Palác
Palác (francouzsky palais, italsky palazzo) znamená reprezentační obydlí panovníků a šlechty, později i nápadnou a architektonicky významnou budovu ve městě.
Původ a historie
Výraz palác do většiny evropských jazyků přešel přes francouzštinu z názvu Palatinus, latinského označení jednoho z pahorků, na nichž stál starověký Řím. Na Palatinu sídlili bohatí patriciové a od 1. století př. n. l. někteří římští císařové. Palác se pak stal obecným označením pro velkolepé starověké panovnické sídlo (příkladem může být Diokleciánův palác v chorvatském Splitu). Později ve středověku představoval palác hlavní obytnou část opevněného hradu, obvykle podélnou patrovou budovu se slavnostním sálem.[1]
Od 15.–16. století, když se panovníkům podařilo zajistit bezpečnost na celém území a s nástupem střelných zbraní ztratily smysl opevněné hrady, začala se i šlechta stěhovat do pohodlnějších zámků. Palácem se pak obvykle rozuměl jednak (městský, i když často ještě opevněný) palác panovníka (Louvre, Tower), jednak reprezentační městské obydlí, kde šlechta obvykle trávila zimní sezónu. Od 19. století, kdy význam šlechty upadl, se název začal používat pro velké a honosné budovy ve městě, a to jak veřejné (například „justiční palác“), tak také obchodní, výstavní a podobně (Palác Adria, Veletržní palác, Palác kultury ad.).
Palácové hospodářství
Jako palác označujeme dnes i rozsáhlé stavební komplexy, kde sídlili panovníci starověkých říší (paláce v Ninive a v Babylónu, palác v Knóssu, císařský palác v Pekingu aj.). Palácové komplexy byly částí měst a obsahovaly také hlavní chrámy. Vydržování velkého panovnického dvora si vynutilo zvláštní způsob vybírání, shromažďování a evidence (naturálních) daní, jemuž se často říká palácové hospodářství. V této souvislosti se patrně také vyvinuly počátky účetnictví, administrativy a snad i písma.
V poměrně chudé střední Evropě raného a vrcholného středověku znamenalo palácové hospodářství císařského dvora nutnost pravidelného stěhování. Vzhledem k nesnázím s dopravou se naopak na císařských hradech shromažďovaly zásoby potravin a dvůr se pak stěhoval z jednoho hradu na druhý.[zdroj?]
Galerie
- (c) JCNazza, CC BY 3.0
- (c) Diego Delso, CC BY-SA 4.0
Toskánský palác v Praze
Lobkovický palác na Malé Straně v Praze, sídlo německého velvyslanectví
Interiér královského paláce v Casertě
Největší paláce světa
Kritérium pro určení "největších paláců" není jednoznačné, i v následující tabulce je plocha u některých uvedených paláců plochou celého areálu, u jiných podlahovou plochou. K velkým palácům se řadí i Královský palác Caserta u Neapole, Zimní palác v Petrohradu, pařížský Louvre, Velký palác v Bangkoku a někdy také Pražský hrad (podle Guinnessovy knihy rekordů největší starobylý hrad světa).
Fotografie | Palác | Místo | Výstavba od | Plocha m2 | Commons |
---|---|---|---|---|---|
(c) Carlos Delgado, CC BY-SA 3.0 | Palác Topkapi | Turecko, Istanbul | 1459 | 700 000 | |
(c) Stefanjurca, CC BY-SA 2.0 | Palác Parlamentu | Rumunsko, Bukurešť | 1984 | 330 000 | |
Istana Nurul Iman | Brunej, Bandar Seri Begawan | 1982 | 200 000 | ||
Apoštolský palác | Vatikán | 1589 | 162 000 | ||
Zakázané město | Čína, Peking | 1406 | 150 000 | ||
Královský palác v Madridu | Španělsko, Madrid | 1738 | 134 999 | ||
Versailles | Francie, Versailles | 1624 | 90 833 | ||
Královský palác Venaria | Itálie, Turín | 1675 | 80 000 | ||
Buckinghamský palác | Spojené království, Londýn | 1703 | 77 000 | ||
Kvirinálský palác | Itálie, Řím | 1573 | 67 002 | ||
Stockholmský palác | Švédsko, Stockholm | 1697 | 61 210 |
Odkazy
Reference
Literatura
- Ledvinka – Mráz – Vlnas, Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha: Akropolis, 1995 - 446 s. : fotogr. ISBN 80-85770-23-7
- Ottův slovník naučný, heslo Palác. Sv. 19, str. 39
- KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 7–16.
- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 9–14.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu palác na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Palác v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Téma Palác ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo palác ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
Autor:
This Photo was taken by Wolfgang Moroder. | Feel free to use my photos, but please mention me as the author and send me a message. |
This image is not public domain. Please respect the copyright protection. It may only be used according to the rules mentioned here. This specifically excludes use in social media, if applicable terms of the licenses listed here not appropriate.
|
Please do not upload an updated image here without consultation with the Author. The author would like to make corrections only at his own source. This ensures that the changes are preserved.
Please if you think that any changes should be required, please inform the author. Otherwise you can upload a new image with a new name. Please use one of the templates derivative or extract. |
The Quirinal Palace in Rome.
Autor: Tiziano Photography, Licence: CC BY-SA 3.0
This is a photo of a monument which is part of cultural heritage of Italy. This monument participates in the contest Wiki Loves Monuments Italia 2014. See authorisations.
Autor: Diliff, Licence: CC BY-SA 3.0
Buckinghamský palác v Londýně, sídlo královny celosvětového společenství Commonwealth realm Alžběty II., narozené právě před 95 lety.
Autor: de:Benutzer:Chtrede, Licence: CC BY-SA 3.0 de
Istana Nurul Iman during Open House 2008.
- Building exteriors
Leandro Locsin
(1928–1994) |
|||
---|---|---|---|
Pseudonym |
Leandro V. Locsin; Lindy; LVL; L.V.L.; L.V. Locsin; L. V. Locsin | ||
Popis | filipínský- architekt | ||
Datum narození / úmrtí | 15. srpna 1928 | 15. listopadu 1994 | |
Místo narození / úmrtí | Silay | Makati | |
Soubor autorit |
(c) Diego Delso, CC BY-SA 4.0
Modrá hodina - pohled na průčelí Královského pláce v Amsterdamu. Královský palác byl původně postaven jako radnice, stavba započala 20. ledna 1648 na náměstí Dam.
Autor: Marc Vassal, Licence: CC BY-SA 3.0
Vue du château de Versailles depuis le parc
Autor: nomo/michael hoefner
http://www.zwo5.de, Licence: CC BY-SA 2.5
Udaipur/Rajasthan/India City Palace
Autor: Carlo Dell'Orto, Licence: CC BY-SA 4.0
Caserta Royal Palace interiors
Autor: Yves Picq http://veton.picq.fr, Licence: CC BY-SA 3.0
Imperial palace, hue, vietnam
Faiz Mahal (Palace)
Autor: Ronnie Macdonald from Chelmsford and Largs, United Kingdom, Licence: CC BY 2.0
Prague 24
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Veletržní palác, Praha 7 - Holešovice, jižní pohled
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Toskánský palác v Praze na Hradčanech
Autor: Jacob Ehnmark from Sendai, Japan, Licence: CC BY 2.0
The Forbidden City or Forbidden Palace (Chinese: 紫禁城; pinyin: zǐ jìn chéng; literally "Purple Forbidden City"), located at the exact center of the ancient City of Beijing, was the imperial palace during the mid-Ming and the Qing dynasties.
forbidden-city8
(c) Stefanjurca, CC BY-SA 2.0
Bucharest, Romania