Palác Metro
| Palác Metro | |
|---|---|
 Palác Metro, Národní třída 25 | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance |
| Architekt | Bedřich Tesař |
| Výstavba | 1870 |
| Přestavba | 1922–1925 |
| Stavebník | Fridrich Bender von Soebelkampf |
| Další majitelé | Václav a Otylie Kleinhamplovi |
| Současný majitel | potomci zakladatelů (8 osob)[1] |
| Poloha | |
| Adresa | Národní 961-I, 25 Praha 1-Staré Město 110 00 Praha 1, Praha,  Česko |
| Souřadnice | 50°4′57″ s. š., 14°25′5″ v. d. |
| Další informace | |
| Web | http://palacmetro.cz/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Metro v Praze 1 je novorenesanční palác na Národní třídě čp. 961/I, č. o. 25 na staroměstské straně ulice, přestavěný v letech 1922–1925, s pravoúhlou pasáží, ústící do ulice Na Perštýně.
Historie
%2c_01.jpg)
.jpg)
Palác byl postaven roku 1870 jako obchodní a nájemní dům pro majora Fridricha Bendera von Soebelkampf (1821–1881) a jeho rodinu[2] podle projektu architekta Bedřicha Tesaře[3] jako rozsáhlý třípatrový objekt. Z té doby se zachovalo celé jádro stavby a z celkem tří portálů střední pískovcový.
Budova prošla zásadní rekonstrukcí v letech 1922 až 1925, kdy ji arch. K. E. Ort a ing. Stanislav Bechyně o dvě patra zvýšili, zbořili postranní portály probourali podloubí a doplnili o ocelovou konstrukci pasáže ve tvaru písmene L, ústící také do ulice Na Perštýně. Na modernizaci dvorních traktů se již od roku 1922 podílela firma bratří Kavalírových, která dodala skleněné luxfery.
Suterénní prostory byly modernizovány podle projektu arch. Filipa Trdlicy z roku 1928.[4] Palác tehdy dali přestavět obchodník Václav Kleinhampl (* 1876) a jeho manželka Otýlie pro svůj obchodní dům.
Až do roku 1989 zde sídlil památný stravovací automat Metro (po automatu Koruna svou subkulturou druhý nejslavnější v Praze) a za ním kino Metro, jež vstoupilo roku 1966 do historie zrůdným činem pedofila Jaroslava Papeže, který svou oběť vhodil do světlíkové šachty. Po roce 1989 mim a herec Boris Hybner do prostor zrušeného kina nastěhoval své divadlo Gag.
Současnost
Objekt nyní slouží komerčním a kulturním účelům, k roku 2019 to byly: hudební klub Vagon, divadlo Image, Black Light Theatre Metro, divadlo Metro, aukční síň, 20 obchodů, 10 kancelářských prostor, dva restaurační podniky: řetězec KFC a čínská restaurace, prodejna kožené obuvi Tamaris a další.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Palác Metro na www.panoramika.cz
- ↑ Z pobytové přihlášky pražského magistrátu vyplývá, že vdova se synem byla ihned po manželově smrti roku 1881 vystěhována pro dluhy
- ↑ PRVOREPUBLIKOVÉ SKVOSTY: Palác Metro. Od Potěmkina přes Mandlovou až po laser game
- ↑ Vlček a kol, 1996, s. 510
- ↑ http://palacmetro.cz/
Literatura
- Pavel Vlček a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy, Staré Město a Josefov I, Academia Praha 1996, s. 510-511.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Metro na Wikimedia Commons - http://www.palacmetro.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Palác Metro, čp. 961-I, Národní třída 25, železobetonová konstrukce pasáže, Stanislav Bechyně 1925
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Palác Metro, čp. 961-I, Národní třída 25, novorenesanční výzdoba 2. patra, (1870)