Palackého náměstí (České Budějovice)
Palackého náměstí | |
---|---|
Husův sbor na Palackého náměstí | |
Umístění | |
Stát | Česko |
Město | České Budějovice |
Část obce | České Budějovice 3 |
Poloha | 48°58′53,58″ s. š., 14°28′49,56″ v. d. |
Historie | |
Pojmenováno po | František Palacký |
Starší názvy | Náměstí císaře Josefa (Kaiser Josefsplatz) |
Další údaje | |
Počet adres | 2 |
PSČ | 370 01 |
Kód ulice | 74233 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Palackého náměstí se nachází severovýchodně od centra Českých Budějovic na místě bývalého hřbitova, asi 1 km od náměstí Přemysla Otakara II. Ohraničeno je ulicemi Otakarova, Pekárenská, J. Plachty a Skuherského, jižní a severní část odděluje Palackého ulice.
Historie
Od dob středověku do 19. století byly v místech dnešního náměstí louky a pole budějovických měšťanů, jimiž procházely cesty, podél nichž se městská zástavba rozrůstala. U jedné z cest se rozkládal Špitálský rybník, jenž byl vysušen až na přelomu 18. a 19. století. První doloženou budovou v této oblasti je sklad střelného prachu z období kolem roku 1780, jehož umístění bylo vybráno u Špitálského rybníka tehdy dosti vzdáleného od centra města tak, aby se předešlo případným škodám v případě výbuchu.[1]
Samotné Palackého náměstí vzniklo především díky daru pozemků od tehdejšího hejtmana Arthura Carla Schöltzela, část pozemků patřila dříve rodině Haasově.[2] Náměstí získalo nejdříve název Náměstí císaře Josefa (Kaiser Josefsplatz), od oficiálního schválení v roce 1897 se používalo i pojmenování Josefské náměstí či zdomácněle „Josefák“.[3]
V nově vzniklém Československu pak došlo k přejmenování místa na Náměstí Palackého, lokálně známé jako „Palačák“. Název vydržel, byť s německým překladem Palatzkyplatz, až do 10. ledna 1942, kdy okresní hejtman vyžádal změnu názvů míst, v nichž se jméno českého historika objevovalo. Již o čtyři dny později se tak náměstí přejmenovalo na Pražské (Prager Platz), a původní pojmenování se mu vrátilo až na konci druhé světové války roku 1945.[3]
Během let 1938–1939 bylo prostranství přeměněno na park, v roce 1938 vyasfaltováno.[2] Hlavní plocha pak byla opět zatravněna.
Budovy
- Husův sbor je dominantou náměstí stojící ve středu jeho severní části.
- Původní hostinec Amerika v Pekárenské ulici čp. 653 měl po znárodnění změněný název (U Homolků) a patřil pod Restaurace a jídelny, byl dokonce renovován, nicméně (zřejmě kvůli nepřijatelné souvislosti s USA) neunikl tzv. asanaci, což de facto znamenalo demolici budovy, přestože stavba jednopodlažní samoobsluhy BIOS[1] z roku 1980[4] do něj nezasáhla. RaJ pak využívaly objekt bufetu Jirsíkov ve Skuherského 62 v jižní části náměstí. BIOS po několika změnách názvu stihl v roce 2011 stejný osud jako zmíněný hostinec, posledním řetězcem v budově byla Delvita.[1] Na místě byl v letech 2011–2012 vystavěn komplex s byty, přízemní obchodní částí a parkovištěm.[2]
Společenský život
Na ploše parku mívaly představení cirkusy,[5] bývaly tu tenisové kurty, hrával se zde bandy-hokej, fungoval hokejový oddíl Slavoj a na přírodním ledě na tenisových kurtech se procvičovala „krasojízda“, jak se říkalo krasobruslení. Všestranné tělesné přípravě se věnoval místní Sokol a pořádaly se tu dokonce místní olympiády.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d 1964-, Binder, Milan,. Palackého náměstí v Českých Budějovicích, aneb, Vyprávění o Americe, lawn tennisu a Mistru Bílkovi. 1. vydání. vyd. České Budějovice: [s.n.] 166 s. ISBN 9788087277102, ISBN 8087277104. OCLC 993653409
- ↑ a b c STANDA(AT)SSTUDIO.CZ, Stanislav Schwarz, sStudio.cz - Komplexní internetové služby, http://www.sstudio.cz,. Palackého náměstí | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné online.
- ↑ a b 1975-, Kovář, Daniel,. Ulicemi města Českých Budějovic : názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes. 2., dopl. a přeprac. vyd., (Ve Vedutě 1.). vyd. České Budějovice: Veduta 309 s. ISBN 8086829073, ISBN 9788086829074. OCLC 85158701
- ↑ Radnice odmítala název hostince Na Americe. Českobudějovický deník. 2007-10-07. Dostupné online [cit. 2018-10-19].
- ↑ WEBMASTER@BUDEJCKADRBNA.CZ, TRIMA CB Advertisement,. Palačák patřil v období první republiky budějckému hokeji, krasobruslení, tenisu a fotbálku. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Palackého nám. na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Husův sbor při pohledu z ulice J. Plachty ve městě České Budějovice.