Palác Thun-Hohenštejnský

Dům U černého lva
Základní informace
Slohbarokní architektura
Výstavba1741–1745
StavebníkMichael Fissinger
Poloha
AdresaKarmelitská 18, Praha 1, Malá Strana, Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceKarmelitská
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky39435/1-807 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Černého lva, dům U Tří zlatých ruk nebo palác Thun-Hohenštejnský je třípatrová původně barokní budova v Karmelitské ulici 379/18 na Malé StraněPraze 1. Od druhé čtvrtiny 19. století sloužila jako šlechtická rezidence Thun-Hohenštejnům. Od roku 1964 je kulturní památkou.[1]

Historie

V roce 1609 velkopřevor maltézských rytířů Matouš Děpolt Popel z Lobkovic prodal pozemek, na němž nyní stojí Thun-Hohenštejnský palác, Pavlu Sutterovi, který na základě privilegia císaře Matyáše z roku 1614 a se svolením velkopřevora zde postavil míčovnu. Ta více než sto let sloužila pro cvičení a rekreaci šlechtické mládeže. Roku 1741 v dražbě objekt koupil Michael Fissinger s manželkou Evou. Menší obytnou budovu nechal přestavět na třípodlažní palác, kde bylo osmnáct pokojů, čtyři kuchyně a příslušenství, na dvoře byla postavena stáj pro třináct koní, kolny pro pět vozů a studna. Roku 1758 dům zakoupil František Leopold Hanick a zřídil zde známý hostinec U Černého lva, který se časem změnil na hotel. V roce 1800 tu za své cesty po Evropě bydlel admirál Nelson s lady Hamiltonovou.[2]

Roku 1801 nový majitel František Brunner dům přejmenoval podle jednoho z hostů na hotel U arcivévody Karla. V roce 1811 tu byl ubytován hudební skladatel Carl Maria Weber. Když sláva hotelu ustoupila, dům byl prodán Bedřichu rytíři z Lichtenfelsu a jeho choti a objekt po nějaké době začal sloužit jako obytný dům později i dalším majitelům, Gabriele hraběnce Buquoyové a Terezii svobodné paní Zesnerové. Dalším majitelem byl František Antonín Thun-Hohenštejn, který byl po nerovném sňatku vyřazen z rodového majetkového nástupnictví. Palác zůstal v rodinném majetku Thunů do roku 1945. V současné době mají v paláci sídlo různé obchodní firmy.

Vstupní portál je ozdoben vavřínem rámovanou kartuší s reliéfem stisku tří rukou a s chronogramem 1745 po stranách. Pamětní deska na budově od Emanuela Kodeta připomíná, že od roku 1841 až do roku 1852 zde vyrůstal Miroslav Tyrš.[1][3][4]

Odkazy

Reference

  1. a b Thun - Hohensteinský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  2. Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 164. 
  3. LEDVINKA, Václav; MRÁZ, Bohumír, et al. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1995. 448 s. ISBN 80-85770-23-7. S. 328–330. 
  4. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 280. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karmelitska 18 - portal.jpg
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 2.5
Praha, Malá Strana - domovní znamení U tří zlatých rukou na vstupním portálu (Karmelitská 18)