Palác

Palác (francouzsky palais, italsky palazzo) znamená reprezentační obydlí panovníků a šlechty, později i nápadnou a architektonicky významnou budovu ve městě.

(c) Jiří Bernard, CC BY-SA 3.0

Arcibiskupský palác v Praze

Původ a historie

Císařský palác v Hue (Vietnam)

Výraz palác do většiny evropských jazyků přešel přes francouzštinu z názvu Palatinus, latinského označení jednoho z pahorků, na nichž stál starověký Řím. Na Palatinu sídlili bohatí patriciové a od 1. století př. n. l. někteří římští císařové. Palác se pak stal obecným označením pro velkolepé starověké panovnické sídlo (příkladem může být Diokleciánův palác v chorvatském Splitu). Později ve středověku představoval palác hlavní obytnou část opevněného hradu, obvykle podélnou patrovou budovu se slavnostním sálem.^[1]

Od 15.–16. století, když se panovníkům podařilo zajistit bezpečnost na celém území a s nástupem střelných zbraní ztratily smysl opevněné hrady, začala se i šlechta stěhovat do pohodlnějších zámků. Palácem se pak obvykle rozuměl jednak (městský, i když často ještě opevněný) palác panovníka (Louvre, Tower), jednak reprezentační městské obydlí, kde šlechta obvykle trávila zimní sezónu. Od 19. století, kdy význam šlechty upadl, se název začal používat pro velké a honosné budovy ve městě, a to jak veřejné (například „justiční palác“), tak také obchodní, výstavní a podobně (Palác Adria, Veletržní palác, Palác kultury ad.).

Palácové hospodářství

Jako palác označujeme dnes i rozsáhlé stavební komplexy, kde sídlili panovníci starověkých říší (paláce v Ninive a v Babylónu, palác v Knóssu, císařský palác v Pekingu aj.). Palácové komplexy byly částí měst a obsahovaly také hlavní chrámy. Vydržování velkého panovnického dvora si vynutilo zvláštní způsob vybírání, shromažďování a evidence (naturálních) daní, jemuž se často říká palácové hospodářství. V této souvislosti se patrně také vyvinuly počátky účetnictví, administrativy a snad i písma.

V poměrně chudé střední Evropě raného a vrcholného středověku znamenalo palácové hospodářství císařského dvora nutnost pravidelného stěhování. Vzhledem k nesnázím s dopravou se naopak na císařských hradech shromažďovaly zásoby potravin a dvůr se pak stěhoval z jednoho hradu na druhý.^[zdroj?]

Galerie

(c) JCNazza, CC BY 3.0
Pražský hrad, Nový královský palác
(c) Diego Delso, CC BY-SA 4.0
Královský palác v Amsterdamu
Faiz Mahal, Pandžáb, Pákistán
Palác Udaipur, Indie
Toskánský palác v Praze
Veletržní palác v Praze
Lobkovický palác na Malé Straně v Praze, sídlo německého velvyslanectví
Interiér královského paláce v Casertě

Největší paláce světa

Kritérium pro určení "největších paláců" není jednoznačné, i v následující tabulce je plocha u některých uvedených paláců plochou celého areálu, u jiných podlahovou plochou. K velkým palácům se řadí i Královský palác Caserta u Neapole, Zimní palác v Petrohradu, pařížský Louvre, Velký palác v Bangkoku a někdy také Pražský hrad (podle Guinnessovy knihy rekordů největší starobylý hrad světa).

Fotografie	Palác	Místo	Výstavba od	Plocha m²
(c) Carlos Delgado, CC BY-SA 3.0	Palác Topkapi	Turecko Turecko, Istanbul	1459	&0000000000700000.000000700 000
(c) Stefanjurca, CC BY-SA 2.0	Palác Parlamentu	Rumunsko Rumunsko, Bukurešť	1984	&0000000000330000.000000330 000
	Istana Nurul Iman	Brunej Brunej, Bandar Seri Begawan	1982	&0000000000200000.000000200 000
	Apoštolský palác	Vatikán Vatikán	1589	&0000000000162000.000000162 000
	Zakázané město	Čína Čína, Peking	1406	&0000000000150000.000000150 000
	Královský palác v Madridu	Španělsko Španělsko, Madrid	1738	&0000000000134999.000000134 999
	Versailles	Francie Francie, Versailles	1624	&0000000000090833.00000090 833
	Královský palác Venaria	Itálie Itálie, Turín	1675	&0000000000080000.00000080 000
	Buckinghamský palác	Spojené království Spojené království, Londýn	1703	&0000000000077000.00000077 000
	Kvirinálský palác	Itálie Itálie, Řím	1573	&0000000000067002.00000067 002
	Stockholmský palác	Švédsko Švédsko, Stockholm	1697	&0000000000061210.00000061 210

Odkazy

Reference

↑ Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 6 p/r. 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 482 s. ISBN 80-902555-8-2. S. 16.

Literatura

Ledvinka – Mráz – Vlnas, Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha: Akropolis, 1995 - 446 s. : fotogr. ISBN 80-85770-23-7
Ottův slovník naučný, heslo Palác. Sv. 19, str. 39
KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 7–16.
POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 9–14.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu palác na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Palác v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Téma Palác ve Wikicitátech
Slovníkové heslo palác ve Wikislovníku

[1] Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 6 p/r. 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 482 s. ISBN 80-902555-8-2. S. 16.

[1]

Leandro Locsin (1928–1994)
Pseudonym	Leandro V. Locsin; Lindy; LVL; L.V.L.; L.V. Locsin; L. V. Locsin
Popis	filipínský- architekt
Datum narození / úmrtí	15. srpna 1928	15. listopadu 1994
Místo narození / úmrtí	Silay	Makati
Soubor autorit	: Q2196637 VIAF: 96504871 ISNI: 0000000067932401 ULAN: 500109903 LCCN: nr96030287 GND: 1032813164 WorldCat

Navigation

Navigace

Tématické portály