Palmovka

Palmovka
Ulice Palmovka v Praze 8 – Libni
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Městská část	Praha 8
Čtvrť	Libeň
Poloha	50°6′12,5″ s. š., 14°28′24″ v. d.
Začíná na	Sokolovská
Končí na	křižovatka Zenklova – Na Žertvách
Historie
Pojmenováno po	Palmovka
Další údaje
Kód ulice	463540
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

(c) Slimejs, CC BY-SA 3.0

Palmovka (německy Palmhof^[1]) je křižovatka v Praze-Libni a stejnojmenná ulice nedaleko křižovatky.

Historie

Původně byla tímto názvem označována libeňská viniční usedlost č. p. 59, která už dnes neexistuje. Podle nejstarších historických pramenů ji v roce 1631 koupil Adam Fridrich, později ji prodal novoměstskému kupci Matěji Vojtěchu Milerovi z Mildenburku. Po jeho smrti byla vinice (v té době nazývaná Milerka) rozdělena mezi dědice. Jedním z dědiců byla dcera Voršila, provdaná Palmová. Od té doby se tomuto místu říká Palmovka.

V roce 1832 koupil celou oblast s vinicí, stavením, stájí, kolnou, stodolou, zděnými altány a ovocným sadem František Antonín Müller, který zde založil továrnu na mýdlo a svíčky. V č. p. 2 pak vyráběl alkoholické nápoje. K rodině Müllerových synů často jezdil básník Vítězslav Hálek. Podle nepotvrzených zpráv zde napsal své poslední verše. Jeho pravnučka herečka Jana Štěpánková byla po mnoho let členkou libeňského Divadla pod Palmovkou.

V roce 1889 koupil Palmovku realitní podnikatel Vojtěch Švarc, který pozemky rozparceloval a nabídnul k blokové zástavbě činžovními domy. Samotnou usedlost koupil stavitel Alfons Wertmüller, který menší část pozemků věnoval libeňské obci na stavbu nové školy. Na konci 19. století začala vznikat okolní uliční zástavba a stará usedlost zanikla.

Označení Palmovka nese klidná ulice, ve které sídlí mj. Základní škola Palmovka. Zvykově se však název vztahoval ke křižovatce ulic Sokolovská a Zenklova pod Libeňským plynojemem, kde počátkem 20. století vzniknul na svou dobu velkorysý moderní dům Palmovka se stejnojmennou kavárnou. Po zrušení železniční trati a zejména po otevření stanice pražského metra na trase B se toto označení posunulo zhruba o 100 metrů severněji a označuje křižovatku tramvajových tratí z Karlína, Žižkova, Vysočan, Kobylis a Holešovic na začátku Libeňského mostu.

Do poloviny 80. let 20. století vedla přes Palmovku železniční trať z vysočanského nádraží do stanice Praha-Těšnov (vedla v místech dnešní tramvajové trati v ulici Na Žertvách). Osobní doprava na tomto úseku byla ukončena již v roce 1972, nákladní o 12 let později. Poblíž chráněného železničního přejezdu u Palmovky stálo nádraží Praha-Libeň dolní nádraží.

Po likvidaci trati byla zbořena větší část nádraží a vzhledem k velkému dopravnímu ruchu se stala Palmovka velmi živým místem. V roce 1986 zde začala výstavba metra; stanice pod ní byla otevřena v listopadu roku 1990. Téhož roku byla zprovozněná tramvajová trať z Palmovky na Ohradu. Stejně jako velká část Prahy byla Palmovka v roce 2002 postižená pětisetletou vodou, která byla způsobena zpětným vzdutím vody pocházející z Vltavy do povodí Rokytky.

Nedaleko křižovatky na Palmovce se nachází Náměstí Bohumila Hrabala. V přilehlé ulici Na Žertvách do roku 2020 sídlila televizní stanice Prima. Od srpna 2020 sídlí v budově po televizi Prima Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Česká agentura pro standardizaci.

Projekt revitalizace

Palmovka byla místem, kde dlouhodobě neřešila problémy ani městská část Praha 8, ani magistrát. V roce 2014 se v programovém prohlášení magistrátní koalice objevil závazek "Rada připraví revitalizaci oblasti Palmovky"^[2], podobný text je i v prohlášení koalice v MČ Praha 8 - "Ve spolupráci s IPR a dalšími partnery necháme zpracovat urbanistickou studii pro oblast Palmovky. Toto místo má naději stát se novým centrem východní části Prahy."^[3] Za projekt je zodpovědný zástupce starosty Petr Vilgus, který pro tento úkol angažoval ateliéry UNIT architekti Filipa Tittla^[4][5][6] a ONplan Petra Návrata.

Palmovecký kopec a technologické centrum

Na Palmoveckém kopci, který se rozprostírá mezi železniční tratí 011, tramvajovou tratí Ohrada–Palmovka a ulicemi Sokolovská, Ke Kouli a V Mezihoří. V severozápadní části je obecní park, který prošel v roce 2017 rekonstrukcí. Dále je tu hokejbalový Stadion mládeže, areál Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu s Libeňským plynojemem a rozestavěné Technické centrum TC 4 ochranného systému metra^[7]. Pro návrší připravila Praha 8 (zodpovědný místostarosta Petr Vilgus) v roce 2017 projekt celkové revitalizace.^{[8][9][10][11]}

Ulice

Vlastní ulice Palmovka vychází z křižovatky nad stanicí metra jižním směrem souběžně se Zenklovou ulicí směrem k Sokolovské ulici. V ulici sídlí, mimo jiné, místní základní škola.

Původ názvu

Zvláštní název této křižovatky pochází z 18. století, kdy toto místo vlastnili manželé Daniel a Voršila Palmovi (a po jejich dědicích). Dnes též vtipem nazývána "Malá Indie" nebo “Palm Beach”.^[zdroj?]

Významné budovy a objekty v okolí, významné obyvatelstvo

• Libeňský most
• Libeňský plynojem
• Nová libeňská synagoga
• Divadlo pod Palmovkou
• Autobusové nádraží na náměstí Bohumila Hrabala
• Praha-Libeň dolní nádraží
• Nová Palmovka
• Náměstí Bohumila Hrabala
• Rodina Novákova
• Bohumil Hrabal
• SC Palmovka

Fotogalerie

• 
  Fontána sochaře Rohana v parku na Palmovce.
• 
  Náměstí Bohumila Hrabala.
• 
  Ryska dodnes ukazuje, kam v roce 2002 sahala hladina - stanice metra "Palmovka".

Reference

Literatura

• Broncová, Dagmar: Kniha o Praze 8. MILPO, Praha 1996. ISBN 80-901749-8-1
• Laštovková, Barbora-Koťátko, Jiří: Pražské usedlosti. Libri, Praha 2001. ISBN 80-7277-057-8
• Tomeš, Josef: Libeňskou minulostí. MAROLI, Praha 2001. ISBN 80-85054-00-0

Související články

• Balabenka
• Rokytka
• Libeňský zámek
• Lofty Palmovka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Palmovka na Wikimedia Commons
• Vizualizace Palmovky podle historického katastru z roku 1841 Archivováno 10. 10. 2018 na Wayback Machine.
• Palmovka teď!