Památník Zámeček

Památník Zámeček
Poloha
Adresa	Průmyslová 558, Pardubičky, Pardubice, Česko Česko
Souřadnice	50°1′39,25″ s. š., 15°48′29,52″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Památník Zámeček
Další informace
Rejstříkové číslo památky	11785/6-4375 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	zamecek-memorial.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Památník Zámeček je památník v Pardubicích, ve čtvrti Pardubičky, na místě nacistického popraviště z doby druhé světové války, které bylo zřízeno v prostoru bývalé vojenské střelnice za tzv. druhého stanného práva po atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942. Památník je tvořen pietním místem s pomníkem a budovou muzea s expozicí, jež připomíná události spojené s druhou světovou válkou a nacistickými zločiny na Pardubicku.^[1]

Památník Zámeček je zároveň i příspěvkovou organizací zřízenou statutárním městem Pardubice v roce 2021 za účelem trvalého uchování vzpomínky na oběti druhého stanného práva a odvahu československých odbojářů, kteří se stali spolupracovníky parašutistického výsadku Silver A a dalších spojených výsadků.^[2]

Místo, na němž se nynější Památník Zámeček nachází, bylo součástí obory, která patřila k Larischově vile. Tento objekt obsadila po okupaci Schutzpolizei, přesněji prapor záložního policejního pluku Böhmen, jenž si v místě zřídil cvičnou střelnici. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ze cvičné střelnice stalo popraviště pardubického gestapa, na kterém bylo během 19 dní června a července 1942 u tří kůlů popraveno 194 osob z Pardubicka, Kolínska a Královéhradecka. Těla popravených byla převážena do pardubického krematoria, kde byla zpopelněna.^[3]

Seznam je členěn: jméno a příjmení, rok narození, místo bydliště^[4]

• Miroslava Horská (1918, Horní Sloupnice)
• Stanislav Mikulecký (1895, Horní Sloupnice)
• Anna Mikulecká (1896, Horní Sloupnice)
• Josef Průšek (1889, Horní Sloupnice)
• Otakar Průšek (1923, Horní Sloupnice)

• Josef Čeřenský (1884, Pardubice)
• Jaroslav Ruml (1881, Pardubice)
• Marie Korábová (1902, Hradec Králové)
• Rudolf Kudrna (1896, Hradec Králové)
• Jaroslav Hofman (1903, Velká Jesenice)
• František Ther (1908, Suchý Důl)

• Václav Holý (1886, Hradec Králové),
• Josef Vaněk (1883, Hradec Králové),
• Jaroslav Bilina (1896, Dvůr Králové),
• Jaroslav David (1893, Dvůr Králové),
• Jaroslav Suchý (1896, Újezd),
• Rudolf Tošovský (1914, Týniště nad Orlicí),

• Ladislav Brož (1899, Týniště nad Orlicí),
• Ludmila Brožová (1901, Týniště nad Orlicí),
• Marie Karásková (1911, Týniště nad Orlicí),
• František Potoček (1897, Lípa u Týniště nad Orlicí),
• Jan Bednář (1897, Štěpánov),
• Otto Kafka (1911, Hradec Králové),
• Josef Stejskal (1891, Miletín u Hořic)

• JUDr. Stanislav Ropek (1906, Pardubice),
• Paraska Duminová (1891, Pardubice),
• Miroslav Cziviš (1920, Litomyšl),
• Leopold Eisner (1883, Litomyšl),
• Václav Klemt (1894, Litomyšl),
• Anna Kocmanová (1911, Litomyšl),
• Františka Králová (1889, Litomyšl),
• Václav Lindenthal (1898, Litomyšl),
• Josef Pekárek (1896, Litomyšl),
• Jaroslav Mlejnek (1913, Choceň),

• Vladimír Hottmar (1901, Dolní Dobrouč),
• Oldřich Mach (1916, Semechnice),
• Bohumír Mottl (1912, Náchod),
• Rudolf Schejbal (1900, neuvedeno),
• Alois Šmahel (1887, Jaroměř),
• Josef Šonka (1895, Dvůr Králové),
• Ottokar Walter (1912, Kostelec nad Orlicí),

• Alexandr Hliněný (1910, Čáslav),
• JUDr. Ladislav Kovář (1903, Čáslav),
• JUDr. Antonín Munzi (1906, Čáslav),
• Jaroslav Pacák (1905, Čáslav),
• Roman Prouza (1897, Čáslav),
• JUDr. Čeněk Vančura (1897, Čáslav),
• JUDr. František Šrámek (1899, Hořice),

• JUDr. Jan Bedřich Krejčí (1908, Litomyšl),
• Jiří Šperl (1921, Litomyšl),
• Zdeněk Diviš (1912, České Heřmanice),
• Václav Vaněk (1895, Pohřebačka),

• Adolf Frieda (1898, Dvůr Králové),
• Viktor Steiner (1890, Dvůr Králové),
• Alois Mareček (1889, Mochov),
• Josef Vítek (1903, Babice),

• Václav Doležal (1894, Vápenný Podol),
• Jindřich Jetleb (1879, Vápenný Podol),

• Jindřich Dudek (1926, Vysoké Chvojno),
• Miroslav Provazník (1921, Vysoké Chvojno),
• Zdeněk Rybín (1925, Vysoké Chvojno),
• František Sobotka (1924, Vysoké Chvojno),
• Oldřich Kopecký (1907, Golčův Jeníkov),
• Milada Kopecká (1914, Golčův Jeníkov),
• Václav Oliverius (1901, Golčův Jeníkov),
• Anna Šťastná (1898, Vrtěšice),

Den 24. června 1942 byl vyhrazen pro popravu občanů obce Ležáky.^[5]

• Josef Boháč (1868, Ležáky),
• Marie Boháčová (1872, Ležáky),
• Břetislav Boháč (1912, Ležáky),
• Květoslava Boháčová (1918, Ležáky)
• Čeněk Bureš (1908, Ležáky),
• Františka Burešová (1908, Ležáky),
• Antonín Čech (1882, Ležáky),
• Vlasta Čechová (1923, Ležáky),
• Marie Dušková (1894, Ležáky),
• Ludvík Dušek (1920, Ležáky),
• Květoslava Dušková (1924, Ležáky),
• Antonín Skalický (1898, Ležáky),
• Helena Skalická (1926, Ležáky),
• Josef Hrdý (1870, Ležáky),
• Stanislav Hrdý (1900, Ležáky),
• Aloisie Hrdá (1923, Ležáky),
• Marie Klapková (1898, Ležáky),
• Vlasta Klapková (1920, Ležáky),
• Františka Louvarová (1889, Ležáky),
• Antonín Louvar (1922, Ležáky),
• Alois Mrkvička (1914, Ležáky),
• Marie Mrkvičková (1919, Ležáky),
• Marie Jamborová (1894, Ležáky),
• Adolf Sýkora (1908, Ležáky),
• Emilie Sýkorová (1911, Ležáky),
• František Sýkora (1913, Ležáky),
• Milada Sýkorová (1916, Ležáky),
• Marie Sýkorová (1915, Ležáky),
• Karel Tomek, st. (1886, Ležáky),
• Růžena Tomková (1891, Ležáky),
• Růžena Tomková, ml. (1925, Ležáky)
• Antonín Pilař (1887, Ležáky),
• Miloš Stantejský (1920, Ležáky),

• Karel Tomek, ml. (1924, Ležáky),
• František Hloušek (1897, Hradec Králové),
• JUDr. Jaromír Kálal (1902, Hradec Králové),
• Bedřich Groh (1908, Dvůr Králové),
• František Libřický (1882, Jaroměř),
• JUDr. Tomáš Sedláček (1887, Nymburk),
• Rudolf Horník (1910, Chomutice),
• Josef Fejfar (1896, Jezbiny),
• Václav Kocourek (1910, Oskořínek),
• Václav Moravec (1901, Polepy),

• JUDr. Slavoj Friš (1893, Poděbrady)
• Rudolf Jandák (1886, Nymburk),
• JUDr. Jan Ježek (1908, Nymburk),
• Ing. Ladislav Kohout (1887, Nymburk),

• JUDr. Vladimír Pírek (1904, Nymburk),
• Zdeněk Dostál (1915, Litomyšl),
• Jan Koníček (1916, Litomyšl),
• Jan Bureš (1922, Týništko),
• Stanislav Řehák (1914, Semily),
• Jaroslav Zima (1922, Malé Svatoňovice),

• František Bureš (1884, Hradec Králové),
• Ludmila Burešová (1894, Hradec Králové),
• Pavel Gerber (1894, Náchod),
• Oldřich Lokvenc (1924, Náchod),
• František Svatoš (1885, Týniště nad Orlicí),
• Oldřich Svatoš (1922, Týniště nad Orlicí),
• Václav Tojnar (1920, Týniště nad Orlicí),
• Filip Stehno (1892, Radostín),
• Jaroslav Šturma (1897, neuvedeno),
• Josef Němec (1910, Rovny),

• MUDr. Josef Bartoň (1899, Pardubice),
• Antonie Bartošová (1896, Pardubice),
• Antonín Hebký (1899, Pardubice),
• Taťána Hladěnová (1920, Pardubice, popraveno mrtvé tělo^[6]),
• Božena Hovorová (1888, Pardubice),
• Ferdinand Chára (1892, Pardubice),
• Josef Janáček (1898, Pardubice),
• Ludmila Janáčková (1912, Pardubice),
• Ing. Josef Jánský (1901, Pardubice),
• Čeněk Jirásek (1891, Pardubice),
• Františka Jirásková (1898, Pardubice),
• Věra Junková (1917, Pardubice),
• Bohuslav Konvalinka (1899, Pardubice),
• Arnošt Košťál (1904, Pardubice),
• Luděk Matura (1920, Pardubice),
• Alvín Palouš (1899, Pardubice),
• Marie Paloušová (1897, Pardubice),
• Antonín Pištora (1905, Pardubice),
• Bedřich Schejbal (1919, Pardubice),
• Jaroslav Šorm (1901, Pardubice),
• František Vaško (1904, Pardubice),
• JUDr. Vladimír Žváček (1903, Pardubice),
• Anna Žváčková (1905, Pardubice),
• Jaroslav Dvořák (1907, Pardubice),
• Stanislav Tyc (1909, Dražkovice),
• Adolf Švadlenka (1904, Mikulovice),
• Josef Chrbolka (1912, Mnětice),
• Jan Jozíf (1885, Opatovice nad Labem),
• František Nyklíček (1887, Opatovice nad Labem),
• Jindřich Vaško (1910, Dachov),
• Josef Šťulík (1913, Ležáky),
• Jindřich Švanda (1904, Ležáky),
• Františka Švandová (1909, Ležáky),
• Karel Svoboda (1902, Miřetice),
• Bohumil Švanda (1906, Borová),
• Josef Hrdina (1916, Ústí nad Orlicí),
• Zdenka Hrdinová (1919, Ústí nad Orlicí), toho času těhotná
• Evžen Freund (1909, Holice),
• Ludvík Lustík (1909, Praha),
• Josef Pánek (1891, Chlumec nad Cidlinou),

• Josef Bláha (1892, Český Brod),
• JUDr. Emil Říha (1895, Český Brod),
• Josef Červinka (1901, Nymburk),
• Vladimír Jankovský (1898, Úvaly),
• JUDr. Karel Engler (1908, Nový Bydžov),
• Jan Klečka (1883, Kolín),
• Václav Kozděra (1899, Dobřeň u Kutné Hory),
• Marie Skořepová (1876, Pečky),
• Josef Sokolníček (1897, Čáslav),
• Hugo Vávra (1894, Čáslav),

• Josef Klikar (1907, Bohdašín),
• Ladislav Satran (1914, Bohdašín),
• Zdeňka Satranová (1911, Bohdašín),
• Antonín Burdych (1874, Končiny),
• Josefa Burdychová (1876, Končiny),
• Milada Burdychová (1905, Končiny),
• Václav Hejna (1913, Červený Kostelec)
• Jaroslav Vokatý (1908, Červený Kostelec),
• Josef Schejbal (1905, Malé Svatoňovice),
• Josef Geisler (1910, Rtyně v Podkrkonoší),
• Jaroslav Merta (1910, Rtyně v Podkrkonoší),
• Stanislav Prouza (1921, Dvůr Králové),
• Karel Ježek (1902, Doubravice u Dvora Králové),
• Miroslav Hampl (1910, Strážkovice),
• Karel Kábrt (1910, Strážkovice).

Po skončení druhé světové války se území bývalého popraviště stalo pietním místem, které nechal zdokumentovat tehdejší Svaz osvobozených politických vězňů. V červenci roku 1946 byl položen základní kámen pomníku, jenž byl dostavěn v roce 1949 a který se nachází na pietním území dodnes. Autoři pomníku jsou Karel Jičínský a pardubický architekt Karel Kalvoda. Autorem reliéfu s figurální tvorbou je sochař Jaroslav Zelený z Chrudimi. Během 60. let 20. století vznikla snaha o posunutí řešení památníku. V roce 1967 byly na pietním místě vybudovány dva kubusy s uměleckými vlysy, které ztvárnili studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Ilja Holešovský a Jan Hričák pod dohledem profesora Otto Ekerta. Návrh podoby a umístění kubusů vypracoval Karel Kalvoda. K další důležité stavební úpravě došlo v roce 1972, kdy byla zahájena výstavba výstavní síně, zkolaudované v roce 1975. Z tohoto roku pochází také figurální plastika Zuzany Koutové, která byla v budově umístěna. O rok později byl areál zapsán jako kulturní památka, v roce 1978 jako národní kulturní památka a v roce 1984 přibylo k NKP také zapsané ochranné pásmo.^[7]

Statutární město Pardubice se rozhodlo v roce 2017 vypsat soutěž na revitalizaci pietního místa a stavbu nového muzea, jehož ideový koncept zpracoval historik Akademie věd ČR Vojtěch Kyncl. Soutěž vyhráli se svým návrhem architekti Jan Žalský a Vít Podráský. Práce na revitalizaci pietního území a výstavbě muzea byly dokončeny v roce 2021.^[8][9]

• KYNCL, Vojtěch – Pardubická heydrichiáda ve vzpomínkách pachatelů. Vojtěch Kyncl. In: Východočeský sborník historický / Pardubice: Východočeské muzeum v Pardubicích Sv. 30, (2016), s. 251-290.
• KYNCL, Vojtěch. Bez výčitek--: genocida Čechů po atentátu na Reinharda Heydricha. Praha: Historický ústav, 2012. ISBN 978-80-7286-197-2.
• NĚMEČEK, Jan – Pardubice za nacistické okupace. Jan Němeček. In: Východočeský sborník historický / Pardubice: Východočeské muzeum v Pardubicích Sv. 29, (2016), s. 161-187.

• Heydrichiáda
• Larischova vila

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pietní území Zámeček na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Památník zámeček - webové stránky Archivováno 19. 1. 2022 na Wayback Machine.
• Český rozhlas - článek o opravě Památníku Zámeček
• Národní památkový ústav - památkový katalog - pietní území Zámeček