Palác Hrzánů z Harasova
Palác Hrzánů z Harasova v Celetné ulici | |
---|---|
Palác Hrzánů z Harasova v ulici Celetná | |
Základní informace | |
Sloh | Baroko |
Architekt | Giovanni Battista Alliprandi |
Výstavba | 1702–1723 |
Materiál | Zdivo |
Stavebník | Zikmund Valentin Hrzán z Harasova |
Další majitelé | Kinští, Vrtbové, Lobkovicové |
Současný majitel | Jan Stadler |
Pojmenováno po | Hrzánové z Harasova |
Poloha | |
Adresa | Celetná 558/12 Kamzíková 558/8 Praha 1, Staré Město 110 00 Praha 1, Česko |
Ulice | Celetná a Kamzíková |
Souřadnice | 50°5′13,92″ s. š., 14°25′23,88″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 38645/1-304 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrzánský palác, resp. palác Hrzánů z Harasova je vrcholně barokní stavba stojící na adrese Celetná 558/12, Kamzíková 558/8, Staré Město, Praha 1. Je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie paláce
V místech dnešního paláce stával ve 12. století románský dům, který byl postupně přestavován, nejprve ve slohu vrcholné gotiky, a v 16. století byl pravděpodobně renesančně upraven.
Majitelem paláce se roku 1701 stal hrabě Zikmund Valentin Hrzán z Harasova (1668–1726), který jej nechal přestavět ve stylu vrcholného baroka. Autorem přestavby zahájené v roce 1702 byl zřejmě Giovanni Battista Alliprandi a přestavba byla dokončena až po jeho smrti, kolem roku 1723, kdy se majiteli stali Kinští.[2]
Na konci 18. století se majiteli paláce stali Vrtbové, a v roce 1801 nechali přistavět v další poschodí v nádvorní části paláce (stavitelem byl Josef Zobel). Dalšími majiteli byli od roku 1839 Lobkovicové. Ti nechali v palácovém nádvoří vybudovat klasicistní pavlače.
Palác se později změnil na činžovní dům. V roce 1911 byly přestavěny interiéry v patrech a byla nově postavena dvorní křídla.[1]
Podle pamětních desek na paláci zde v letech 1906–1912 měli textilní velkoobchod Hermann a Julie Kafkovi, rodiče Franze Kafky, a po nich v letech 1912–1939 František Stadler.
Architektura
Vnější části
Hrzánský palác se skládá ze čtvercové třípatrové hlavní budovy, dvou bočních křídel, příčného a zadního křídla, která společně rozdělují prostor do dvou dvorků. Zadní křídlo sahá až do ulice Kamzíkové. Hlavní průčelí do Celetné ulice se sedmiosou fasádou zdobí vrcholně barokní portál s dvojicí atlantů po bocích, nesoucích balkon s klasicistním zábradlím. Portál je vchodem do tzv. Hrzánské pasáže, která prochází oběma dvory a ústí v Kamzíkové.
Interiéry
Sklepení paláce je tvořeno zčásti přízemím původního domu s křížovou románskou klenbou, druhá část sklepení je pozdější, z gotického období.
V interiéru se dochovaly vrcholně barokní klenby v přízemí hlavní budovy, zatímco místnosti ve vyšších poschodích byly stejně jako další křídla přestavěny na počátku 20. století.
Galerie
Skulptura atlanta nesoucího balkon
Pasáž paláce
Pasáž paláce
Jeden z dvorků paláce
Pamětní desky: Palác, Hermann a Julie Kafkovi
Pamětní deska: František Stadler
Odkazy
Reference
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-09]. Identifikátor záznamu 150642 : Palác Hrzánů z Harasova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Poche (1985), s. 168
Literatura
- KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 112–113.
- Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 51.
- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 57.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 168.
- VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 375.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu palác Hrzánů z Harasova na Wikimedia Commons
- Královská cesta: palác Hrzánů z Harasova Archivováno 3. 9. 2012 na Wayback Machine.
- Palác Hrzánů z Harasova na hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Coat of arms of Prague
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha - Staré Město, Celetná 12, pamětní deska Františka Stadlera