Palist
Palisty (stipulae) jsou přívěsky na bázi řapíku či na bázi přisedlého listu u krytosemenných rostlin. Většinou jsou párové po stranách báze řapíku, mohou však být i spojené v jeden palist, umístěný nad prostředkem řapíku. Palisty mohou být volné nebo do různé míry přirostlé po stranách k řapíku. Podle vytrvalosti se palisty rozlišují na vytrvalé, opadavé nebo prchavé, které opadávají zároveň s rozvojem listu.
Palisty mohou mít různou velikost a tvar. Některé rostliny, např. hrách setý, mají palisty velké a nápadné. U hrachoru pačočkového (Lathyrus aphaca) dokonce zvětšené palisty zcela nahrazují listy. U rdesnovitých (Polygonaceae) palisty srůstají a tvoří pochvu kolem stonku, zvanou botka. U některých rostlin mohou být palisty šupinovité, štětinovité nebo tvořené jedinou žlázkou. Mnohé rostliny nemají palisty vůbec. Některé rostliny se složenými listy, např. z čeledi bobovité, mají palisty nejen na bázi listů, ale i palístky na bázi jednotlivých lístků na vřeteni listu.[1][2]
Funkce palistů
Palisty mohou mít rozmanitou funkci, většinou však chrání rozvíjející se mladé listy. U šácholanu kryjí palisty v podobě kápě pupen a opadávají zároveň s jeho rašením. U trnovníku, akácie a dalších rostlin jsou přeměněny v trny (neplést s ostny) a pomáhají chránit rostlinu před herbivory. U některých lián, např. u přestupů (Smilax), jsou palisty přeměněny v úponky. Také mohou být přeměněny v zahnuté ostny, pomocí nichž se rostliny přichycují na okolní vegetaci, jak je tomu u řemdiháku (Uncaria) nebo u též některých druhů přestupu (Smilax).[1][2]
Význam palistů
Palisty jsou v některých případech důležitým znakem pro taxonomii a vodítkem při určování rostlin zejména v nekvetoucím stavu. Například pro dřevnaté zástupce čeledi mořenovité (Rubiaceae) jsou charakteristické palisty umístěné mezi řapíky protistojných listů (tzv. interpetiolární). Jejich tvar a umístění je také důležitým vodítkem při určování rostliny do rodu. Zástupci ostatních čeledí s podobnými (vstřícnými a celokrajnými) listy mají až na výjimky vesměs palisty intrapetiolární nebo jsou bez palistů. Pokud jsou palisty opadavé, lze jejich přítomnost často odhalit podle jizev po jejich opadu.[3]
Fotogalerie palistů
Volné palisty lískovníčku klasnatého (Corylopsis spicata)
Palisty růže (Rosa sp.), přirostlé k řapíku
Zajímavě tvarované palisty Jatropha spicata
Botka rdesna červivce (Persicaria maculosa), vzniklá srůstem palistů
Ledvinité palisty mučenky Passiflora kermesina
Listovité palisty štírovníku růžkatého (Lotus corniculatus)
Velké duté ostny akácie Acacia horrida, obývané mravenci
Ostnovité palisty pryšce Euphorbia ambroseae po stranách listové jizvy
Interpetiolární palisty hlavoše západního (Cephalanthus occidentalis)
Trny trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia)
Úponky přestupu Smilax rotundifolia, vzniklé z palistů
Zahnuté ostny přestupu Smilax goyazana, vzniklé z palistů
Reference
- ↑ a b GLIMN-LACY, Janice; KAUFMAN, Peter B. Botany illustrated. New York: Springer, 2006. Dostupné online. ISBN 0-387-28870-8.
- ↑ a b JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky)
- ↑ GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
Literatura
- Reisenauer R. et al.: CO JE CO? (1) Příručka pro každý den. Pressfoto – vydavatelství ČTK, Praha, 1982
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nebenblatt na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 3.0
Stipules of Corylopsis spicata, Arboretum in Brno, Czech Republic
Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 3.0
Detail of branch of Cephalanthus occidentalis with interpetiolar stipules, Arboretum Brno, Czech Republic
Autor: Matt Lavin from Bozeman, Montana, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
The three-leafleted leaf bears two large stipules which render a superficially five-leafleted leaf.
(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0
Acacia cornigera at the University of California Botanical Garden, Berkeley, California
Autor: Lalithamba from India, Licence: CC BY 2.0
Family: Mimosaceae Distribution: Common in scrub jungles. Found in India and Parts of Africa. Armed shrubs, 2-3 mts tall. Leaves 2-4cm long, bipinnate, leaflets 6-8 pairs; Stipules modified into spines. the thorns are 2-8cm long, sharp , hollow and white. Ants stay in these thorns. Flowers 2-3mm across, white, or creamy yellow, in 2-3cm long axilary fasiculate spikes. Pod reniform, black with 2 orbicular seeds. Wood is used as fuel.
Reference: Flora of presidency of Madras by J.S Gamble, ENVIS, Flora of Nellore district By B.Suryanarayana &A.S RaoAutor: Martin Olsson (mnemo on en/sv wikipedia and commons, martin@minimum.se)., Licence: CC BY-SA 3.0
This image shows the stem of a Redshank plant (Persicaria maculosa) and in particular it shows the ocreae, which is the sheath around the stems just above the joint. The ocreae is in fact evolved from fused stipules.
- Camera: Nikon D50
- Location: In a pile of soil/compost behind the Botanical Garden in Gothenburg, Sweden
Autor: Kenraiz, Licence: CC BY-SA 3.0
Spines - a modified stipule of Robinia pseudoacacia
Autor: Frank Vincentz, Licence: CC BY-SA 3.0
Euphorbia ambroseae var. ambroseae
Smilax rotundifolia
Autor: João Medeiros, Licence: CC BY 2.0
Smilax goyazana A. DC. - SMILACACEAE - Parque Ecológico Dom Bosco - Brasília - Distrito Federal - Brasil.
(c) Hans B. na projektu Wikipedie v jazyce nizozemština, CC BY-SA 3.0
Steunblad van Passiflora kermesina, eigen kweek