Palác Koruna
Palác Koruna | |
---|---|
Palác Koruna z Václavského náměstí | |
Účel stavby | |
obchody, kanceláře | |
Základní informace | |
Sloh | secese |
Architekti | Antonín Pfeifer, Matěj Blecha |
Výstavba | 1911-1912 |
Současný majitel | Koruna Palace Assets a.s. |
Poloha | |
Adresa | Na příkopě 846/2, Václavské náměstí 846/1 Praha 1, Nové Město 110 00 Praha 1, Česko |
Ulice | Na příkopě a Václavské náměstí |
Souřadnice | 50°5′3,12″ s. š., 14°25′27,12″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 41360/1-2058 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Palác Koruna, známý také jako automat Koruna, je pozdně secesní budova z počátku 20. století stojící na Novém Městě na rohu Václavského náměstí č.p. 846 a ulice Na příkopě. Od roku 1983 je budova památkově chráněna (rejstříkové číslo 41360/1-2058).
Historie budovy a vlastníci
Dnešní palác Koruna stojí na místě, kde na konci 19. století stával dům U Spinků. V jeho kavárně Café Wien se v šedesátých letech 19. století scházívali čeští vlastenci, mezi nimi František Palacký, František Ladislav Rieger či František August Brauner.
Dům U Spinků byl zbourán v roce 1912 a na jeho místě byl postaven (stavební povolení vydal Magistrát hlavního města Prahy ke dni 24. dubna 1912) a otevřen dne 7. března 1914 (povolen k užívání) palác ve slohu pozdní secese. Šlo o jeden z prvních domů s železobetonovou konstrukcí, vznikl jako obestavba Haasova domu koberců (čp. 847). Budovu vybudovala na své náklady První česká všeobecná akciová společnost pro pojišťování na život, jež se později přejmenovala na "Koruna".
V letech 1991–1996 bylo přízemí a podzemí budovy adaptováno pro obchodní účely (několikapodlažní prodejna Bontonland). Původně zde bylo podzemní kino a plovárna.
Do roku 2010 budovu vlastnila státní společnost Technoexport, kterou v roce 2009 zprivatizovala společnost Chemoprojekt, a.s. podnikatele Tomáše Plachého.[1] V roce 2010 se budova odštěpila do samostatné společnosti Koruna Palace Assets a.s., kterou vlastnila společnost Chemoprojekt. V roce 2014 se jediným akcionářem společnosti stala Safichem Group AG podnikatele Tomáše Plachého.[2]
Architektura
Palác projektovali architekti Antonín Pfeifer a Matěj Blecha. Základem stavby je železobetonová skeletová konstrukce, zasahující dvě patra pod zemí a čtyři patra nad zemí. Budova má lomenou průchozí pasáž s dvoranou a také má výraznou nárožní věž s korunou podpíranou atlanty, dvorana má kupoli s vitrážemi.
Využití
V budově sídlí 108 právnických osob a je zde 46 provozoven.[3]
Zaniklý Automat Koruna
V roce 1887 si německý inženýr Max Sielaff nechal v Berlíně patentovat „Selbstthätiger Verkaufsapparat” (samoobslužný prodejní automat). V roce 1896 představila společnost „Deutsche Automaten Gesellschaft” společně s majitelem továrny na čokoládu Ludwigem Stollwerckem a vynálezci Maxem Sielaffem a Theodorem Bergmannem na Berlínské živnostenské výstavě (Berliner Gewerbeausstellung) automatickou restauraci (Automatrestaurant). Hned nato byly v Berlíně (1896) a dalších velkých německých městech otevřeny první secesní a Art deco automatické restaurace, které nesly názvy «Residenz-Automat», «Imperial-Automat» nebo «Palast-Automat», které po vhození mincí nabízely tekutiny, párky, polévky, obložené chlebíčky a zákusky. V roce 1898 se jich nacházelo na území Německa již 50 a postupně se rozšiřovaly po celé Evropě a zámoří.[4] V roce 1925 otevřeli první «Colosseum-Automat» ve Vídni.[5]
V roce 1931 byl otevřen první «Koruna-Automat» v pražském paláci Koruna. V meziválečném Československu si tak mohli občané také po vhození mince natočit z mosazného kohoutku limonádu a z automatického okénka ochutnat obložený chlebíček,[6] oblíbené byly také vepřenky nebo jahodový koktejl.[7] V roce 1948 byl Automat Koruna znárodněn.[8] Část automatu před rokem 1978 ustoupila vstupům metra, definitivně byl uzavřen v roce 1992.[9]
Galerie
- Stavba paláce Koruna, Praha, zima 1911/1912
- Palác koruna z Václavského náměstí
- Pasáž paláce Koruna
- Vrchol paláce s „korunou“
- Vrchol paláce
Odkazy
Reference
- ↑ Čechům patří jen polovina „Václaváku“, iHNed.cz, 22. 10. 2010
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku - Koruna Palace Assets a.s., B 16399 vedená u Městského soudu v Praze
- ↑ Kurzy.cz: Václavské náměstí 846/1, Nové Město, 110 00 Praha 1, adresa, Právnické osoby
- ↑ www.spiegel.de - Automatenrestaurants
- ↑ Buffet Colosseum in Wien - Die Chronik des traditionsreichen Restaurants
- ↑ extrastory.cz - Legendární bufet Koruna Archivováno 18. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Reportáž pořadu Z metropole ČT z 6. 3. 2021, dostupné online.
- ↑ Vyhláška 1837/1948 Ú.l.I o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení úplné a aktualní znění. ASPI [online]. [cit. 2024-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Reportáž pořadu Z metropole ČT z 6. 3. 2021, dostupné online (čas 8:25).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Koruna na Wikimedia Commons
- Reportáž pořadu Z metropole ČT z 6. 3. 2021, dostupné online (8 minut).
- Oficiální webové stránky budovy
- historická fotografie Český svět, 25.7.1913
- historické fotografie Český svět, 10.04.1914
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Automat Koruna, 1932
Stavba paláce Koruna, Praha, zima 1911/1912
Dům U Spinků, předchůdce Paláce Koruna (před 1910)
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Palác Koruna na Václavském náměstí
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Palác Koruna na Václavském náměstí