Palác Voračických z Paběnic

Palác Voračických
Účel stavby
letní sídlo, výrobna potravin, zdravotnické zařízení
Základní informace
Sloh	baroko, pozdní klasicismus
Architekt	? snad Giovanni Battista Alliprandi
Výstavba	1725
Přestavba	1792
Stavitel	Voračičtí z Paběnic
Stavebník	Vojtěch Jiří Voračický z Paběnic
Další majitelé	Augustiniáni kanovníci, Alžběta z Fürstenbergu, Český zemský fond
Pojmenováno po	Voračických z Paběnic
Poloha
Adresa	Nové Město, Česko Česko
Ulice	Ke Karlovu
Souřadnice	50°4′19,5″ s. š., 14°25′39,46″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40144/1-1253 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác respektive letohrádek Voračických z Paběnic, zvaný též Herzův dům je budova původně z roku 1725, dnešní podoba však pochází z přestavby na konci 18. století. Palác se nachází v ulici Ke Karlovu 460/11, v Praha 2 - Nové Město. V současnosti v objektu sídlí škola a některé instituce 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 1963 je objekt chráněn jako kulturní památka.

Historie

Nejstarší dějiny

V průběhu 16. století začali augustiniánští kanovníci z kláštera na Karlově pronajímat nevyužité přilehlé klášterní pozemky. Takto zde vznikl například letohrádek Michnů z Vacínova (vila Amerika).

Budova poměrně prostého letního sídla se zahradou vznikla v letech 1715–1725 na zakázku hraběte Vojtěcha Jiřího Voračického z Paběnic. Jméno architekta, který stavbu navrhl, není známo, ale podle dochovaných detailů lze usuzovat na okolí Jana Baptisty Alliprandiho. Hrabě Voračický se však dostal do finančních potíží a palác musel předat zpět do rukou karlovského kláštera. V roce 1733 augustiniáni budovu ve špatném stavu prodali hraběnce Terezii z Pöttingu, která ji ovšem o deset let později za stejnou cenu prodala zpět augustiniánům. Ti objekt dále pronajímali až do roku 1785, kdy byla kanonie v rámci náboženských reforem císaře Josefa II. zrušena a její majetek včetně paláce převzal náboženský fond.

Rozšíření paláce

V roce 1792 palác vydražila kněžna Alžběta z Fürstenbergu a budovu s přilehnou zahradou zrenovovala. Z této doby pochází současná podoba paláce, která je oproti původnímu stavu dvojnásobná, zahradní pavilony a zeď ohraničující zahradu.

Dalším majitelem se v roce 1808 stal Václav Bechyně z Lažan, ale již po několika letech objekt převzali měšťané, kteří ho využívali pro hospodářské účely. V zahradách vznikla továrna na výrobu cikorky a interiér paláce byl využíván jako pražírna. Později byl v areálu také cukrovar, který fungoval do roku 1849.

V letech 1842–1843 v zahradě přibyla pozdně klasicistní nemocniční budova (čp. 460b/II) a ředitelská vila z let 1847–1848 v témže slohu. Jejím autorem byl Vincenc Kulhánek.

V roce 1863 objekt zakoupil Český zemský fond, který budovy pro potřeby ústavu choromyslných. V roce 1892 bylo rozšířeno průčelí paláce.

Současnost

Budovu paláce, stejně jako většinu okolních budovy, v současné době využívají zdravotnická zařízení. V objektu paláce sídlí Sexuologický ústav a Psychiatrická klinika 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Odkazy

Literatura

• VLČEK, Pavel. Bývalá vila Voračických z Paběnic. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 84–85.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Voračických na Wikimedia Commons
• N, Ke Karlovu 460/11 12000 Praha 2-Nové Město Česká republika 50° 4' 19 6608"; MAPY, 14° 25' 39 2232" EZobrazit na mapě: Google. Bývalá vila Voračických z Paběnic. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2018-07-20 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. 

Okolní objekty

• Letohrádek Michnů z Vacínova (vila Amerika)
• Zemská královská porodnice u sv. Apolináře v Apolinářské ulici