Palác Bochnerů ze Stražiska
| Palác Bochnerů ze Stražiska | |
|---|---|
 dvorní průčelí rekonstruovaného paláce | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance |
| Výstavba | 1864 až 1867 |
| Poloha | |
| Adresa | Brno-střed, Trnitá,  Česko |
| Ulice | Přízova |
| Souřadnice | 49°11′24,36″ s. š., 16°36′59,4″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Bochnerů ze Stražiska je historizující palácová budova v Brně ve čtvrti Trnitá, tvořící kdysi součást areálu bývalého textilního podniku Vlněna v Přízově ulici. Postavena byla v bývalé předměstské čtvrti Náhon.
Architektura
Jedná se o rozlehlou stavbu s několika nádvořími, propojenou s průmyslovým objekty továrny. Budova vystavěná v letech 1864–1867 Josefem Arnoldem patří mezi nejstarší novorenesanční stavby v Brně a je spjata s obdobím první fáze výstavby brněnské okružní třídy v 60. letech 19. století. Typově se řadí k palácovým stavbám propojeným s továrními areály, které na brněnských předměstích vznikaly především v první polovině 19. století.[1]
Během první republiky prováděl v areálu stavební úpravy i známý architekt Ernst Wiesner, který pro tehdejšího majitele navrhl také soukromou vilu.[2]
Majitelé
V roce 1828 založil Johann Bochner na pozemcích dnešního areálu soukenickou továrnu, s výrazným rozšířením podniku jsou potom spjati jeho synové Theodor a Edmund, který byl roku 1885 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem ze Stražiska, podle svého zámku nedaleko Konice na Prostějovsku.[3]
Po Edmundově smrti v roce 1903 továrnu koupil Josef Stiassni a po němž ji převzali jeho synové Ernst a Alfred se společníkem Paulem Neumarkem. Začátkem 2. světové války byl podnik rodině Stiassni zabaven, továrnu zakoupil německý továrník Julius Kunert.[4][4]
Po válce byl celý soubor budov začleněn do státního podniku Vlněna. V 90. letech 20. století došlo k rychlému úpadku firmy, přeměněné v roce 1994 na akciovou společnost, v roce 1997 se podnik dostal do likvidace a od té doby celý areál chátral. Počátkem 21. století byly budovy příležitostně využívány pro pořádání kulturních akcí. Nový vlastník, humpolecká developerská firma CTP, převážnou část areálu Vlněny v roce 2016 zbořil. Zachován zůstal pouze palác Bochnerů, zatímco na místě továrny v následujících letech vyrostly nové kancelářské budovy.[5]
Fotogalerie
Část hlavního průčelí paláce s připojenou funkcionalistickou přístavbou
Hlavní průčelí v uliční frontě spolu s továrními stavbami, které tvořily s palácem jeden celek
Osamocená budova paláce po demolici okolních továrních staveb (stav v únoru 2017)
Solitérní budova paláce v uprázdněném areálu Vlněny s výstavbou nového kancelářského a obytného komplexu (v pozadí vlevo)
palác po rekonstrukci, západní průčelí
Odkazy
Reference
- ↑ Zatloukal, Pavel: Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce. Brno 2006, s. 51.
- ↑ http://www.bam.brno.cz/objekt/c118-textilni-tovarny-stiassny-a-neumark-vlnena?filter=code
- ↑ Archivovaná kopie. euro.e15.cz [online]. [cit. 2013-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-15.
- ↑ a b http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=136
- ↑ ŠEDA, Martin. Nová Vlněna roste. Necelé dva roky od demolice textilky dokončuje developer první tři budovy [online]. Brnenskadrbna.cz, 2018-03-13 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online.
Literatura
- Zatloukal, Pavel: Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce. Brno 2006, s. 51.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Bochnerů ze Stražiska na Wikimedia Commons - Palác Bochnerů ze Stražiska v Encyklopedii dějin města Brna
- Textilní továrny Stiassny a Neumark (Vlněna) v Brněnském architektonickém manuálu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno - Vlněna Office Park, Palác Bochnerů ze Stražiska, říjen 2020.
.jpg)
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Brno, palác Bochnerů ze Stražiska na adrese Přízova 3.
.svg)
Autor: Jid, Licence: CC0
Část hlavního průčelí paláce Bochnerů ze Stražiska s připojenou funkcionalistickou přístavbou. Brno, Přízova 1.
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno-Trnitá - ulice Přízova, palác Bochnerů, západní průčelí
.jpg)
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Brno, Mlýnská ulice, pohled od křitovatky s ulicí Rumiště k jihu na bývalý areál Vlněny. Vpravo palác Bochnerů ze Stražiska na adrese Přízova 3.
Autor: Jid, Licence: CC0
Detail okna zasazeného v bosovaném přízemí hlavní fasády. Klenák s postavou dítěte je typický pro stavby Josefa Arnolda.
Autor: Jid, Licence: CC0
Hlavní průčelí v uliční frontě spolu s továrními stavbami, které tvoří s palácovou stavbou jeden celek. Brno, Přízova 1