Palác Lažanských (Sněmovní)

Palác Lažanských; na Malé Straně
	Palác Lažanských na Malé Straně
Základní informace
Sloh	Baroko
Architekt	František Maxmilián Kaňka
Výstavba	V polovině 16. století
Přestavba	1640–1670 (současná barokní podoba); a v letech 1735–1739
Materiál	Zdivo
Stavebník	Valdštejnové
Další majitelé	Lažanští z Bukové; Černínové z Chudenic; Valdštejnové
Současný majitel	Soukromý majitel
Poloha
Adresa	Sněmovní 175/5; 118 00 Praha 011, Praha 1-Malá Strana, Česko
Ulice	Sněmovní
Souřadnice	50°5′21,84″ s. š., 14°24′12,96″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39152/1-630 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Lažanských je původně renesanční dům, v první polovině 18. století barokně upravený. Nachází se v Praze na Malé Straně v ulici Sněmovní 175/5. Je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Popis a historie

Dům je trojkřídlý objekt tvořící dvůr, jehož čtvrtou severní stranu ohraničuje sousední Černínský palác. Východní křídlo leží při Sněmovní ulici, na západní křídlo navazuje nevelká zahrada.

Hlavní uliční průčelí je sedmiosé, střední tři osy zdůrazňuje mělký rizalit. Nad průčelím jsou tři štíty, střední je větší. V krajních osách v přízemí jsou edikulové portály, v pravém jsou vrata s brankou pro pěší, portál vlevo je slepý (s oknem).

Po požáru gotického domu v roce 1541 zůstala parcela, na níž dnes stojí palác, pustá, ale v polovině 16. století zde byl postaven jednopatrový renesanční dům. V první polovině 17. století patřil Jaroslavu Loubskému z Lub a při úpravách v rozmezí let 1640–1670 vznikla současná barokní podoba paláce.

V roce 1670 ho koupili Černínové a od nich roku 1712 dům koupil František Josef Valdštejn. Roku 1724 se dům dostal do měšťanských rukou a v letech 1735–1739 nechal tehdejší majitel J. J. Gelnhausen provést pozdně barokní úpravy podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky.

V roce 1741 dům koupil apelační rada Jan Hennet (proto byl pak někdy označován i jako Hennetův palác). V roce 1899 koupil dům Jan Karel Lažanský, který ho ještě nechal upravit od Otakara Materny (z té doby je i erb Lažanských v tympanonu nad průčelím). Jeho dceři Terezii byl pak v roce 1945 spolu s ostatním majetkem zkonfiskován.^[2]

V současnosti je palác v soukromých rukou a nacházejí se zde kanceláře a byty. V letech 1962–1982 tu např. žil spisovatel a scenárista Jiří Brdečka.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-13]. Identifikátor záznamu 151169 : Palác Lažanských. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ŠTĚPÁNEK, Jan. Rod Lažanských ve vztahu k uměleckému prostředí českých zemí. Praha, 2018. 355 s. Disertační práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zdeněk Hojda. s. 156, 157. Dostupné online.
↑ Jiří Brdečka očima své dcery. neviditelnypes.lidovky.cz [online]. 2014-06-16 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.

Literatura

POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: Odeon, 1973. S. 74.
LEDVINKA, Václav; MRÁZ, Bohumír; VLNAS, Vít. Pražské paláce (encyklopedický ilustrovaný přehled). 1. vyd. Praha: Akropolis, 1995. 447 s. S. 91–92.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Lažanských ve Sněmovní na Wikimedia Commons
Hrady.cz

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-13]. Identifikátor záznamu 151169 : Palác Lažanských. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] ŠTĚPÁNEK, Jan. Rod Lažanských ve vztahu k uměleckému prostředí českých zemí. Praha, 2018. 355 s. Disertační práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zdeněk Hojda. s. 156, 157. Dostupné online.

[3] Jiří Brdečka očima své dcery. neviditelnypes.lidovky.cz [online]. 2014-06-16 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály