Palác Metychů z Čečova
Palác Metychů z Čečova na Malé Straně | |
---|---|
Palác Metychů z Čečova, pohled od Čertovky | |
Základní informace | |
Sloh | Renesance |
Výstavba | v 80. letech 16. století |
Materiál | Zdivo |
Stavebník | Kryštof Metych z Čečova |
Další majitelé | Metychové z Čečova, Jan Alsterl z Astfeldu, Hrzánové z Harasova |
Současný majitel | Luxury Estates |
Poloha | |
Adresa | Velkopřevorské náměstí 490/1 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011, Česko |
Ulice | Velkopřevorské náměstí |
Souřadnice | 50°5′9,96″ s. š., 14°24′25,56″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 44460/1-866 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Palác Met(t)ychů z Čečova (někdy označovaný jako dům Metychů, kdysi též Braitšvartovský nebo Hrzánský palác) je historická budova se vstupem na Velkopřevorském náměstí č. 490/1 v Praze na Malé Straně. Od roku 1964 je kulturní památkou.[1]
Historie
Jeden ze čtyř domů, jejichž spojením palác vznikl, vlastnil v 80. letech 16. století Kryštof Metych z Čečova, jehož přestavba z roku 1586 dala vzniknout renesančnímu jádru dnešního paláce.
Za Isabely Braitšvartové byl po roce 1617 připojen ještě sousední dům na západní straně. V roce 1641 přešly všechny domy do vlastnictví Jana Alsterla z Astfeldu, jenž v roce 1675 provedl stavební úpravy. V roce 1702 objekt získali Hrzánové z Harasova, kteří palác kolem roku 1749 zcela sjednotili. V roce 1760 nechal další z řady majitelů Antonín Stein zvýšit, prodloužit a barokně upravit východní levé křídlo nad Čertovkou.[2]
Od 4. října 1832 zde provizorně sídlil nově založený „Spolek k vychovávání, zaměstnání a zaopatření slepců v Čechách" prof. Aloise Klara a téhož dne bylo přijato prvních pět nevidomých, kteří zde pobývali až do otevření nových prostor v ústavu na Klárově.[3]
V roce 1859 se zde narodil hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster, jemuž je věnována pamětní deska na průčelí paláce.
Nynější západní část objektu je novostavba z roku 1916 (původní dům byl zbořen a nahrazen nepřesnou kopií).[1]
Budovu coby depozitář a archiv hudebních materiálů využívalo České muzeum hudby v nedaleké Karmelitské ulici. Po povodních v roce 2002, kdy bylo zatopeno sklepení s uloženými listinami, bylo nutné zasažené předměty sanovat a sbírky z metychovského paláce přesunout na vhodnější úložiště. Zasažené předměty byly odvezeny do mrazicích boxů v Brně, odkud jsou postupně odborně restaurovány.
Popis
Palác je nepravidelná dvoupatrová budova se třemi křídly uzavírajícími nevelký čestný dvůr, jehož vstup z Velkopřevorského náměstí tvoří bosovaný portál z doby kolem roku 1600. Ve dvorní části jsou dochována sgrafita, pavlače a vikýřový štít.
K západnímu křídlu je přistavěn jednopatrový dům, jehož historizující fasáda z roku 1916 napodobuje dřívější barokní objekt.
Poměrně rozlehlá východní strana obrácená k Čertovce je jedenáctiosá, fasáda je pozdně barokní až klasicistní s bohatým využitím pásování.[1]
Okolí
V blízkosti paláce se nacházejí další významné objekty:
- Buquoyský palác
- Malý Buquoyský palác
- Velkopřevorský palác
- Lennonova zeď
- Humlův dům
- Štěpán(ov)ský (Velkopřevorský) mlýn
Reference
- ↑ a b c Hrzánský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 274.
- ↑ Monika Mužáková: Pohled do dějin pracovního uplatnění lidí se zrakovým postižením v kontextu spolkové činnosti. In: Speciální pedagogika – 15/2, 2015, ISSN 1211-2720. s. 114 – 126. Dostupné online Archivováno 29. 6. 2016 na Wayback Machine..
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl III. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 1106.
- KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 32–33.
- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 30.
- LEDVINKA, Václav, MRÁZ, Bohumír a VLNAS, Vít. Pražské paláce: (encyklopedický ilustrovaný přehled). 1. vyd. Praha: Akropolis, 1995. 447 s. ISBN 80-85770-23-7. S. 136–138.
- VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999. 685 s. ISBN 80-200-0538-2. S. 565–568.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Metychů z Čečova na Wikimedia Commons
- Hrady.cz: Palác Mettychů z Čečova (Hrzánovský, Alsterlovský)
- Atlasceska.cz: Palác Metychů z Čečova
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Coat of arms of Prague
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Palác Metychů z Čečova, Velkopřevorské nám. 1, Praha - Malá Strana