Palác Věžníků (Hybernská)

Palác Věžníků v Hybernské ulici
	Palác Věžníků v Hybernské
Účel stavby
	městská rezidence
Základní informace
Sloh	Baroko, neoklasicismus
Architekt	František Kavalír
Výstavba	17. století
Přestavba	1928
Materiál	Zdivo
Stavebník	Věžníkové z Věžník
Další majitelé	Vršovci, páni z Vrtby, Valdštejnové, Strakové z Nedabylic, Lobkovicové
Současný majitel	Hybernská Properties, s.r.o.
Poloha
Adresa	Hybernská 1002/12; Praha 1, Nové Město; 110 00 Praha 1, Česko
Ulice	Hybernská
Souřadnice	50°5′13,51″ s. š., 14°25′52,93″ v. d.
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věžníkovský palác, též palác či dům (U) Věžníků (jindy podle dalších majitelů též palác Vršovců, Vrtbovský, Valdštejnský či Strakovský. Jedním z posledních majitelů paláce byl také roudnický vévoda Ferdinand z Lobkovic, proto je možné se také setkat s názvem Lobkovický palác).^[1] Jedná se o původně dvoupodlažní barokní palácovou stavbu, od konce 19. století klasicistně přestavěnou (a zvýšenou). Nachází se v ulici Hybernská č.p. 1002, č.o. 12, Praha 1, naproti baroknímu paláci Losyů z Losinthalu (nyní Lidový dům).

Dějiny

V 15. století na místě dnešního paláce stávaly dva větší měšťanské domy. Ty byly v polovině 17. století stavebně sloučeny a přestavěny na barokní palác.

V průběhu 17. a 18. století se zde vystřídalo několik majitelů, byli jimi duchcovští Valdštejnové, Strakové z Nedabylic, Vrtbové. Známý byl rovněž český zemský cenzor hrabě František Věžník z Věžník, jméno jehož rodu palác nese.

Na konci 19. století proběhla přestavba barokního paláce na neoklasicistní nájemní dům. Ten pak podle projektu z let 1924–1927 doznal zásadních úprav podle návrhu architekta Františka Kavalíra. Dům byl roku 1928 přestavěn a interiéry byly upraveny pro potřeby Gremiální pojišťovny a Obchodní úřednické pojišťovny. Fasádu v 1. patře zdobí zalamované zvlněné římsy s ženskými bustami, mušlemi a medailony s reliéfy Římanů.

Po druhé světové válce sloužila budova jako zdravotnické středisko OÚNZ, a to až do roku 1996, kdy ji koupila developerská společnost a upravila pro potřeby hotelu.^[2] Autory návrhu byli architekti ateliéru Ian Bryan Architects.

Architektura a rekonstrukce

Při rekonstrukci pro potřeby hotelu bylo zachováno původní průčelí paláce (včetně vstupních vrat). Nádvoří paláce bylo zachováno, a vznikla zde zahrada o rozloze asi 1 800 m². Rovněž byly zachovány některé prvky tzv. iluzivního baroka v interiérech.

V zadní části zahrady paláce u zdi se nachází pískovcová kašna nad nádrží s chrličem ve tvaru lví hlavy.^[3]

Další fotografie

Vstupní portál
Detail fasády
Zahrada s kašnou
Interiér
Interiér

Okolí

V okolí Věžníkovského paláce se nacházejí další významné instituce:

Dům U Hybernů s divadlem Hybernia
Obecní dům
Swéerts-Šporkův palác
Palác Losyů z Losinthalu (Lidový dům)
Masarykovo nádraží
Café Arco, kavárna a místo setkávání pražských německých spisovatelů
Hotel Central, významná secesní budova

Odkazy

Reference

↑ BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 529
↑ The Grand Mark Prague | v centru Prahy. www.grandmark.cz [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
↑ Kašna v zahradě hotelu The Grand Mark Prague – na webu Pražské kašny a fontány

Literatura

BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 529-530.
RUTH, František: Kronika královské Prahy 1, 1903, s. 345

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Věžníků na Wikimedia Commons
Hotel Kempinski U Věžníků – na webu Stavební fórum.cz

[1] BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 529

[2] The Grand Mark Prague | v centru Prahy. www.grandmark.cz [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.

[3] Kašna v zahradě hotelu The Grand Mark Prague – na webu Pražské kašny a fontány

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály