Palmýrská říše

Palmýrská říše
Imperium Palmyrenum
← Římská říše270–274 n. l.Římská říše →
geografie
Mapa
Mapa Palmýrské říše v roce 271 n. l.
Mapa2
Palmýrská říše (žlutá) a Galské císařství (zelená) odtržené od Římského impéria (červená), 271 n. l.
obyvatelstvo
palmýrská aramejština, řečtina, latina, lokální
státní útvar
státní útvary a území
předcházející:
Římská říšeŘímská říše
následující:
Římská říšeŘímská říše

Palmýrská říše (latinsky Imperium Palmyrenum) neboli také Palmýrské království (Regnum Palmyrenum) jsou moderní označení státního útvaru, který vznikl v době krize Římské říše ve 3. století n. l. z jejích odtržených východních provincií. Říše existovala jen krátce v letech 270–274 n. l. Její nejznámější panovnice Zenobie byla královnou syrské Palmýry v letech 267/268–272 a v roce 272 se stala společně se svým synem Vaballathem vzdorocísařovnou římského císaře Aureliana (270–275).

Historie

Zenobie od anglického malíře Herberta Schmalze

Vzestup perské dynastie Sásánovců znamenal další problémy pro Řím. Ardašír vyhnal Římany roku 230 n. l. z Mezopotámie, jeho nástupce Šápúr v bitvě u Edessy porazil a zajal římského císaře Valeriana.

V té době byl vládcem Palmýry Septimius Odaenathus. K moci se dostal díky svým vojenským úspěchům. Podporou Říma získal mnoho titulů od vděčných římských císařů. V roce 262 napadl a porazil Peršany, tím pro Řím ovládl Sýrii a byl oslavován jako zachránce říše. Dalším útokem zatlačil Peršany zpět za Tigrid a prohlásil se římským císařem. Při návratu z tažení byl zavražděn v Emese.

Zenobie na minci jako římská císařovna

Vlády se chopila Odaenathova manželka Septimia Zenobia, přijala titul Augusta. Zatímco Řím měl potíže na jiných frontách, nevěnoval Palmýře pozornost, Zenobie převzala kontrolu nad několika městy ve střední Sýrii. Poté, co se otevřeně vzbouřila Římu, napadla i Egypt. Římský vojevůdce Aurelianus získal rychle zpět Zenobií dobytá území. A poté vytáhl proti Palmýře, kterou na jaře roku 272 obsadil. Zenobie se pokusila zachránit útěkem k Eufratu, kde byla zajata. Aurelianus byl nejdříve k obyvatelům města mírný, ale po druhém povstání byla Palmýra zničena.

Za vlády císaře Diokleciána se Palmýra částečně obnovila. Dioklecián ve městě založil vojenský tábor. Ve 4. století se dostalo do Palmýry křesťanství.

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vexilloid of the Roman Empire.svg
Autor: Ssolbergj, Licence: CC BY 3.0
Vexillum of the Roman Empire.
ZENOBIA - RIC V 2 - 80000750.jpg
Zenobia. Usurper, AD 268-272.
Antoninianus (3.64 g, 6h). Antioch mint, 8th officina. 2nd emission, March-May AD 272.
S ZЄNOBIA AVG, draped bust right, wearing stephane, set on crescent;
IVNO REGINA, Juno standing left, holding patera in right hand and scepter in left; at feet to left, peacock standing left; star in left field.
RIC V 2 corr. (no star); MIR 47, 360b/0; BN 1267a.
EF, brown patina.
From the Gordon S. Parry Collection. Ex Triton III (1 December 1999), lot 1167.
Map of Ancient Rome 271 AD.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the Roman Empire around the year of the consulship of Aurelianus and Bassus (271 AD), with the break away Gallic Empire in the West and the Palmyrene Empire in the East.
Herbert Schmalz-Zenobia.jpg
Queen Zenobia's Last Look Upon Palmyra.
Palmyrene Empire.png
Autor:

Sémhur

, Licence: CC BY-SA 4.0
Palmyra at its greatest extent in 271 AD. Palmyra annexed the Roman provinces in the east : Egypt, Syria, Phoenice,Syria Palaestina, Arabia, Mesopotamia and the Anatolian regions up to Ankara and including Galatia.Warwick Ball, Rome in the East: The Transformation of an Empire Alaric Watson, Aurelian and the Third Century Spencer C. Tucker, 500 Great Military Leaders