Památník neznámého vojína (Avala)

Památník neznámého vojína
Základní informace
Sloh	klasicistní architektura
Architekt	Ivan Meštrović
Výstavba	1938
Poloha
Adresa	Beli Potok, City of Belgrade, Srbsko Srbsko
Souřadnice	44°41′19,3″ s. š., 20°30′56,9″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Památník neznámého vojína (srbsky v cyrilici Споменик Незнаном јунаку, v latince Spomenik Neznanom junaku) se nachází na vrchu Avala jižně od Bělehradu, v Srbsku. Je dílem akademického sochaře Ivana Meštroviće.^[1] Dokončen byl v roce 1938 a vznikl podle anglického a francouzského vzoru, jako tomu byl v řadě jiných dohodových zemích.

Výstavbu památníku neznámého vojáka na Avale inicioval tehdejší král Aleksandar I. Karađorđević jako symbol uctění obětí balkánských válek a první světové války. Proto je také na památníku uvedeno časové rozmezí 1912-1918, překrývající období obou konfliktů.

Památník byl vybudován v letech 1934 až 1938 na místě původní středověké pevnosti Žrnov a nedaleko od skromného, menšího památníku. Základní kámen byl položen na Vidovdan (28. června) 1934.^[2] Pro jeho výstavbu bylo spotřebováno 8000 m³ černého mramoru původem z okolí města Jablanica. Výstavba objektu neprobíhala snadno a byla předmětem kritiky. Branislav Nušić veřejně odmítal památník, který se nachází přes deset kilometrů od Bělehradu, který za první světové války těžce strádal.^[3] Žádal jeho přemístění na hlavní bělehradské náměstí Republiky, nicméně král byl v tomto směru neoblomný. Památník tak vyrostl na jednom z vrcholů kopce Avala (na druhém byla později zbudována televizní věž).

Budova byla navržena jako neoklasicistní řecký chrám podle vzoru perského vladaře Kýrose Velikého, která se nachází v Pasargadách v dnešním Íránu. Hrob je umístěn na pětistupňové pyramidě z černé žuly a strop stavby drží symbolicky karyatidy, představující matky vojáků ze všech národů a krajů tehdejší Jugoslávie. Je jich celkem osm (na západní straně: Slovinka, Chorvatka, Dalmatinka, Bosenka; na straně východní: Černohorka, Vojvodinka, Srbka a Jihosrbka). Každá z karyatid váží 12 tun a vysochány byly pod Meštrovićovým dozorem v jeho ateliéru ve Splitu.

V okolí památníku se rozkládá rozsáhlý park. K samotnému hrobu vede monumentální schodiště.

Památník byl zapsán do registru památek SFRJ chráněných zákonem v roce 1987 a roku 2006 byl spolu s okolím rekonstruován.

Každoročně 15. února představitelé Srbska na den státnosti (Výročí druhého srbského povstání) pokládají k památníku květiny.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Památník neznámého vojína na Wikimedia Commons