Památník Berlín-Hohenschönhausen

Památník Berlín-Hohenschönhausen
Hohenschönhausen Gedenkstätte 01.jpg
Údaje o muzeu
StátNěmeckoNěmecko Německo
Založeno1994
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Památník Berlín-Hohenschönhausen (německy Gedenkstätte Berlin-Hohenschönhausen) v Berlíně je věnován obětem stalinismu a komunistického režimu. Jako památník byl otevřen roku 1994, nachází se v budovách bývalého sovětského zvláštního a internačního tábora a později (1951 – 1989) vyšetřovacího vězení Ministerstva pro státní bezpečnost MfS. Velkou většinu osazenstva tvořili političtí vězni.

Předchůdci

Vězeňský vůz IFA W50

Původní budova z roku 1935 sloužila až do konce války jako velkokuchyně a kantýna národněsocialistické organizace pro sociální péči NSV. Po druhé světové válce sovětská okupační moc pozemek zabavila a zřídila zde internační tábor (tzv. Speciální tábor č. 3), odkud byli zajatci posíláni do jiných sovětských táborů, často pěšími pochody; celkem odsud bylo vypraveno asi 20 000 vězňů.

Podmínky v táboře byly ve všech směrech bídné: tábor byl zcela přeplněn, hygienické podmínky byly katastrofální, zásobování a tedy i strava zcela nedostačující, v netopených celách nedostali vězni deky ani v zimě. Ze sovětských údajů vyplývá, že mezi červencem 1945 a listopadem 1946 zde vysílením a na nemoci zemřelo 886 vězňů, odhady však vycházejí z více než 3000 mrtvých[1].

Internace byla prováděna na podkladě rozkazu sovětských sil č. 00315 z 18. dubna 1945, kterým bylo nařízeno uvěznění „nepřátelských živlů“ – špiónů, teroristů, diverzantů, aktivistů nacistické NSDAP, příslušníků tajných zpravodajských služeb a také policie, úředníků státní správy atd. Mnohdy se však jednalo o denunciaci – zatčení s nacistickým režimem neměli často nic společného. Mezi zatčenými se nacházeli mladiství a ženy, a také mnoho cizinců, mezi nimi i Rusové, a stále více i političtí odpůrci.

V říjnu 1946 byl tento tábor – po sílících dotazech znepokojeného obyvatelstva – zrušen a změněn na ústřední vyšetřovací vězení sovětské okupační zóny. Ve sklepení (později známého jako „U-Boot“ tedy ponorka) byly zřízeny vlhké a chladné kobky bez oken, vybaveny jen nejprimitivnějším zařízením. Fyzické násilí bylo na denním pořádku. Mezi vězni se nyní stále častěji nacházeli i političtí odpůrci, mnohdy představitelé demokratických stran SPD, CDU a LDPD, ale také komunisté a sovětští důstojníci, upadnuvší v podezření.

Vězení MfS

Trakt s kobkami

Roku 1951 byl celý areál převzat novým Ministerstvem pro státní bezpečnost (německy Ministerium für Staatssicherheit – MfS), známým i pod jménem Stasi. Vězení bylo rozšířeno o další budovy s celami a místnostmi pro výslech.

Výběr uvězněných byl široký – účastníci nepokojů roku 17. června 1953, Svědci Jehovovi, reformní komunisté, občané kteří se pokusili o útěk nebo požádali o vystěhování – a i nadále zcela nevinní, kteří byli denuncováni stále větším aparátem tajné služby[2]. K prominentním vězňům patří např. bývalý ministr zahraničí NDR Georg Dertinger, člen politbyra SED Paul Merker, disident Rudolf Bahro a spisovatel Jürgen Fuchs; vězněni zde byli i západoněmečtí občané, kteří byli uneseni. Uplatňování fyzického násilí pomalu ustoupilo do pozadí, odpor vězňů byl lámán psychologickými metodami.

Památník

Vnější pohled na vězení

Po zhroucení komunistického režimu 1989 a po přístupu NDR ke Spolkové republice bylo vězení v říjnu 1990 uzavřeno. Po diskusích o budoucnosti bývalého vězení, které zůstalo z velké části v původním stavu, byl areál roku 1992 postaven pod památkovou péči a 1994 vyhlášen jako památník obětem stalinismu. V památníku, který je navštěvován ročně kolem 120 000 návštěvníků, jsou pořádány četné výstavy, přednášky i delší semináře, které mají upomínat na utrpení mnoha tisíců vězňů.

Ne všem je existence a aktivita památníku milá a často se v okolí ozývají hlasy pro jeho zavření. K zatím největšímu skandálu došlo v březnu 2006, kdy několik bývalých důstojníků a funkcionářů Stasi vystoupilo během jednoho diskusního večera s tvrzením, že zprávy o násilí jsou smyšlené a výpovědi vězňů manipulované[3]. Jejich vystoupení vyvolalo silné protesty.

Odkazy

Reference

  1. Letáček památníku Das STASI-Gefängnis, česky Vězení STASI (připravováno na podzim 2006)
  2. Aparát tajné policie Stasi platí jako extrémně velký vzhledem k počtu obyvatel NDR. Tento nástroj komunistické diktatury čítal koncem 80. let 20. století kolem 91 000 oficiálních a 180 000 neoficiálních spolupracovníků; www.stiftung-hsh.de Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine
  3. Viz zprávu televizní stanice MDR na www.mdr.de Archivováno 27. 5. 2006 na Wayback Machine

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Cells course Berlin-Hohenschönhausen apel.JPG
Autor: Denis Apel, Licence: CC BY-SA 2.0 de
Cells course in Memorial place Berlin-Hohenschönhausen
  • Former institute for remand of the German Democratic Republic.
Hohenschönhausen Gedenkstätte 01.jpg
Autor: Christian Liebscher (Platte), Licence: CC BY-SA 3.0
Eingangstor der Gedenkstätte Hohenschönhausen