Palác Živnostenské banky (Na příkopě)
| Palác Živnostenské banky | |
|---|---|
_1.png) Palác Živnostenské banky na fotografii z roku 1905 (časopis Architektonický obzor) | |
| Základní informace | |
| Sloh | Novobaroko |
| Architekt | Osvald Polívka |
| Výstavba | 1898–1900 |
| Zánik | 1936 |
| Materiál | zdivo |
| Stavebník | Živnostenská banka |
| Poloha | |
| Adresa | Na příkopě 860/24 Praha 1, Nové Město 110 00, Praha,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′11,77″ s. š., 14°25′40,07″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Živnostenské banky či První palác Živnostenské banky byl novobarokní bankovní palác, který stál na parcele č. p. 860/24 v ulici Na příkopě nedaleko pozdějšího Náměstí Republiky na Novém Městě, 110 00 Praha 1. Byl vybudován jako jedno ze sídel Živnostenské banky (Živnobanky), jednoho z největších českých bankovních ústavů té doby. Budova byla stržena roku 1936 v rámci výstavby nové funkcionalistické budovy Živnobanky, která se později stala hlavním sídlem České národní banky.
Dějiny budovy
Stavbu zadalo před rokem 1900 vedení v Praze sídlící Živnostenské banky, sídlící v nedalekém novorenesančním paláci čp. 860-862/II v ulici Na Příkopě od architekta Osvalda Polívky, který sdílela společně s Českou cukerní společností.[1] K realizaci samostatného bankovního paláce Živnobanky byl osloven Osvald Polívka.[2] Paláci ustoupily dva starší domy nazvané U Tří kaprů a U Železného rytíře. Na výzdobě budovy se podíleli sochaři Antonín Popp (sousoší Genia se lvem), Bohuslav Schnirch (socha Merkura v průčelí) či Stanislav Sucharda, pracující již na projektu novorenesančního Polívkova paláce. František Urban navrhl skleněné mozaiky realizované Albertem Neuhauserem z firmy Luigiho Solertiho v Innsbrucku.
Demolice
S rostoucím množstvím aktivit Živnostenské banky bylo začátkem 30. let 20. století rozhodnuto o výstavbě rozsáhlé budovy na několika parcelách vytvářejících nároží ulic Na příkopě a Hybernská. Výstavba začala roku 1935 demolicí budov někdejších hotelů U černého koně a Modrá hvězda, roku 1936 bylo přikročeno také k demolici staršího paláce Živnobanky. Sousoší A. Poppa bylo zachováno a umístěno roku 1941 na střechu k průčelí nové bankovní budovy. Zhruba v místech hlavního vchodu původního paláce vznikla průchozí pasáž spojující ulici Na příkopě a Senovážné náměstí.
Architektura stavby
Bankovní budova byla vystavěna na podlouhlém pozemku s hlavní orientací do ulice Na příkopě. Stavba měla pět podlaží: halové přízemí, kde se nacházely bankovní přepážky, a dále čtyři nadzemní podlaží s kancelářskými místnostmi. Bohatě zdobená fasáda nesla Schnirchovy alegorické sochy, štukovou a sgrafitovou výzdobu a také štukový nápis Živnostenská banka pro Čechy a Moravu. Ještě v době své demolice se jednalo mimořádně kvalitní a moderní stavbu.
Odkazy
Reference
- ↑ Deník Politik č. 145, ze 27.5.1900, s. 8 online[1]
- ↑ KOSATÍK, Pavel. Bankéř první republiky. [s.l.]: Albatros Media Mladá Fronta s.r.o. 163 s. Dostupné online. ISBN 978-80-204-2076-3. Google-Books-ID: srboAgAAQBAJ.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Živnostenské banky na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Neznámý, Licence: CC BY-SA 4.0
Palác Živnostenské banky (Na příkopě 860/24), 1900, arch. Osvald Polívka
Oskar Polívka: Projekt Živnostenské banky v Praze