Palác Smiřických
| Palác Smiřických na Malostranském náměstí | |
|---|---|
 Palác Smiřických na Malostranském náměstí | |
| Účel stavby | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesance, barokně přestavěn |
| Výstavba | 1573 |
| Přestavba | 1993 až 1996 |
| Materiál | zdivo |
| Stavebník | Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic |
| Další majitelé | Smiřičtí ze Smiřic Valdštejnové Pernštejnové Sinzendorfové |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Malostranské náměstí 6/18 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011,  Česko |
| Ulice | Sněmovní, Malostranské náměstí a Thunovská |
| Souřadnice | 50°5′18,96″ s. š., 14°24′14,04″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38946/1-505 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Smiřických nebo také U Montágů je původně renesanční, barokně přestavěný palác na Malostranském náměstí čp. 6/18, na Malé Straně v Praze 1. Palác je součástí komplexu budov Poslanecké sněmovny. Jsou zde kancelářské prostory, zasedání sněmovny probíhá v nedalekém Thunovském paláci.
Palác Smiřických je čtyřkřídlá stavba s centrálním dvorcem a nárožními polygonálními vížkami. Je chráněn jako kulturní památka[1] a jako součást sídla Parlamentu také jako národní kulturní památka.[2]
Historie
Dnešní palác stojí na parcelách tří až čtyř původních středověkých domů, které stály přímo v „ohnisku velkého požáru Prahy“. V roce 1554 bylo spáleniště prodáno Janovi rytíři z Kelče. Do Zemských desek jej nechal v roce 1572 zapsat Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic. Přesná podoba domu z této doby není známá.[3]
V roce 1603 Zikmund Smiřický dům nechal přestavět. Dům získal podloubí a okrouhlou věž na východní straně. V roce 1612 byl ke stavbě připojen Chlapovský dům a byl postaven nárožní symetrický arkýř.[4] Dne 22. května 1618 byla v paláci Albrechtem Smiřickým svolána tajná schůze protihabsburské stavovské opozice.
Monumentální jižní průčelí paláce rámované nápadnými nárožními arkýři bylo prolomeno v přízemí arkádou podloubí.[3]
V pobělohorském období palác vlastnili Valdštejnové, Pernštejnové, karmelitky a Sinzendorfové.
Po roce 1763 palác získal Pavel Montág, který jej nechal v letech 1764–65 přestavět a rozšířit podle projektu Josefa Jägera. Objekt byl zvýšen o jedno patro a barokně upraven.
Během devatenáctého století získaly dům měšťanské rodiny, které ho chtěli přestavět na činžovní dům. Před rokem 1850 byly zazděny arkády a došlo vybudování pavlačí.
V roce 1895 palác získal Zemský sněm Království českého a adaptoval ho pro potřeby sněmovny.
Celková rekonstrukce pro potřeby současného parlamentu proběhla v letech 1993 a 1996.
Reference
- ↑ Palác Smiřických - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Sídlo Parlamentu České republiky - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b VRTÁLKOVÁ, Anna. Požár Prahy roku 1541 jako brána vstupu renesenance do Prahy.. , 2013 [cit. 2024-02-26]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
- ↑ Šternberský palác a palác Smiřických. www.psp.cz [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Smiřických na Wikimedia Commons - Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Coat of arms of Prague
Autor: Tilman2007, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 1, Malostranské náměstí 18-6