Palatinská antologie

Stránka z rukopisu Palatinské antologie z knihovny v Heidelbergu

Palatinská antologie nebo Řecká antologie palatinská (latinsky Anthologia Graeca Palatina, řecky Παλατινή Ανθολογία) je antologie řeckých epigramů z období od 7. století př. n. l. do 10. století n. l., která dostala své jméno podle toho, že jediný její rukopis byl nalezen v heidelbergské Palatinské knihovně.[1]

Historie antologie

Claudius Salmasius

Základ antologie tvoří soubor epigramů, které z antologií Meleagra z Gadar, Stratona ze Sárd, Filippa Ze Soluně a Agathia z Myryny sestavil koncem 9. století byzantský učenec a církevní hodnostář Kónstantinos Kefalas.[1]. Kolem roku 980 byla sbírka rozšířena anonymním editorem o křesťanské nápisy až do 10. století, epigramy Christodóra z Koptu, Řehoře z Nazianzu a o nápisy z chrámu v Kyzyku.[2]

Roku 1299 vytvořil byzantský mnich a polyhistor Maximos Planudés vlastní edici antologie (tzv. Antologiie Planudea), ze které ale vypustil mnoho epigramů a přidal tam své vlastní. Tato antologie byla jediná známá v západní Evropě až do roku 1606, kdy francouzský filolog Claudius Salmasius (Claude Saumaise) našel v heidelberské knihovně zvané Palatina kompletní sbírku.[3]

Za třicetileté války (roku 1623) byla antologie poslána i se zbytkem Palatinské knihovny do Říma jako dar od Maxmiliána I. Bavorského papeži Řehořovi XV. a byla uložena ve Vatikánské knihovně. V roce 1797 byla na příkaz francouzského Direktoria převezena do Paříže a po skončení napoleonských válek byla roku 1816 vrácena do Heidelbergu až na jednu malou část, která zůstala v Paříži.[4][5]

První vydání Palatinské antologie vyšlo ve Štrasburku v letech 1772-1776 úsilím Philippa Bruncka. Další vydání je z let 1794-1810 od Friedricha Jacobse. Z pozdějších vydání si velkou oblibu získala studie od Johanna Friedricha Dübnera vydaná v Paříži s latinským překladem antologie. První vydání s úplným kritickým aparátem vyšlo v Lipsku v letech 1894-1906 a je dílem Huga Stadtmüllera.[6]

Obsah antologie

Antologie obsahuje asi 3700 epigramů od asi 320 autorů (pohanských i křesťanských) a její rukopis má 709 stran. V Heidelbergu jsou uloženy strany 1 až 614, zbývající strany jsou ve Francouzské národní knihovně.[4] Společně s Antologií Planudea ze 13. století tvoří téměř celou část tzv. Řecké antologie (Anthologia Graeca).[7]

Palatinská antologie je rozdělena do patnácti knih podle věcného hlediska.[1].

  • I.. kniha: křesťanské epigramy (krátké nápisy byzantské éry týkající se ikon, chrámů nebo životů svatých).
  • II. kniha: epigramy Christodóra z Koptu, tj. popisy soch v Zeuxippově gymnasiu v Konstantinopoli.
  • III. kniha: ekfrastické nápisy z chrámu v Kyzyku.
  • IV. kniha: tři úvody k antologiím od Meleagra z Gadar, Filippa Ze Soluně a Agathia z Myryny.
  • V. kniha: milostné epigramy.
  • VI. kniha: votivní (děkovné) epigramy.
  • VII. kniha: pohřební epigramy, epitafy
  • VIII. kniha: epigramy Řehoře z Nazianzu
  • IX. kniha: epideiktické epigramy.
  • X. kniha: vzpomínkové a moralizující epigramy.
  • XI. kniha: besední a satirické epigramy.
  • XII. kniha: epigramy Stratona ze Sárd zabývající se i pederastií.
  • XIII. kniha: epigramy v různých metrech pro epigramy netypických.
  • XIV. kniha: různé hádanky a rébusy, logické a aritmetické otázky, záhady a věštby
  • XV. kniha: epigramy smíšené.[1].

Někdy k ní býváji jako dodatek (XVI. kniha) přidávány epigramy z Antologie Planudea (Appendix Planudea).[8]

České výbory

  • Věnec z anthologie řecké. Hradec Králové, Jan Vondráček 1876, uvil Jan Vondráček.
  • Řecké epigramy Anthologie Palatinské. Praha: Česká akademie věd a umění 1938, přeložil Rudolf Kuthan.
  • Příroda očima básníků Sbírky palatinské in Písně pastvin a lesů. Praha: Svoboda 1977, přeložil Václav Dědina.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d BORECKÝ, Bořivoj. DOSTÁLOVÁ, Růžena a kol.: Slovník spisovatelů - Řecko, Praha: Odeon 1975. S. 105-106. [dále jen Slovník].
  2. ↑ JUREWICZ, Oktawiusz. Historia literatury bizantyńskiej Wroclaw: Ossolineum 2007. S. 219. [dále jen Jurewicz].
  3. ↑ Jurewicz, S. 218.
  4. ↑ a b MACKAIL, John William. Select Epigrams from the Greek Anthology. Project Gutenberg 2000.
  5. ↑ Ottův slovník naučný. 19. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 2000. S. 88.
  6. ↑ SINKO, Tadeusz. Zarys historii literatury greckiej. 2. díl. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe 1959. S. 308.
  7. ↑ The Greek Anthology, with an English Translation - The Online Books Page
  8. ↑ Slovník, S. 106.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

ClaudiusSalmasius.jpg
Claudius Salmasius
Anthologia Palatina p101.jpg
page 101 of the Anthologia Palatina, the Palatine Anthology, the collection of Greek epigrams and poems from the 7th century BC to 600 AD, from the University Library Heidelberg (Cod. Pal. graec. 23 Anthologia Palatina)