Pakoslav

Pakoslav
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKřelovice
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel26 (2021)[1]
Katastrální územíPakoslav (4,28 km²)
Nadmořská výška500 m n. m.
PSČ330 36
Počet domů15 (2021)[2]
Pakoslav
Další údaje
Kód části obce75698
Kód k. ú.675695
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pakoslav je malá vesnice, část obce Křeloviceokrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry západně od Křelovic. Pakoslav je také název katastrálního území o rozloze 4,28 km².[3]

Název

Název vesnice je odvozen ze jména Pakoslav ve významu Pakoslavův dvůr. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Pakosslaw (1379), Pakoslaw (1397), „v Pakoslavi“ (1446), Pokislau (1788) nebo Pokeslaw (1838).

Historie

První písemná zmínka o Pakoslavi pochází z roku 1379,[4] kdy byla vesnice rozdělena do několika statků,[5] z nichž jeden patřil vladykovi Jindřichovi. Později ve čtrnáctém století ve vsi sídlila vedlejší rodová větev rytířského rodu z Prostiboře, z nichž byl roku 1397 zmíněn Frycek z Prostiboře. S manželkou Sudkou[5] měli syna Jana Hvozdíře, kterému část vsi patřila v letech 1406–1457.[6] Druhou část vsi držel Václav z Brodů, ale není jasné, který z nich sídlil na tvrzi.[5] Další zmínka pochází až z roku 1544, kdy vesnice patřila k Trpístům, u kterých zůstala až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. Panské sídlo zaniklo nejspíše už před rokem 1544. František Palacký popsal ještě jeho zbytky, ale na začátku dvacátého století už nebyly patrné.[6]

Od roku 1612 Pakoslav patřila Švamberkům, kteří ji spravovali ze svého panství Třebel-Krasíkov. V roce 1659 panství koupil Jan Kryštof Ferdinand Heissenstein na Starhenbergu, který Trpísty a Pakoslav roku 1677 prodal Marii Maxmiliáně Terezii Sinzendorfové. Roku 1793 vesnici získal Antonín Lexa z Aehrenthalu a v roce 1824 je zdědila jeho dcera Jana, provdaná Wiederspergová.[7]

V roce 1928 byla ve vsi založena knihovna, která po založení měla třicet svazků. Obci patřila kovárna (čp. 23) a od roku 1928 také rozšířená školní budova (čp. 32), v níž fungovala expozitura šipínské školy. Výstavba budovy na řadu let zatížila obecní rozpočet. Do vesnice dlouho vedly jen polní cesty. Po roce 1938 se obec snažila prosadit vybudování silnice z Křelovic přes Pakoslav do Konstantinových Lázní, kde byl nejbližší poštovní a telegrafní úřad nebo železniční zastávka. Silnice ale postavena nebyla. Asfaltové silnice do Křelovic se vesnice dočkala až okolo roku 1970.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 179 obyvatel (z toho 87 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 142 obyvatel se stejnou národnostní i náboženskou strukturou.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel1661741571711661791426553644637242826
Počet domů282927282826291817131210161515

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy v roce 1848 se Pakoslav roku 1850 stala obcípolitickém okrese Planá a soudním okrese Bezdružice. Roku 1868 byla obec začleněna do politického okresu Teplá, který se v roce 1902 sloučil s politickým okresem Planá.[7]

Po vzniku Československa se dominantní politickou stranou ve vsi stal Německý svaz zemědělců a v roce 1935 byla založena místní odbočka Sudetoněmecké strany. Činnost Německého svazu zemědělců pak byla pozastavena. Po uzavření Mnichovské dohody se Pakoslav stala součástí Říšské župy Sudety. Obecní úřad byl zrušen v květnu 1945, kdy jeho činnost převzala místní správní komise.[7]

Od 1. ledna 1963 do 31. prosince 1985 byl částí obce Křelovice v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 byl částí obce Pernarec v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1992 je opět částí obce Křelovice v okrese Plzeň-sever. V letech 1950–1962 k obci patřily Mydlovary.[12]

Starostové

Starosty obce byli:[7]

  • Josef Janda (1928–1932)
  • Franz Pöpperl (1932–1933, vládní komisař)
  • Wenzel Dorschner (1933–1938)
  • Rudolf Jäger (od roku 1938)

Pamětihodnosti

Ve vesnici se nachází kaple svatého Antonína z roku 1922.[7] Vede tudy cyklotrasa číslo 2214.

Další fotografie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2023-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-12. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Pakoslav, s. 318. 
  5. a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Černošína, s. 135–136. 
  6. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Pakoslav – tvrz, s. 252. 
  7. a b c d e f NOVÁ, Kateřina; KLIKOVÁ, Zuzana. Archiv obce Pakoslav [1839]–1945 [PDF online]. Plasy: Inventáře.cz, 2012 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 264. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 255. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 411, 350. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Křelovice, Pakoslav, willow.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Náves s vrbou v Pakoslavi, části Křelovic
Křelovice, Pakoslav, common.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Náves v Pakoslavi, části Křelovic
Křelovice, Pakoslav, chapel.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Kaple sv. Antonína Paduánského v Pakoslavi, části Křelovic
Křelovice, Pakoslav, fire reservoir.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Požární nádrž v Pakoslavi, části Křelovic
Křelovice, Pakoslav, ruins.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Zborcená stodola v Pakoslavi, části Křelovic