Palác Platýz

Palác Platýz ; na Národní třídě
	Průčelí paláce Platýz ; na Národní třídě
Základní informace
Sloh	Renesance,Klasicismus,empír
Materiál	Zdivo
Stavebník	Jan Platejs z Platenštejna
Poloha
Adresa	Národní 416/37; Praha 1, Staré Město; 110 00 Praha 1, Staré Město, Praha 1, Česko
Ulice	Národní, Martinská a Uhelný trh
Souřadnice	50°4′59,16″ s. š., 14°25′14,16″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	38483/1-206 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Platýz je rozsáhlý palác městského typu s nádvořím, na adrese Národní 416/37 s průchodem do Uhelného trhu, kde bylo původně hlavní průčelí paláce. Byl postupně vystavěn v několika architektonických obdobích, přes prvky renesanční architektury po empír. Objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Dějiny paláce

Friedrich Burgundský

Na místě dnešního paláce stávaly do roku 1347 tři domy, kde kníže Friedrich Burgundský, člen dvora Karla IV., vybudoval palác „podobný hradu s vysokou věží“, jak jej popisuje Václav Hájek z Libočan ve své kronice.

Jan Bradatý ze Stříbra

Roku 1405 přešel palác na pražského podnikatele Jana Bradatého ze Stříbra, za kterého se zde roku 1408 konala disputace o správnosti výkladu Wiklefových spisů.

Platejsové z Plattštejna

Poté palác roku 1586 zakoupil císařský rada a sekretář Rudolfa II., Jan Platais (Platejs) z Plattenštejna, jehož jméno nese palác dodnes. Ten nechal upravit fasádu v renesančním stylu a přistavit lodžii v 1. patře dvora, jejíž malé části jsou patrné dodnes. Jeho syn Jan Arnošt, který se poději stal kanovníkem a pak dokonce olomouckým biskupem.

Šternberkové a Paarové

Roku 1637 palác získal hrabě Jan ze Šternberka. Šternberkové iniciovali barokní úpravy, a z této doby také pochází průchod přes dvůr mezi Uhelným trhem a Národní třídou.

Nejrušnější dobu zažil palác od roku 1715, kdy palác získal věnem Jan Leopold Paar po sňatku s Marií Terezií ze Šternberka. Vznikla zde proslulá šermířská škola, poštovní úřad, konaly se plesy a koncerty. Busta Jana Leopolda Paara byla umístěna na schodiště předního křídla do Národní třídy.

Jakub Wimmer

Dalším majitelem paláce se v roce 1797 stal velkostatkář Jakub Wimmer. Ten na své náklady nechal založit sady na Letné pro veřejnost a Vinohradech a postavit Ledererovu (Wimmerovu) kašnu, která se dnes nachází na Uhelném trhu. V suterénu objektu Platýzu provedl barokní úpravu koníren.

František rytíř Daubek

Roku 1813 koupil Platýz rytíř František Daubek, a palác nechal přestavět na činžovní dům. Ten patří mezi nejstarší (někdy uváděno jako úplně nejstarší)^[2] a největší v Praze. Při přestavbě podle stavitele Jindřicha Hausknechta došlo k výstavbě hodnotného empírového průčelí, čímž se změnila orientace dosavadního hlavního severního portálu paláce z Uhelného trhu, směrem na jih do Národní třídy.

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-15]. Identifikátor záznamu 150471 : Činžovní dům Platýz (Platejz, U Holců). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Víte, kde stojí první činžovní dům v Praze?. Citybee.cz [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Platýz na Wikimedia Commons
Palác Platýz na portalpraha.cz

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-15]. Identifikátor záznamu 150471 : Činžovní dům Platýz (Platejz, U Holců). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] Víte, kde stojí první činžovní dům v Praze?. Citybee.cz [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály