Palác Bochnerů ze Stražiska

Palác Bochnerů ze Stražiska
dvorní průčelí rekonstruovaného paláce
Základní informace
Sloh	novorenesance
Výstavba	1864 až 1867
Poloha
Adresa	Brno-střed, Trnitá, Česko Česko
Ulice	Přízova
Souřadnice	49°11′24,36″ s. š., 16°36′59,4″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Bochnerů ze Stražiska je historizující palácová budova v Brně ve čtvrti Trnitá, tvořící kdysi součást areálu bývalého textilního podniku Vlněna v Přízově ulici. Postavena byla po obou stranách tehdejší katastrální hranice bývalých předměstské čtvrtí Náhon a Křenová, přičemž západní průčelí leželo v katastru Náhonu, zatímco zadní (dvorní) část ležela v katastru Křenové. Roku 1879 došlo ke změně katastrální hranice a od té doby, až do zrušení katastrálního území Náhon roku 1940, patřil celý palác do katastrálního území Náhon. Od roku 1940 patří palác do katastrálního území Trnitá.

Jedná se o rozlehlou stavbu s několika nádvořími, propojenou s průmyslovým objekty továrny. Budova vystavěná v letech 1864–1867 Josefem Arnoldem patří mezi nejstarší novorenesanční stavby v Brně a je spjata s obdobím první fáze výstavby brněnské okružní třídy v 60. letech 19. století. Typově se řadí k palácovým stavbám propojeným s továrními areály, které na brněnských předměstích vznikaly především v první polovině 19. století.^[1]

Během první republiky prováděl v areálu stavební úpravy i známý architekt Ernst Wiesner, který pro tehdejšího majitele navrhl také soukromou vilu.^[2]

V roce 1828 založil Johann Bochner na pozemcích dnešního areálu soukenickou továrnu, s výrazným rozšířením podniku jsou potom spjati jeho synové Theodor a Edmund, který byl roku 1885 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem ze Stražiska, podle svého zámku nedaleko Konice na Prostějovsku.^[3]

Po Edmundově smrti v roce 1903 továrnu koupil Josef Stiassni a po němž ji převzali jeho synové Ernst a Alfred se společníkem Paulem Neumarkem. Začátkem 2. světové války byl podnik rodině Stiassni zabaven, továrnu zakoupil německý továrník Julius Kunert.^[4][4]

Po válce byl celý soubor budov začleněn do státního podniku Vlněna. V 90. letech 20. století došlo k rychlému úpadku firmy, přeměněné v roce 1994 na akciovou společnost, v roce 1997 se podnik dostal do likvidace a od té doby celý areál chátral. Počátkem 21. století byly budovy příležitostně využívány pro pořádání kulturních akcí. Nový vlastník, humpolecká developerská firma CTP, převážnou část areálu Vlněny v roce 2016 zbořil. Zachován zůstal pouze palác Bochnerů, zatímco na místě továrny v následujících letech vyrostly nové kancelářské budovy.^[5]

• 
  Část hlavního průčelí paláce s připojenou funkcionalistickou přístavbou
• 
  Hlavní průčelí v uliční frontě spolu s továrními stavbami, které tvořily s palácem jeden celek
• 
  Osamocená budova paláce po demolici okolních továrních staveb (stav v únoru 2017)
• 
  Solitérní budova paláce v uprázdněném areálu Vlněny s výstavbou nového kancelářského a obytného komplexu (v pozadí vlevo)
• 
  palác po rekonstrukci, západní průčelí

• Zatloukal, Pavel: Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce. Brno 2006, s. 51.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Bochnerů ze Stražiska na Wikimedia Commons
• Palác Bochnerů ze Stražiska v Encyklopedii dějin města Brna
• Textilní továrny Stiassny a Neumark (Vlněna) v Brněnském architektonickém manuálu