Palackého hřbet
Palackého hřbet | |
---|---|
Nejvyšší bod | 340 m n. m. (Palackého vrch) |
Rozloha | 1,66 km² |
Nadřazená jednotka | Lipovská vrchovina |
Sousední jednotky | Řečkovický prolom, Žabovřeská kotlina, Medlánecká sníženina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | žula, sediment, spraš |
Povodí | Svratka |
Souřadnice | 49°13′50″ s. š., 16°34′ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IID-2B-5 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Palackého hřbet je geomorfologický okrsek na jižní Moravě, v oblasti města Brna. Je součástí podcelku Lipovské vrchoviny, která je částí Bobravské vrchoviny.
Jedná se o hrásť v podobě hřbetu tvořeného žulovými porfyry brněnského masivu, které jsou pokryty neogenními sedimenty a sprašemi. Úzký severojižní hřbet, jehož nejvyšším bodem je Palackého vrch (340 m n. m.),[1] je obklopen několika sníženinami – Medláneckou sníženinou, Řečkovickým prolomem a Žabovřeskou kotlinou.
Část Palackého hřbetu, zejména jeho západní a jižní svahy, je zalesněna, na zbytku se nachází množství zahrádkářských kolonií. V severní části se nachází přírodní památka Medlánecké kopce.[1] Okrajově na území hřbetu, především do jeho nižších poloh, zasahuje městská zástavba brněnských čtvrtí Žabovřesky a Komín, na východě pak univerzitní kampus Pod Palackého vrchem a brněnský technologický park.
Reference
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“