Palác šlechtičen
| Palác šlechtičen / Škola Panny Marie v Brně | |
|---|---|
 Palác šlechtičen na Kobližné ulici v Brně | |
| Účel stavby | |
městský palác, škola | |
| Základní informace | |
| Architekt | Jan Křtitel Erna |
| Výstavba | 1674-1679, (založen 1654) |
| Přestavba | 1961 |
| Stavebník | Jana Františka Priska Magnisová |
| Další majitelé | Magnisové |
| Současný majitel | Moravské zemské muzeum v Brně |
| Poloha | |
| Adresa | Běhounská 116/2 a Kobližná 116/1, Brno-město,  Česko |
| Ulice | náměstí Svobody, Běhounská a Kobližná |
| Souřadnice | 49°11′43,53″ s. š., 16°36′32,2″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 16848/7-82 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác šlechtičen (někdy též Ústav šlechtičen, či Škola Panny Marie, německy Marie Schul[1]) je stavba v centru Brna, jedna z výstavních budov Moravského zemského muzea. Je sídlem Etnografického ústavu MZM.
Budova se nachází v centru města, v severovýchodním rohu brněnského Náměstí Svobody, na nároží ulic Kobližná a Běhounská.
Historie
.jpg)
Ústav pro výchovu dívek ze šlechtických rodin, tehdy pod názvem Ústav Obětování Panny Marie, založila ovdovělá hraběnka Jana Františka Priska Magnisová v roce 1654[1].
V letech 1674–1679 vystavěl brněnský stavitel Jan Křtitel Erna jednopatrovou budovu ve stylu barokního městského paláce, obrácenou do ulice Kobližná výrazným portálem s bosáží.[2] V roce 1680 povolil biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu sloužení mší v kapli paláce.
V letech 1790–1791 byl palác V. J. Eitelbergerem rozšířen, zvýšen o další podlaží a propojen se sousedním Althanským palácem.[3] V interiéru se dochovala mariánská kaple s pozdně barokními freskami Josefa Sterna z roku 1756.[4] Na oltářích se v minulosti nacházela díla sochařů Ondřeje Schweigla a jeho otce Antonína. Od staršího Schweigla se v kapli dochovala socha kající se sv. Máří Magdalény na zpovědnici.
Palác sloužil jako nadační zařízení pro výchovu opuštěných šlechtických a měšťanských dívek.[5]
20. století – současnost
Při americkém náletu na Brno v roce 1944 byl sousední Althanský palác poškozen natolik, že po roce 1948 došlo k jeho demolici, stejný osud hrozil i Paláci šlechtičen.[3] V průběhu 50. let 20. století se však tuto cennou stavbu podařilo zachránit pro kulturní účely, budovu získalo do užívání Moravské zemské muzeum. Významný brněnský architekt profesor Bohuslav Fuchs vypracoval velkorysý projekt rekonstrukce budovy, přizpůsobený muzejním potřebám, respektující však její původní historickou podobu. Náročná rekonstrukce byla realizována od roku 1957, v roce 1961 již byla otevřena etnografická expozice „Lid v pěti generacích“, která sloužila veřejnosti s menšími úpravami až do podzimu 1999.[3] V letech 2000–2002 byl Palác šlechtičen rekonstruován znovu, od roku 2003 zde probíhaly menší i rozsáhlé krátkodobé výstavy. Po poslední rekonstrukci paláce, v dubnu 2022, proběhlo slavnostní otevření expozic "Loutkářské umění" a "Tradiční kultura na Moravě v zrcadle času". Součástí expozice je i vzácná barokní kaple, kterou si návštěvníci smí prohlédnout. K aktivitám pro veřejnost patří i přednášková činnost nebo koncerty.
V budově má sídlo Etnografický ústav MZM (pracovny, knihovna, depozitáře, laboratoř), dále Dětské muzeum a Metodické centrum muzejní pedagogiky.
Dlouho se jednalo o rozšíření Paláce šlechtičen dostavbou na místě vybombardovaného Althanského paláce, nakonec však zde vyrostla v 90. letech 20. století budova Komerční banky, která volnou parcelu od města získala.
Reference
- ↑ a b Historie paláce na stránkách hrady.cz
- ↑ BRODESSER, Slavomír. Brněnský Palác šlechtičen v proměnách času. Vlastivědný věstník moravský. 2001, roč. LIII, čís. 1., s. 80. ISSN 0323-2581.
- ↑ a b c Brodesser, str. 81
- ↑ ŠEFERISOVÁ-LOUDOVÁ, Michaela (ed.). Josef Stern 1716–1775. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2015. 220 s. ISBN 978-80-87149-93-5. S. 103–105.
- ↑ VOLDÁN, Vladimír. Ze svatební minulosti obnoveného paláce na rohu Kobližné a Běhounské ulice. Brno v minulosti a dnes. 1961, čís. III, s. 204.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Škola mladých šlechtičen Panny Marie v Brně na Wikimedia Commons - Moravské zemské muzeum: Palác Šlechtičen
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Autor: David Novák cs:Gothic2, Licence: CC BY 3.0
Oltář v kapli v Paláci Šlechtičen v Brně