Palác Merkur
| Palác Merkur | |
|---|---|
 Fotografie palác Merkur z roku 1936. Na snímku je dobře patrný nápis „pojišťovna Merkur“. | |
| Účel stavby | |
Komerční prostory, bytové jednotky | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekt | Jaroslav Fragner |
| Výstavba | 1934–1936 |
| Stavebník | Pojišťovna Merkur |
| Současný majitel | Langhansova Galerie |
| Poloha | |
| Adresa | Revoluční 767/25 Praha 1, Staré Město 110 00 Praha 1,  Česko |
| Ulice | Hradební a Revoluční |
| Souřadnice | 50°5′32,64″ s. š., 14°25′37,56″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Merkur je funkcionalistická budova na Revoluční třídě, Starém Městě, Praha 1, na jižním předmostí Štefánikova mostu.
Stavba
Funkcionalistická stavba podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera byla stavěna mezi lety 1934–1936 na místě, kde původně stálo pět domů z druhé poloviny 19. století.[1]
Realizaci stavby umožnila regulace toku Vltavy z první poloviny třicátých let 20. století. Má osm pater, hlavní průčelí stavby je orientováno do Revoluční ulice.
Osmipatrová budova má hlavní průčelí orientováno do ulice Revoluční a Řásnovka. Kanceláře jsou částečně orientovány do Hradební ulice. Budova patří do seznamu architektonicky významných pražských staveb a slouží jako bytový a kancelářský objekt.[2]
Dvoupodlažní kavárna, která se nacházela v přízemí a prvním patře, prošla několika změnami – v 60. letech 20. století sloužila jako odbavovací centrum Československých aerolinií. Od 4. října 1967 až do 70. let zde fungoval populární studentský klub "Vltava".[3] Od 90. let ho nahradil autosalon „Autopalác Vltava“.
Již kolem roku 1920 při návrhu budov na Petrském nábřeží přemýšleli architekti Antonín Engel a Bohumil Hübschmann o realizaci „vstupní brány“ do města. Patřil k nim i Jan Kotěra. Jaroslav Fragner ve své původní koncepci z roku 1934 navrhl dvě symetrické budovy, které by doplnily Revoluční třídu po obou stranách, ale druhá stavba nebyla realizována.[4]
Reference
- ↑ MACHKOVÁ, Nina. Haštalská čtvrť - urbanistické a architektonické proměny ve 20. století. dspace.cuni.cz. 2014-09-10. Dostupné online [cit. 2024-04-26].
- ↑ Palác Merkur by OFFICE HUNTERS s.r.o. www.palacmerkur.cz [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Jozef Petráň, Filozofové dělají revoluci: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy během komunistického experimentu (1948-1968-1989), Karolinum, Praha 2015, s. 289
- ↑ VÁVROVÁ, Edita. Brána do města [online]. Fakulta architektury, ČVUT Praha, 2012 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Merkur na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jaroslav Fragner, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Palác pojišťovny Merkur, Praha - Staré Město, Revoluční 767. Perspektiva z užší soutěže. Ozalid, akvarel, nalepeno na kartonu, 52x72 cm.
Autor: De Standalo, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Palác pojišťovny Merkur, pohled od Revoluční třídy.