Palackého (Praha)
| |||
---|---|---|---|
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 1 | ||
Část obce | Nové Město | ||
Poloha | 50°4′51,54″ s. š., 14°25′23,79″ v. d. | ||
Začíná na | Jungmannova ulice | ||
Končí na | Vodičkova ulice | ||
Historie | |||
Datum vzniku | 14. století | ||
Pojmenováno po | František Palacký | ||
Další údaje | |||
PSČ | 110 00 | ||
Kód ulice | 463469 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Palackého ulice na Novém Městě v Praze je spojnicí mezi Jungmannovou a Vodičkovou ulicí. Nazvaná je podle významného českého historika, politika a spisovatele Františka Palackého.
Historie a názvy
Historické názvy ulice:[1]
- 1383 - první písemná zmínka o ulici používá název Tandléřská či Tandlířská podle obchodníků se starým šatstvem
- 15. století - "Nová Pasířská" (na rozdíl od "Staré Pasířské", severní části dnešní Vodičkovy)
- 16. století - Pasířská ("Stará Pasířská" od druhé poloviny 15. století měla současný název Vodičkova)
- 1876 - 1942 - Palackého
- 1942 - 1945 - Pasířská
- od roku 1945 má současný název Palackého.
Významné stavby
Domy jsou číslovány vzestupně od Jungmannovy ulice směrem k Vodičkově ulici, tj. podle tehdejšího zvyku od řeky do vnitrozemí.
- Palackého 2 - čp. 738/II, nárožní dům do Jungmannovy ulice, zvaný Kostelákovský nebo Přeštický, barokní dvojdům se dvěma trakty a dvěma dvory, přestavěný roku 1880 na novorenesanční. Zde v 1.patře býval ve 2.třetině 19. století slavný společenský salón lékaře a poslance říšské rady MUDr. Václava Staňka, který ráda navštěvovala Božena Němcová. Na fasáde do Jungmannovy ulice je pamětní deska.
- Palackého 3 - čp. 721/II, měšťanský dům, původně gotický, barokně přestavěný v letech 1708-10[2], fasáda od arch. Františka Niklase
- Palackého 4 - čp. 722/II, barokní dům "U Kochánků" s kdysi proslulou restaurací "U Šuterů", stojí na místě části zahrady někdejšího karmelitánského kláštera u Panny Marie Sněžné
- Palackého 5 - čp. 720/II, klasicistní dům, ve kterém zemřel básník Vítězslav Hálek (pamětní deska). Kolem roku 1890-1905 zde měl ateliér fotograf Rudolf Bruner-Dvořák, který portrétoval členy Riegrovy rodiny. Roku 1908 zde Matěj Blecha upravil sál pro Bioskopické divadlo.
- Palackého 7- čp. 719/II, MacNevenův palác, nazvaný podle irské emigrantské rodiny, vlastníků z let 1762-1805. Rokoková stavba na základech renesančního domu byla přestavěná kolem roku 1770 podle projektu architekta Ignáce Palliardiho, od roku 1930 zpřístupněná jako Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra a roku 1962 rodinou Riegrových předána i s mobiliářem Národnímu muzeu; nad vchodem busta Františka Palackého od J. V. Myslbeka (1885)[3]. Levé (severní) křídlo paláce bylo zbouráno pro třípatrovou přístavbu Matěje Blechy. Ve dvoře čtyřpatrový nájemní dům Albína Bráfa - stojí na místě části zahrady někdejšího karmelitánského kláštera u Panny Marie Sněžné. Dům je chráněná památka ÚKSP.
- Palackého 9 - čp. 718/II, konstruktivistická stavba s železobetonovou konstrukcí, podle projektu architekta Františka Zelenky z let 1937-1938, realizoval ji stavitel František Fuchs; uliční fasáda znetvořena úpravami z 60. let 20. století
- Palackého/Vodičkova 23- čp.715/II, novorenesanční nárožní dům, projektoval Achille Wolf, stavba z let 1884-1886, portikus s litinovými sloupy v okoseném nároží vede do pěti prostor rozlehlého obchodu, v 1. polovině 20. století proslulého lahůdkářství firmy Antonín Dřeva s vlastní pražírnou kávy.
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29.
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?element=15464199&action=element&presenter=ElementsResults
- ↑ Archivovaná kopie. www.nm.cz [online]. [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29.
Literatura
- BAŤKOVÁ, Růžena (editor). Umělecké památky Prahy, 2: Nové Město, Vyšehrad a Vinohrady. Praha: Academia, 1998. 1246 s. S. 416–423.
- EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 74–76.
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Palackého, s. 822–825.
Související články
- František Palacký
- Palackého most
- Palackého náměstí v Praze
- Palackého náměstí v Brně
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Naučná stezka Františka Palackého
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Palackého na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha - Nové Město, Palackého