Palác Adria (Liberec)
| Palác Adria | |
|---|---|
 Palác Adria v Liberci (2007) | |
| Účel stavby | |
kanceláře, byty, kino | |
| Základní informace | |
| Architekt | Max Kühn |
| Výstavba | 1927–1929 |
| Stavitel | E. A. Stroner a Co. |
| Stavebník | Riunione Adriatica di Sicurtá |
| Poloha | |
| Adresa | Boženy Němcové 102/22, Rumunská 102/7, Kristiánov, Liberec,  Česko |
| Ulice | Boženy Němcové a Rumunská |
| Souřadnice | 50°46′0,84″ s. š., 15°3′33,84″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 43958/5-5242 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Adria v Liberci polyfunkční obytná budova postavená ve stylu klasicizujícího akademismu. Nachází se na nároží ulic Rumunské a Boženy Němcové v V. liberecké části Kristiánov a tvoří hranici se IV. městskou částí Perštýn. Na protější straně v ulici Boženy Němcové sousedí s palácem Syner a Bergerovým domem. Od roku 1958 je palác Adria zapsán v seznamu kulturních památek.[1]
Historie
V roce 1921 odkoupila italská pojišťovna Riunione Adriatica di Sicurtà z Terstu původní patrový dům, který kolem roku 1880 nechal postavit penzionovaný lékaře Christof Stener. Pojišťovna tak získala urbanisticky velmi cenné nároží, které hodlala využít k postavení obytného paláce s biografem v suterénu. Technicky náročné stavby podle projektu architekta Maxe Kühna se zhostila roku 1927 liberecká firma E. A. Stroner. Ještě před výstavbou šestipatrového kubu paláce byl o jedno patro zvýšen sousední dům v ulici Boženy Němcové, který byl následně s palácem provozně propojen.
Původní kino Adria, zabírající dvě suterénní patra a mající vchod přímo z nároží, bylo po roce 1945 přejmenováno na kino Moskva. Roku 1964 došlo k celkové renovaci elektroinstalace a snížení stropu v přední části o 3 metry, čímž se zlepšila akustika sálu. Po další rozsáhlé rekonstrukci v letech 1980–1991 dosáhla kapacita kina 108 míst v přízemí a 55 na balkóně. Bývalé Malé kino se změnilo na videoklub pro 60 diváků. V současné době se ani jeden ze sálů nevyužívá soustavně.[2]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-07]. Identifikátor záznamu 156302 : palác Adria. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ GÄRTNER, Eduard. Palác Riunione Adriatica v Liberci a jeho architekt. Brno, 2009 [cit. 2017-3-3]. 42 s. bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
Literatura
- KARPAŠ, Roman. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996. S. 334.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Adria v Liberci na Wikimedia Commons - palác Adria na webu liberec-reichenberg.net
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Znak statutárního města Liberec. Ve stříbrném štítě mezi dvěma červenými věžemi červená hradební zeď s cimbuřím, prolomená branou. Brána je otevřená, se zlatými veřejemi na stříbrných závěsech a zpola spuštěnou zlatou mříží, zakončenou stříbrnými špicemi. Každá věž má v přízemí otevřenou branku, nad ní střílnu a podlouhlé, křížem dělené okno, zakončuje ji špičatá stříška s červeným cimbuřím, zlatou makovicí a doprava vlajícím modrým praporkem. Na zdi nad branou visí modrý štít se stříbrným kolem (znak rodu Redernů), Na cimbuří mezi věžemi stojí rozkročený korunovaný zlatý lev s červeným jazykem.
Autor: Rawac, Licence: CC BY-SA 3.0
Palác Adria, Liberec, Architekt: Max Kühn