Pajedlovec čínský

Jak číst taxoboxPajedlovec čínský
alternativní popis obrázku chybí
Pajedlovec čínský (Nothotsuga longibracteata)
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Podčeleďjedlové (Abietoideae)
Rodpajedlovec (Nothotsuga)
Hu ex C. N. Page
Binomické jméno
Nothotsuga longibracteata
(W.C.Cheng) Hu ex C.N.Page, 1989
Synonyma
  • Tsuga longibracteata
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pajedlovec čínský (Nothotsuga longibracteata) je stálezelený, jehličnatý strom, jediný druh monotypického rodu pajedlovec vyskytující se výhradně v Číně. Tento relikt přežil terciérní a kvartérní zalednění na místech, která ledovce nezasáhly. Podle fosilních nálezů se v pliocénu vyskytoval také v Rusku a Japonsku a v miocénuNěmecku.

Taxonomie

Druh byl objeven poměrně pozdě a roku 1932 byl popsán jako součást rodu jedlovec (Tsuga). Později, roku 1948, byl bez řádného prozkoumání mylně posouzen jako kříženec mezi rody Keteleeria a Tsuga. Teprve v roce 1988 byl tomuto unikátnímu druhu přiznán status samostatného rodu Nothotsuga, tuto pozici potvrzuje jak morfologie, tak i výzkum DNA.

Ekologie

Jehličnaté stromy rostoucí v mírném vlhkém podnebí s průměrnými ročními srážkami 1000 až 2000 mm a s častými mlhami. Nejčastěji se vyskytují na strmých horských svazích v nadmořské výšce od 300 do 2300 m, kde je na živiny chudá a kyselá půda. Rostou obvykle ve směsicí s dalšími jehličnatými i listnatými stromy. Nové stromy se špatně pěstují a rostou velice pomalu. Dožívají se dlouhého věku, byly zjištěni jedinci starší 500 let.

V Česku pajedlovec čínský roste v bývalém parku chlumského zámkuHartmanic.[2]

Popis

Pajedlovec čínský je mohutný strom s nepravidelnou korunou dorůstající do výše 30 m a mívající průměr kmene až 1 m. Kmen má kůru hnědou a podélně rozpraskanou, mladé světlejší větve jsou žlutohnědé nebo červenohnědé. Větvičky posledního řádu, obvykle vodorovně uspořádané, jsou tenké a hustě větvené. Výhonky jsou dvou druhů, delší rostou na bujnějších koncích větví, kratší brachyblasty zase na plodných větvích. Sytě zelené, ploché, čárkovité jehlice s krátkým řapíkem bývají dlouhé 1 až 2,5 cm a široké 1 až 2 mm, jsou celokrajné, na konci špičaté či tupé a mají průduchy po obou stranách.

Samčí šištice rostou ve svazcích z pupenů z předešlého roku. Podlouhle eliptické samičí šišky, 2 až 4 cm dlouhé a 1,5 až 2 cm široké, rostou na vzpřímených stopkách až 5 mm dlouhých, v mládí jsou purpurové nebo červené, ve zralosti tmavě hnědé. Semenné šupiny jsou kosočtverečné a zaoblené, špičaté vyčnívající podpůrné šupiny jsou lopatkovitého tvaru, semena 4 až 8 mm dlouhá mají nepravidelně vejčité křídlo. Zralé šišky se sice brzy otvírají, ale rozpadávají se až po několika létech. K opylení dochází v březnu a dubnu, semena uzrávají v říjnu.

Význam

V minulosti bylo dřevo těchto stromů používáno na výrobu nábytku i na stavbu domů. Nejednalo se ale o žádnou hromadnou výrobu, stromů tohoto druhu nikdy nebyla hojnost. V současnosti je pajedlovec čínský považován za dřevinu vhodnou k zalesňování středních poloh hor v subtropických oblastech, stoupá tak i naděje na záchranu ojedinělého genofondu.

Ohrožení

Populace pajedlovce čínského je roztříštěna na velkém nesouvislém prostoru a jeho arely bývají ničeny neřízeným odlesňováním. Část populací tohoto druhu se sice vyskytuje v chráněných oblastech, ale převážná většina roste vně těchto rezervací. Přestože v Číně platí zákaz kácení těchto stromů, lze dodržování toho nařízení jen stěží uhlídat. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je pajedlovec čínský hodnocen jako téměř ohrožený druh.[3][4][5][6]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. 
  3. BUSINSKÝ, Roman. BOTANY.cz: Pajedlovec čínský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.11.2012 [cit. 2011-08-05]. Dostupné online. (česky) 
  4. EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database: Nothotsuga longibracteata [online]. Christopher J. Earle, The Gymnosperm Database, rev. 23.11.2012 [cit. 2011-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. IUCN Red List of Threatened Species: Nothotsuga longibracteata [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2015 [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-18. (anglicky) 
  6. Flora of China: Tsuga longibracteata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2011-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 NT cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Nothotsuga longibracteata 1.jpg
Autor: Aaron Liston, Licence: CC BY 4.0
Nothotsuga longibracteata foliage and cones, Guangdong, China