
• 
  Vstup do jednoho z tunelů u Ejpovic
• 
  Koryto u Ejpovické nádrže

Vodní režim

Řeka má značně rozkolísaný průtok, rychle reaguje na srážky v povodí. Pro regulaci toku byla nad vsí Klabavou vybudována v roce 1957 přehrada s vodní nádrží o ploše 32 hektarů. Po ukončení těžby vznikla, zatopením dolu v letech 1967 až 1975, Vodní nádrž Ejpovice o ploše 44 hektarů.

Jako odklon řeky (v souvislosti s otevřením železnorudného dolu v katastru obce Ejpovice)^[6] byly v letech 1956–1959 vybudovány dva souběžně vedoucí tunely. Oba klabavské tunely mají rozměry profilu cca 5×5 metrů a jsou dlouhé cca 1563 metrů.

Využití

Okolí je využíváno pro rekreaci, řeka je vodácky velmi zajímavá, jedná se o jednu z nejzajímavějších divokých vod v kraji, je sjízdná pouze v období tání sněhu nebo významných dešťů.

Mlýny

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

• Mlýn u Guthů – Rokycany, okres Rokycany, kulturní památka
• Bílý mlýn (Nová Huť) – Mlýnská 20, Nová Huť, Dýšina, okres Plzeň-město
• Jílkův mlýn – Chrást čp. 114, okres Plzeň-město, kulturní památka

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klabava na Wikimedia Commons
• Nová Huť – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 2. 10. 2016 na Wayback Machine.
• Základní charakteristiky toku Klabava a jeho povodí
• Horní Klabava / Padrťský potok na jaře na kajaku
• Dolní Klabava na podzim na kajaku